Reklama
Reklama

Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary letos převezme herečka Magda Vášáryová

Cenu prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se letos uskuteční od 3. do 11. července, získá herečka Magda Vášáryová. Festival chce oceněním jedné z nejvýraznějších slovenských hereček vyjádřit nejen respekt k její herecké práci, ale i připomenout jedinečné umělecké propojení českých a slovenských filmařů, kteří tvořili společnou filmovou historii.

Magda Vašáryová ve štábu Michala Horáčka.
Slovenská herečka Magda Vašáryová se mj. proslavila rolí Markéty ve Vláčilově filmu Markéta Lazarová či jako Maryška v Menzlově snímku Postřižiny.Foto: ČTK
Reklama

"Karlovarský festival uvede jako poctu Magdě Vášáryové film Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni. Snímek, na jehož scénáři Jakubisko spolupracoval se spisovatelem Karolem Sidonem," uvedli pořadatelé.

Průlomovou rolí Vášáryové se na počátku herecké dráhy stala titulní úloha v historickém dramatu Františka Vláčila Marketa Lazarová z roku 1967. Toto dílo bylo hlasováním domácích filmových kritiků a publicistů v roce 1998 zvoleno nejvýznamnějším titulem stoleté tuzemské kinematografické historie. Film byl v roce 2011 digitálně restaurován, světová premiéra digitálně restaurované verze Markety Lazarové se konala v témže roce na 46. MFF Karlovy Vary.

Studium na filozofické fakultě a trezorové filmy

Vášáryová po hereckém povolání podle vlastních slov netoužila, po dokončení matematicko-fyzikálního gymnázia vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Mezinárodní ohlas Markety Lazarové však přinesl další herecké nabídky. S Jakubiskem natočila povídkový film Zbehovia a pútnici uvedený na filmovém festivalu v Benátkách a drama Vtáčkovia, siroty a blázni. Oba snímky za komunistického režimu skončily v trezoru.

Vášáryová společně s Janem Třískou vytvořili titulní úlohy v pohádce Radúz a Mahulena, hlavní ženskou roli ztvárnila rovněž v osobité adaptaci románu Julese Vernea Na kometě v režii Karla Zemana nebo v pohádce Princ Bajaja.

Reklama
Reklama

Maryška z Postřižin i velvyslankyně

Po vysokoškolském studiu začala účinkovat v Divadle Na korze, následně působila na Nové scéně v Bratislavě a ve Slovenském národním divadle. S Jaromilem Jirešem natočila životopisný snímek ... a pozdravuji vlaštovky, pravidelně se objevovala v televizních filmech a inscenacích. Spolupráci s Petrem Weiglem si zopakovala při vzniku filmové verze Dvořákovy opery Rusalka. Mimořádnou diváckou popularitu jí v polovině 80. let přinesla úloha rozpustilé správcové z komedie Postřižiny, kterou podle předlohy Bohumila Hrabala režíroval Jiří Menzel.

Další setkání s Jirešem pak představovalo životopisné drama o skladateli Leoši Janáčkovi Lev s bílou hřívou. Hereckou kariéru uzavřela psychologickým dramatem Súkromné životy v režii Dušana Hanáka.

Po sametové revoluci přijala nabídku prezidenta Václava Havla a stala se velvyslankyní tehdejšího Československa v Rakousku, v letech 2000 až 2005 působila jako velvyslankyně Slovenska v Polsku. Nadále se angažovala v politice i veřejném životě. Je autorkou několika knih, vloni vyšel obsáhlý knižní rozhovor Než zmizím, v němž se otevřeně vyslovuje k aktuálním společenským otázkám.

Reklama
Reklama
Reklama