Na francouzských cenách uspěl Polanski, herečka na protest odešla

ČTK Reuters ČTK, Reuters
29. 2. 2020 2:53
Francouzskou filmovou cenu César za režii v noci na sobotu obdržel režisér polského původu Roman Polanski za snímek nazvaný Žaluji!. Několik lidí opustilo sál na protest proti vyznamenání autora, jenž čelí obviněním ze znásilnění.

Šestaosmdesátiletý Roman Polanski předem oznámil, že se večera nezúčastní z obav před davovým lynčem. Podobně na předávání chyběl již před třemi roky.

Jeho film Žaluji!, který se věnuje takzvané Dreyfusově aféře z konce 19. století a česká kina jej uvedou 14. května, měl letos nejvíc nominací. Nakonec proměnil tři: za režii, kostýmy a nejlepší scénář dle předlohy. O tuto sošku se Polanski dělí s britským spisovatelem Robertem Harrisem.

Jen v kategorii nejlepší film nakonec Polanského porazil snímek z prostředí pařížských předměstí Bídníci, jejž natočil Ladj Ly.

Již před předáváním Césarů vypukly u pařížského dějiště galavečera střety bezpečnostních složek se zhruba stovkou odpůrců Romana Polanského. Skončily, až když policie použila slzný plyn a okolo sálu vytyčila bezpečností zónu, která oddělovala hvězdy na červeném koberci od demonstrantů.

Roman Polanski je v USA stíhán kvůli sexuálnímu styku s nezletilou dívkou v roce 1977. Z dalšího znásilnění, kterého se údajně dopustil v 70. letech minulého století, jej ve Francii vloni obvinila fotografka Valentine Monnierová. Polanski nařčení odmítá.

Když porota cen César oznámila, že Polanski vyhrál, z pařížské koncertní síně Pleyel odešlo několik žen, včetně režisérky Céline Sciammové, autorky nedávného snímku Portrét dívky v plamenech, a jedné z nejoceňovanějších francouzských hereček Adèle Haenelové, která ve stejném filmu ztvárnila hlavní roli.

Právě Haenelová minulý rok obvinila jiného režiséra, Christophea Ruggiu, že ji v době dospívání sexuálně zneužíval.

"Vyznamenat Romana Polanského znamená plivnout do tváře všem obětím. Znamená to, že znásilňovat ženy není zavrženíhodné," vysvětlila Haenelová, která podle televizního záznamu odcházela ze sálu se slovy "hanba".

Deník Le Monde napsal, že ceně pro Polanského na galavečeru zatleskalo "jen velmi málo lidí".

Ke kauze se ještě před udílením cen vyjádřil francouzský ministr kultury Franck Riester. V rozhlasu řekl, že cena za režii pro Polanského by v éře kampaně #MeToo mohla vyslat špatný signál k veřejnosti, protože "si musíme být vědomi nutnosti bojovat proti sexuálnímu násilí a sexismu".

Zároveň ale ministr dodal, že kdyby bylo Žaluji! vyhlášeno filmem roku, nic by nenamítal. "Není nutné za Polanského chování trestat celý štáb," argumentoval Riester.

Jak připomíná agentura Reuters, Francouzi jsou v názoru na hnutí #MeToo rezervovaní. Například herečka Brigitte Bardotová před pátečním galavečerem sháněla hlasy na podporu Polanského. "Měli bychom být vděční, že Polanski stále žije, a zachránit francouzskou kinematografii před průměrností," vysvětlila.

Přesto vedení cen César po oznámení nominací rezignovalo. Přispěl k tomu zřejmě i dopis více než 200 herců, producentů či režisérů, kteří napříště žádají reformu akademie.

Francouzská ministryně pro rovné příležitosti Marlene Schiappová uvedla, že tamní kinematografie se ještě nevypořádala s ideály hnutí #MeToo.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy