Cannes 2014 (od našeho spolupracovníka) - Ve vedlejší canneské sekci Semaine de la critique (Týden kritiky) se letos promítají dva velmi nevšední horory. Americký It Follows, provázený velkou šeptandou, a dánská vlkodlačí psychologie When Animals Dream.
Solidní vlkodlaci ze severu
Dospívající Marie (Sonia Suhl) žije na dánském pobřeží se starostlivým otcem a matkou na vozíku. Hned na začátku místní doktor zkoumá skvrnu na Mariině hrudi, ale usoudí, že o nic nejde. Marie nastupuje do rybárenského závodu.
Hned od pohledu je jí tu pár chlapů nesympatických a naopak takový Daniel (Jakob Oftebro) se jí líbí. Jenže když se Marie citově vzruší, na zádech jí začnou růst chlupy a skvrna se rozšiřuje. Vztahy v práci se postupně zostřují a tempo dál narůstá, když Marie pomalu přichází na kloub matčině nemoci a sama se mění ve vlkodlaka.
Debutující Jonas Alexander Arnby měl k dispozici zajímavý scénář Rasmuse Bircha: příběh je sice přímočarý jako návody v IKEA, ale vstupujeme do situace, která už je rozehraná, a tvůrci divákovi nic nevysvětlují: vlkodlačí nákaza tu prostě je, o tajemných Rusech proběhne pár výhružných zmínek.
Arnby propojuje psychologii sexuálního dospívání se zvířecí krvelačností, hororová akce přichází jenom v krátkých momentech a není jádrem díla. Obraz i triky vypadají solidně, sympatická je i sotva 84minutová délka. Arnby je určitě člověk, kterého se vyplatí sledovat.
Spát, či nespat?
It Follows od Davida Roberta Mitchella je ovšem jiné kafe. Malorozpočtová lekačka, na které je sice finanční nouze patrná, ale zábavu to nezmenšuje.
Film vychází z podobného rámce jako Mitchellův debut The Myth of American Sleepover. Sledujeme partu nadržených kamarádů v současném Detroitu. Mezi dospívajícími se tu ovšem rozmohl hrůzný mor, přenášený sexem: nakažený začne vidět zombii. Její podoba se proměňuje, ale hlavní je, že svou oběť neustále následuje. Pěšky. A když ji dojde, zabije ji.
Hrozby se lze zbavit jenom tak, že se vyspíte s někým dalším. Háček je v tom, že když je zombie úspěšná, vrací se v řetězci zpátky, takže klid už nemáte nikdy. A navíc hrůzostrašnou figuru vidí jenom nakažený, takže pro sousedy se stává výstředním psychopatem.
Jay (Maika Monroe) se nakazí od ztepilého mládence a tím jsou kostky vrženy. S kamarády přichází na to, co se vlastně děje, jak s tím bojovat a zvítězit: tedy kam utéct a jestli se s někým vyspat, nebo ne. Pro Mitchella ovšem není sex příliš důležitý, soustředí se na opuštěnost Jay a obětavost kamarádů a kamarádek.
It Follows jde proti pravidlům většiny hororů, kde zombies nebo duchové honí všechny hrdiny a postupně je vraždí, koncept ale funguje skvěle. Mitchella baví budovat napětí a strach tradičními prostředky, bez počítačových efektů. Utahuje šrouby psychologickým nátlakem, kdy Jay nepoznává, jestli figura v dálce je zombie, nebo normální člověk, využívá druhé plány, je tu hodně hlasitá hudba a velké detaily.
Herci jsou tu slušní, problematický je jen střih několika sekvencí, které nenavazují. Naopak lokace polorozpadlého Detroitu, vymlácených domků, sídlišť a zejména impozantní budova opuštěného bazénu dodávají filmu velmi originální atmosféru.
