Historická romantická komedie, ve které mladí tajně kouří cigarety na zahradní houpačce a na večírcích smyčcové kvarteto hraje skladby Billie Eilish, vypadá na první pohled jako variace Pýchy a předsudku s pestřejším obsazením a nadrženějšími postavami.
V koronavirem vynucené domácí pohodě se tajnostmi a láskami londýnské smetánky z přelomu 18. a 19. století nechali bavit diváci ve 190 zemích, kde Netflix funguje, až na Japonsko. Ve všech těchto státech publikum sledovalo, jak se zamilují nejstarší dcera populárního klanu Bridgertonových a ženám nedostupný vévoda, kteří se předtím smluví, že budou lásku předstírat, aby si krásná Daphne mohla nakonec vybrat z lepší nabídky nápadníků.
Daphne je křehká blondýnka, černošský vévoda umí dokonale zvedat jedno obočí, britská královna v tomto seriálu pochází také z Afriky a zbytek postav tvoří pestrý zástup od emancipované sestry hlavní hrdinky po empatického boxera a operní pěvkyni z dělnické třídy. Všichni řeší své milostné životy a skandály.
Údaje o sledovanosti jsou sice trochu nafouknuté, Netflix mezi zasažené domácnosti počítá všechny, kde si někdo z předplatitelů pustil alespoň dvě minuty seriálu. Přesto jde o velký úspěch, který už stihl ovlivnit uvažování producentů, showrunnerů, což jsou vedoucí scenáristé, i dalších tvůrců on-line obsahu po celém světě.
Seriál teď nejspíš bude citovaný a napodobovaný, dokud jej nepřekoná zase nějaký jiný. Proč se to v době, kdy spolu soupeří stále vzrůstající počet streamovacích služeb vybavených penězi, dostatkem talentů i daty o tom, co diváci chtějí, povedlo právě Bridgertonovým, může vysvětlit už jméno producentky - Shonda Rhimesová.
Shondaland
Jedenapadesátiletá Američanka je dnes nejúspěšnější a nejlépe placenou televizní showrunnerkou. Její jméno se stalo synonymem pohádkového úspěchu v branži, a tak ho před pár lety vetkla i do názvu své produkční společnosti - Shondaland.
Na kontě má Chirurgy, jeden z nejznámějších televizních seriálů současnosti. Běží na stanici ABC už od roku 2005, vyhrál čtyři ceny Emmy, dva Zlaté glóby včetně toho za nejlepší drama a Rhimesová vytvořila i jeho takzvaný spin-off Soukromá praxe. I další její titul, Skandál, měl sedm řad a dobrou pověst u kritiků, přestože u nás tato kombinace politického thrilleru a soap opery není tak známá jako některá ambiciózní kriminální dramata.
Rhimesová před pár lety opustila ABC ve velkém stylu, když s Netflixem uzavřela smlouvu na několik titulů, která jí má zajistit 150 milionů dolarů. Její podepsání bylo pro média událostí i proto, že se k němu odhodlala poté, co se s lidmi z ABC pohádala kvůli volným vstupenkám do zábavního parku Disneyland.
Příběh pracovité, talentované a vlivné Afroameričanky budí zájem už léta. O to očekávanější byl její debut na Netflixu.
Jako v Austenové, jen víc sexy
Pod jejím producentským vedením se showrunnerem Bridgertonových stal zkušený Chris Van Dusen, který s týmem scenáristů adaptoval romány současné americké spisovatelky Julie Quinnové. Odehrávají se před průmyslovou revolucí, kdy se znuděná britská šlechta bavila na extravagantních večírcích.
V kurzu byla móda, pompézní, exotická architektura a, jak se píše v učebnicích dějepisu, uvolněné mravy. Úspěch knih Quinnové podle recenzentů spočívá v tom, že popisují vévodkyně a vikomty jako zamilované, srdečné i sexuchtivé postavy, ke kterým se dá snadno vztáhnout. Stejně jako seriál tak divákovi otevírají svět už předem známý z románů nebo filmových adaptací děl Jane Austenové.
Quinnová navíc o každém z osmi sourozenců Bridgertonových napsala jednu knihu, scenáristé tak měli dost materiálu. Vznikl titul, který už byl několikrát přirovnán k seriálu Super drbna, jen s korzety a ještě menší hloubkou.
Bridgertonovi si ale nehrají na televizní román, jejich atraktivita spočívá v kombinaci dobového se současným, ochotě k ironii i sebereflexi a sebejistotě, se kterou staví na osvědčeném. A také na tom, že v Shondalandu je vypravěčství produktem dobře promazaného stroje, který rozhodně nemá sklony experimentovat.
Emancipované dívky na vdávání
To, oč jde v příběhu především, je stejně jako u Austenové povinnost dívek dobře se vdát. Ústřední dvojice se sice vysmívá namlouvacím rituálům, hlavní hrdinka však netouží po ničem jiném než se vdát z lásky a založit rodinu. Tomuto jedinému údělu žen se vzpírá jen sestra Daphne, která tu je, aby někdo celý systém zpochybňoval, a přece jsme se z příběhu mohli těšit dál.
Eloise propaguje ženské přátelství, tvůrčí činnosti, nezajímají ji šaty a celou první řadu seriálu se snaží přijít na to, kdo je Lady Whistledownová. Autorka pravidelných sloupků o skandálech a tajemstvích londýnské smetánky. Její texty, které všichni čtou, posouvají děj dál.
I ostatní ženské postavy mluví jazykem dnešních, o nespravedlivém uspořádání světa poučených ironických žen, přestože to nedává smysl a diktátu povinných vdavek se často ochotně podvolují.
V seriálu jsou vůči svému údělu ironičtí i sloužící. Jedna ze služebných se dokonce vysměje Eloise, když si dívka myslí, že v ní odhalila paní Whistledownovou. "Že by to psal někdo ze služebnictva? Ty ses zbláznila! Kde bychom na to vzali čas?" vyhodí mladou šlechtičnu ze své místnosti.
Podobně vtipně vyznívá scéna, kdy si Daphne se svým bratrem chtějí v noci ohřát mléko, ale neví, jak se to dělá, tak si ho dají studené.
Nejvýraznějším historickým úletem je přítomnost černošských, hispánských nebo indických aristokratů, kterou v seriálu vysvětluje černošská královna. Král se do ní zamiloval, a tak jejich společná vláda prokopala cestu i ostatním menšinám. Ani to nedává smysl, přesto právě tyto úlety jsou se soundtrackem a vizuální opulencí na Bridgertonových tím nejzábavnějším.
Seriál to klidně mohl "osolit" ještě víc a stát se skutečnou historickou crazy komedií. Přes všechno vtipkování se ale bohužel bere vážně - jeho postavy chtějí najít lásku, a protože jsou sympatické, tak jim máme fandit. To je vše.
Že je příběh zalidněn aristokraty, kteří v noci nechtějí budit své sloužící, ironickými komornými a vikomty tmavé pleti ukazuje, jaký je sen dnešní liberální Ameriky či Británie, které si přitom zásadnější změnu světa nechtějí moc představovat. Bridgertonovi, klasicky krásní běloši, jsou středobodem vesmíru, který žije v harmonii, a nebezpečí tu plyne pouze ze špatných nápadníků. Proto se Daphne musí dobře vdát.
Koronový eskapismus
I pokud se ale smíříme s tím, že Bridgertonovi jsou rozkošatělou, lascivnější a povrchnější verzí Pýchy a předsudku od Jane Austenové, můžeme vůči nim mít námitky. Některé linky jsou nudné a stojí jen na atraktivitě herců - třeba ta o nejstarším bratrovi Daphne a milence, se kterou nemůže být. Jeho bratr mezitím odhalí u svého známého homosexualitu a dostane přednášku o životě v pravdě. Působí to očekávatelně a mechanicky.
Ve druhé půlce padá řetěz i hlavnímu příběhu Daphne a vévody Simona. Bridgertonovi jsou zkrátka jen trochu ambicióznější telenovela. To, že na trůně sedí žena tmavé barvy pleti, je jejich nejprovokativnějším nápadem.
Tahle liberálnímu publiku na míru připravená eskapistická zábava do časů korony si ale zároveň dává pozor, aby nebyla až moc ulítlá. Shonda Rhimesová umí zaujmout masy, pokud si ale ze seriálové nabídky vybíráte opatrně, její debut na Netflixu vám za to stát nebude. To, co je na něm zajímavé, vystačí na několik málo momentů.
Bridgertonovi
Tvůrce: Shonda Rhimesová a Chris Van Dusen
Seriál je k vidění na Netflixu.
