


Co se stane, když herečka známá z romantických filmů skončí v situaci, kde neplatí žádná pravidla a neexistuje žádná záchranná síť? Thriller SOS (Send Help), který právě běží v kinech, ukazuje Rachel McAdamsovou v překvapivě drsné, fyzické a transformační roli.

Nový film režiséra Sama Raimiho (Spider-Man, Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství) kombinuje survival thriller, psychologické drama a černý humor. Na opuštěném ostrově po havárii soukromého letadla zůstávají dva přeživší – Linda a Bradley, kolegové z korporátního prostředí, jejichž vztah byl ještě donedávna definovaný mocí, ambicemi a nevyřčenými křivdami. V prostředí, kde přestávají platit společenské role, se však tato hierarchie rychle rozpadá.
Půvabnou Rachel McAdamsovou si publikum dlouhodobě spojuje s empatickými, citově otevřenými hrdinkami, které ztvárnila například ve filmu Zápisník jedné lásky nebo Lásky čas. Právě tento obraz se v SOS stává vědomým kontrapunktem. Linda není klasickou obětí ani jednoznačnou hrdinkou – je postavou, která prochází výraznou proměnou a nutí diváka neustále přehodnocovat, jak ji vnímá.
„Linda je neuvěřitelně vděčná postava. Bylo skvělé zahrát si tak výrazný oblouk a sledovat, jak prochází tak zásadní proměnou. Je to pravděpodobně nejvíc transformační role, jakou jsem kdy během hodiny a půl hrála. Byly to nové, jedinečné a vzrušující výzvy,“ říká McAdamsová a dodává: „Je to jeden z nejvíc experimentálních filmů, jaké jsem kdy natočila. Bylo to děsivé, ale zároveň strašně vzrušující. Tu cestu jsem si zamilovala.“

Film vznikal převážně v reálných exteriérech v Austrálii a Thajsku a kladl důraz na maximální autenticitu ztroskotání na opuštěném ostrově. Horko, vlhkost, únava i fyzické vyčerpání nebyly jen kulisou, ale aktivní součástí natáčení. Tvůrci se záměrně vyhýbali filmovým zkratkám a komfortu ateliérů.
„Nikdy jsem při natáčení nebyla takhle špinavá – mezi repelentem, opalovacím krémem, praktickými věcmi a pak hlínou, pískem a krví,“ popisuje McAdamsová zkušenost z natáčení.
Právě fyzická zátěž podle tvůrců pomohla podpořit proměnu postavy, která se odehrává nejen v ději, ale i přímo na těle herečky. Režisér Sam Raimi od začátku zdůrazňoval, že film nemá fungovat jako efektní atrakce, ale jako fyzicky uvěřitelný zážitek. Klíčovou roli proto sehrála spolupráce se skutečnou survival expertkou Ky Furneauxovou, která dohlížela na všechny techniky přežití.

„Věnovali jsme velkou pozornost detailům. Protože je ten příběh tak trochu ‚šílený‘, potřebovali jsme se opravdu ukotvit v lokaci a v tom, co je v takové situaci skutečně možné,“ vysvětluje Raimi. „Všechno vycházelo z realistických technik přežití v divočině. Ky nám ukazovala, jak postupovat, pokud byste skutečně uvízli na opuštěném ostrově – od získávání vody přes lov a rybaření až po stavbu přístřešku, výrobu provazu z kořenů nebo rozdělání ohně.“
McAdamsová její přítomnost na place označila za zásadní: „Ky je ta nejdrsnější žena, jakou jsem kdy potkala. Ví o přežití úplně všechno a pro natáčení byla nepostradatelná – každý den jsme na ni měli milion otázek a ona vždycky přišla s odpovědí, která okamžitě dávala smysl.“
Druhou klíčovou postavu příběhu – samolibého nadřízeného Bradleyho – ztvárnil Dylan O’Brien, známý především ze seriálu Vlčí mládě nebo snímků jako Labyrint či Láska a příšery. Bradleyho manažerské schopnosti se na ostrově rychle ukazují jako bezcenné a mocenské role se postupně obracejí. O’Brien už při čtení scénáře označil příběh za chůzi po laně, při níž se sympatie diváků neustále přelévají mezi Bradleym a Lindou.
„Na začátku filmu Bradley působí jako naprosté monstrum,“ říká O’Brien. „Bylo důležité se plně ponořit do jeho odpudivého chování, ale zároveň ho postupně otočit. Bradley si k Lindě nachází nový respekt a postupně se s ní začíná cítit komfortněji.“
SOS není klasickým dobrodružným thrillerem ani přímočarým příběhem o přežití, ale filmem o proměně, moci a hranicích empatie – a také o tom, co se stane, když zmizí společenské role.









Reportér Aktuálně.cz Ondřej Stratilík prožil několik uplynulých dní mezi havíři a jejich rodinami, kteří se těžce vyrovnávají s ukončením těžby černého uhlí ve Stonavě. V rozhovoru mluví o tom, co od nich slyšel, a zároveň popisuje i jejich reakce na politické projevy. Z nich nejvíce rezonoval předtočený projev prezidenta Petra Pavla, na který reagovali havíři pískáním.



Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2036 nebo 2038. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Skupinová fáze hokejového turnaje mužů v olympijském Miláně se v neděli uzavírá. Češi ve 12:10 nastoupí proti Švýcarsku. A půjde o důležitý zápas, neboť nastaví vyřazovacího pavouka pro předkolo i čtvrtfinále.



Obrovským zklamáním končí olympijské hry v Itálii pro Markétu Davidovou. Dlouholetá česká biatlonová jednička, kterou trápí bolesti zad, po pokažené smíšené štafetě nezvládla dobře ani svůj druhý start. Ve sprintu dojela po čtyřech chybách na střelnici a pomalém běhu až na 81. příčce. V následném televizním rozhovoru s ní cloumaly emoce.