Čapka Londýn zděsil. Mne také, říká režisér Ondřej Kepka

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
10. 7. 2015 20:00
Rozhovor s režisérem, hercem, moderátorem a dokumentaristou Ondřejem Kepkou o jeho natáčení filmu ve Velké Británii, kde šel po stopách Karla Čapka, o úskalí crowdfundingu a zkušenosti s fanoušky.
Originální pozdrav Ondřeje Kepky čtenářům Aktuálně.cz. | Video: Ondřej Kepka

Praha/Londýn - Před devadesáti lety napsal Karel Čapek svůj světoznámý a dodnes v Evropě ceněný cestopis Anglické listy. Režisér, scenárista, dokumentarista, herec a moderátor Ondřej Kepka se rozhodl vydat do Velké Británie a jít zde po Čapkových stopách.

Autoři během cesty srovnávali Velkou Británii tehdy a nyní a Čapkovy zážitky a zkušenosti s těmi svými. V podstatě se shodli. Také Kepku vyděsil Londýn svou "fádností" a "bezútěšností", také jeho nadchla skotská příroda.

"Londýn na mě působil podobně jako na Čapka, bezútěšně, zoufale a přelidněně. Je to pro mě zatím nejošklivější město Evropy, které jsem měl možnost poznat. Londýn je, jako když máte horečku a zdá se vám horečnatý sen," líčí své pocity.

Po návratu poskytl Aktuálně.cz rozhovor o natáčení dokumentu, jenž bude mít v kinech v listopadu premiéru, na konci roku se pak objeví v České televizi. Na dodělání snímku zkouší Ondřej Kepka sehnat peníze na Startovači.

"Je to celé trochu falešné a smutné. Na Facebooku mám pět tisíc fanoušků, víc mi ani stránky neumožňují. Lidé se na vás nalepí, ale nic pro vás neudělají. Když jim posílám fotky a podpisy, jsou nadšení, ale když mají sami přispět třeba třicet korun, pohne se jich pět. Navíc mnozí mají pocit, že jsem za vodou, tak co mi pomáhat. Nicméně těm desítkám dárců moc děkuji i za jejich dojemné vzkazy," popisuje své zkušenosti se společným financováním.

Aktuálně.cz: Jak důsledně jste postupovali na své cestě podle Anglických listů Karla Čapka?

Ondřej Kepka: Nechtěli jsme, aby to vyznělo komicky v tom smyslu, že bychom mapovali každý Čapkův krok, že bychom říkali: „Tady seděl, tady si dal kafe, tady si zapálil doutník.“ To by bylo trochu cimrmanovské. Ale troufám si říct, že jsme viděli osmdesát procent toho, co on. Navíc Anglické listy jsou imprese, dojem, některá místa přeskakuje ve dvou větách a pak se zastaví u jednoho jezera na dvě stránky. Pomohla nám i knížka pana Vočadla o Anglických listech, jenž s ním jel coby překladatel a průvodce. Vybírali jsme spolu s předsedkyní Společnosti bratří Čapků Kristýnou Váňovou ta nejzajímavější místa.

A.cz: Našli jste ještě "čapkovskou" Anglii, něco, co se za těch devadesát let nezměnilo?

Určitě našli a našli jsme také ta negativa, která zmiňuje. Většinou se coby turista vracím nadšený a těším se, až tam pojedu znovu. Ale upřímně vám řeknu, že bych se teď těšil, že znovu pojedu do Británie, tak to určitě ne. Ještě že Anglie má nahoře pověšené to Skotsko s krásnou přírodou, což můj dojem trochu zachraňuje. To je něco fantastického – země přírody, vody, krásného vzduchu, svobody. V Anglii jsem si znovu uvědomil, jaké máme štěstí, že naše země je tak nádherná a malebná.

A.cz: Jak na vás působil Londýn a okolí? Podle Anglických listů se zdá, že Karel Čapek byl dost zděšen. Píše o londýnských ulicích, kde "se nežije, ale jen prochází", londýnská ulice je podle něj "jen koryto, kterým život teče, aby už byl doma". Popisuje rovněž nekonečně stejné řadovky a ubíjející šedivé domky, "vypadající jako hrobky".

Londýn na mě působil podobně bezútěšně, zoufale a přelidněně. Je to pro mě zatím nejošklivější město Evropy, které jsem měl možnost poznat. Chvíli červený autobus, potom třicet šedivých baráků, pak nedozírný park. Nenašel jsem v Londýně to, co v něm nacházejí jiní návštěvníci. Našel jsem tam zmatek a směsici všech kultur, což mě nefascinovalo. Bylo to, jako když vezmete celou zeměkouli a smrsknete ji do jednoho balonku.

A.cz: Co jste našli z pozitiv vychvalovaných již Čapkem?

Našli jsme třeba městečko Keswick, něco jako náš Český Krumlov, aspoň ve smyslu starobylosti a malebnosti. To Čapek nadšeně popisuje už ve své knize a i nám se moc líbilo. Bezkonkurenční jsou také anglická muzea či anglická divadla. Tedy budovy mi připadaly fádní, ale vnitřek fascinující a skvělý.

A.cz: Jaké vaše zkušenosti se naopak rozcházely se zkušenostmi Čapkovými?

Především jeho šok z toho "trafficu" by už nebyl tak velký, protože by ho už znal z Prahy. Když mě vezl londýnský taxikář, říkal: "Jejej, jejej, to máme ale zácpu!" A já si v duchu říkal: "Tohle já jezdím denně, když se pasíruju Jižní spojkou." Vůbec tam ten dopravní provoz hrozně řeší a mluví se o tom, jak je hrozný. Nicméně to my Pražáci už dnes známe velice dobře.

A.cz: Čemu by se asi Karel Čapek divil nejvíce, kdyby zavítal do dnešní Anglie?  

Asi by ho šokovala ta všudypřítomná globalizace, která pronikla i do Skotska, hypermarket na každém rohu, i když to není tak masivní jako jinde. Překvapený by byl asi i ze skotské oddělenosti od zbytku Británie, z toho, jak s Británií nepečou a jedou si svoji linii, mají i svůj parlament. Protože dnešní Skotové by asi nebyli šťastní z jeho názvu Anglické listy, ačkoliv je kniha ze značné části právě o Skotsku. A možná by byl i šokován z toho, jak se tu pořád o nás nic neví. Znalosti Britů o České republice jsou naprosto zoufalé. Běžný Brit nemá ani páru o tom, kde naše republika leží, zatímco pro nás je mapa Evropy učivo základní školy.

A.cz: Z kterých míst máte natočený nejzajímavější materiál?

Je to bezpochyby skotský ostrov Skye a setkání s potomky pana Setona Watsona, jenž Čapka k sobě pozval a on byl u něj ubytován (britský publicista a historik, zabývající se mj. dějinami slovanských národů – pozn. red.). Nikdo z přítomných pochopitelně jeho návštěvu osobně nepamatuje, nicméně vědí o ní a zmiňuje se o ní i místní kronika. Byli jsme přímo v jeho domku a s potomky pana Watsona jsme natočili velký rozhovor. A výjimečná byla i samotná příroda ostrova Skye.

A.cz: Váš nejsilnější zážitek?

Dojemná etapa byla, když jsme přijeli na jednu faru ve střední Anglii, kde Čapek bydlel. Velice složitě jsme ji vystopovali. Čapek tu usedlost přímo v Anglických listech popisuje, dokonce ji i namaloval. Setkal se tu se slavným britským spisovatelem H. G. Wellsem. Současným majitelům usedlosti jsme ukázali anglický překlad knihy. A oni si přečetli popis svého vlastního domku, jak vypadal před devadesáti lety. Nadšeně si v tom listovali a poznávali jednotlivá místa i již zaniklou historii svého obydlí. Byla to emočně velmi silná chvilka. Bohužel jsme měli zapnutou kameru jen krátce, protože jsme přišli náhle do dost bohatého baráku a nechtěli jsme obtěžovat.

A.cz: V jaké fázi je nyní film?

Vrátili jsme se z Británie, tam máme natočeno. Čekají nás dotáčky, musíme dodělat začátek a konec, takový čapkovský rámec na Strži. Září, říjen bude střižna, úpravy, komentář, postprodukce. Do kin by snímek měl jít v listopadu 2015, do České televize koncem roku na výročí Čapkova úmrtí. Ve Slovenské televizi se dokument objeví na začátku ledna, kdy zase je výročí Čapkova narození.

A.cz: Jedná se o váš první projekt, který zkoušíte dofinancovávat pomocí crowdfundingu, tedy financování z řad široké veřejnosti. Jaké s tím máte zkušenosti?

Jsme ve dvou třetinách času a máme posbíráno něco přes třetinu. Nebýt dobrých zkušeností kolegů s touto formou, asi bych do toho nešel. Je to pro mě sociálně-marketingová škola, poznáte hodně lidi.

Je to celé trochu složité. Na jedné straně musím poděkovat již desítkám dárců. Mnozí mně i píší velmi dojemné vzkazy. Nechci je určitě zklamat. Nicméně na Facebooku mám pět tisíc fanoušků, víc mi ani stránky neumožňují. Je úžasné kdo přispěl, jenže mnozí mě naopak překvapili svým nezájmem. Navíc odměny,  které jsme pro zájemce připravili, nás budou stát dost času i peněz. Nechceme jen brát. Ale například kalendář z Británie nebude pro nás zadarmo.

A.cz: Někteří lidé tedy chtějí jen brát, ale ne dávat...

Je to někdy smutné, mě například stojí jedno odeslání a vytvoření fotky s podpisem cca 50 Kč a posílám jich desítky měsíčně. Někteří lidé si o fotku napíšou, jsou nadšení, ale když mají sami přispět třeba třicet korun, pohne se jich pět. Navíc mnozí mají pocit, že jsem za vodou, tak co mi pomáhat."

 

Právě se děje

před 49 minutami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy