Bratři Karamazovi v Dejvickém divadle

11. 4. 2008 16:17
Martin Myšička a Ivan Trojan ve filmu Karamazovi.
Martin Myšička a Ivan Trojan ve filmu Karamazovi. | Foto: Mateusz Skalski

První představení v Dejvickém divadle bylo uvedeno 14. října 1992. Svou školní inscenací hry Matěje Kopeckého Johanes doktor Faust se tu představil nastupující herecký soubor, který do Dejvického divadla přišel během svého studia na KALD DAMU pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny.

Dejvické divadlo bylo tehdy ještě součástí Obvodního kulturního domu Prahy 6, později Spektra K - sdružení kulturních zařízení Prahy 6. Statut profesionálního divadla získalo v roce 1993 a jeho prvním uměleckým šéfem se stal Jan Borna.

Původní herecký soubor působil v Dejvickém divadle celkem čtyři sezony. Během této doby vznikly inscenace Jakuba Krofty, Arnošta Goldflama či Jana Borny.

K nejvýznamnějším počinům této éry bezesporu patří inscenace J. A. Pitínského Sestra úzkost, která v roce 1995 získala Radokovu cenu jako Inscenace roku a Dejvické divadlo se stalo poprvé Divadlem roku.

Bratři Karamazovi
Bratři Karamazovi | Foto: Mateusz Skalski

V září 1996 přešel soubor Jana Borny do nově vzniklého Divadla v Dlouhé a na jeho místo nastoupil soubor nový. S ním přišel režisér Miroslav Krobot, který ukončil šestileté angažmá v Národním divadle a stal se uměleckým šéfem Dejvického divadla. Základ nového souboru tvořil původně opět celý ročník KALD DAMU.

Postupně se soubor začal zásadně proměňovat. Někteří původní členové odešli a řada jiných postupně přicházela, převážně z nejrenomovanějších pražských a mimopražských scén.

Soubor už netvořili výhradně herci stejného věku, ale doplnila jej velmi silná skupina tehdejších třicátníků (Ivan Trojan, Lukáš Hlavica, David Novotný, Martin Myšička, Igor Chmela, Pavel Řezníček), později nastoupili do angažmá další mladší členové (Lenka Krobotová, Tatiana Vilhelmová, Simona Babčáková, Jaroslav Plesl, Pavel Šimčík, Marek Taclík, Václav Neužil, Martha Issová).

Z původního Krobotova absolventského rčoníku zůstaly dodnes v angažmá Klára Melíšková, Jana Holcová a Zdeňka Žádníková Volencová.

Bratři Karamazovi
Bratři Karamazovi | Foto: Mateusz Skalski

S proměnou souboru vznikl prostor pro odklon od, do té doby převládajících, autorských kolektivních jevištních kreací k repertoáru, který klade důraz na práci s hercem a ctí jeho individualitu.

Dramaturgie nevychází pouze ze stávající nabídky domácích i zahraničních dramatických textů, ale vyhledává a iniciuje vznik textů původních (mimo jiné hry Petra Zelenky, Miroslava Krobota či Karla Františka Tománka) a soustředí se na dlouhodobější autorskou a režijní spolupráci s umělci názorově i generačně spřízněnými.

Zároveň však v repertoáru DD mají své pevné místo adaptace děl světové literární tvorby - takovými jsou především Oblomov podle I. A Gončarova, za jehož adaptaci získal Miroslav Krobot cenu nadace Český literární fond, Love Story podle I. B. Singera, Spřízněni volbou podle J. W. Goetha či právě Bratři Karamazovi F. M. Dostojevského.

Dejvické divadlo se v průběhu let stalo do jisté míry fenoménem na české divadelní scéně, o čemž mimo jiné svědčí téměř pravidelná účast na nejprestižnějších divadleních přehlídkách a festivalech a určitě i fakt, že v roce 2006 bylo již potřetí (po letech 1995 a 2002) oceněno nadací Alfréda Radoka jako Divadlo roku.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy