Bond byl poslední kapka. Majitel Cinema City zavírá všechna kina v USA i Británii

Reuters Kultura Reuters, Guardian, Kultura
Aktualizováno 5. 10. 2020 12:24
Britská společnost Cineworld, která prostřednictvím sítě Cinema City působí také v Česku, dočasně zavře všechna svá kina ve Spojených státech a Velké Británii.
Firma vykázala ztrátu 38 miliard korun, hodnota akcií spadla o 82 procent.
Firma vykázala ztrátu 38 miliard korun, hodnota akcií spadla o 82 procent. | Foto: ČTK/PA

V neděli o tom informovala agentura Reuters. Večer Cineworld její zprávu ještě rozporoval, v pondělí ráno ji nakonec potvrdil. Bez práce zůstane 45 tisíc lidí včetně externí ochranky nebo úklidu, píše britský deník Guardian. Akcie podniku krátce po zahájení obchodování na londýnské burze ztratily více než polovinu hodnoty.

Druhý největší provozovatel biografů na světě se k zavření odhodlal poté, co byly na příští rok odloženy nejočekávanější filmy včetně chystané bondovky Není čas zemřít. Podle nedělní zprávy Guardianu se společnost pokusí udržet v chodu podniky v Izraeli i východní Evropě. Cinema City v Česku zavírat nebude, potvrdila v pondělí odpoledne mediální zástupkyně firmy Hana Doležalová.

Na zdejším trhu působí Cineworld od roku 2014, kdy převzal síť Cinema City se 133 kinosály včetně 12 multiplexů a jednoho takzvaného megaplexu. Nacházejí se v Praze, Brně, Liberci, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a Ostravě. Některé z nich se dříve jmenovaly Palace Cinemas podle sítě, kterou právě roku 2011 koupila Cinema City.

Po světě má dnes Cineworld 778 kin. Od tohoto čtvrtka zavírá všech 536 biografů v USA provozovaných pod značkou Regal a 127 kin pod hlavičkami Cineworld i Picturehouse v Británii. Podle Financial Times britská a americká kina firmě přinášejí 90 procent tržeb.

"Cineworld bude dál pozorně sledovat situaci a bude v patřičnou dobu informovat o budoucích plánech na obnovení aktivit na těchto trzích," uvedla společnost.

O práci v Cineworldu přijde 45 tisíc lidí.
O práci v Cineworldu přijde 45 tisíc lidí. | Foto: ČTK/AP

Většinu svých poboček společnost kvůli pandemii koronaviru zavřela již v půlce března, od července je postupně znovu zpřístupňovala. Páteční zpráva o tom, že příští film o Jamesi Bondovi nazvaný Není čas zemřít se odkládá na duben 2021, však definitivně pohřbila naděje, že by se filmový průmysl ještě mohl dostat z letošní ztráty. Rostoucí počet nakažených koronavirem navíc v různých zemích vede k přísnějším opatřením, což diváky odrazuje.

Britský nedělník Sunday Times informoval, že provozovatelé Cineworldu napsali britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a ministrovi kultury Oliveru Dowdenovi. V dopisu varují, že odvětví přestává být finančně životaschopné.

Šéf podniku Mooky Greidinger televizi Sky News řekl, že provoz by se mohl obnovit za dva měsíce, nebo o něco později. "Dostali jsme se do fáze, kdy jsme neměli jinou alternativu. Bylo to pro nás velmi těžké rozhodnutí, zejména s ohledem na zaměstnance," řekl. Doufá, že pracovníci se co nejdříve vrátí a že firma získá větší vládní podporu. Britský premiér Boris Johnson v pondělí odpoledne vybídl lidi, aby do kin ve svém okolí dál chodili. Měli by se tak pobavit a zároveň podpořit filmový průmysl, apeloval Johnson.

Odboráři sjednocení pod hlavičkou Cineworld Action Group na Twitteru napsali, že nápad uzavřít kina s nimi vedení nekonzultovalo.

Před dvěma týdny firma upozornila investory, že bude potřebovat navýšit kapitál, pokud by byla donucena znovu zavřít kina. V první polovině roku vykázala ztrátu 1,64 miliardy dolarů, což je v přepočtu 38 miliard korun. Hodnota akcií spadla o 82 procent.

Od propuknutí pandemie se nepodařilo dostat diváky zpět do kin, přestože velké světové řetězce jako AMC nebo právě Cineworld otevřely v těch zemích nebo městech, kde jim to epidemiologové dovolili - konkrétně Cineworld takto znovu uvedl do chodu 561 ze svých 778 kin. Pobočky české Cinema City opět fungují od 25. června, kdy měla premiéru komedie 3Bobule.

Diváků však do kin chodí málo. Menší a středně velká kina již varovala, že dopady pandemie nemusí přežít.

Podle vyjádření Cineworldu divákům za návštěvu kina stál film Tenet od režiséra Christophera Nolana, který měl premiéru v srpnu jako první větší titul od začátku pandemie. Snímek s rozpočtem přes 200 milionů dolarů celosvětově utržil 284,9 milionu, z toho ale jen 41,2 milionu v USA, kde mají studia i kina nejvyšší marži.

Zprávy z posledních dnů, kdy postupně došlo k odkladům očekávaných filmů Black Widow se Scarlett Johanssonovou v hlavní roli, nové verze West Side Story od režiséra Stevena Spielberga i příští bondovky, však dávají malou naději, že by se návštěvnost kin mohla v dalších měsících vrátit na předkrizovou úroveň.

Disney již dříve posunul všechny filmy ze sérií Star Wars a Avatar plánované na roky 2021 až 2027, každý o jeden rok. Tím pádem Avatar 2 do kin nepřijde příští rok a na nové Hvězdné války si diváci počkají alespoň do roku 2023. "Bez těchto premiér nemůže Cineworld zákazníkům v USA a Británii předložit širokou nabídku komerčně úspěšných filmů, což je nutné, pokud mají lidé přemýšlet o návratu do kina," dodává mluvčí Cineworldu.

Cineworld provozuje kina pod značkami Regal, Cinema City, Yes Planet nebo Picturehouse. V červnu společnost kvůli šetření odstoupila od plánu převzít kanadský řetězec Cineplex v přepočtu za 40 miliard korun, po jehož akvizici by se stala největší firmou na trhu v Severní Americe. Ustoupení od dohody by podle BBC mohlo skončit u soudu. 

Britská společnost krok zdůvodnila údajným porušením podmínek dohody ze strany Kanaďanů. Ti nařčení odmítají a tvrdí, že za postupem Cineworldu stojí dopady koronavirové krize, jež měla negativní vliv na oba podniky.

Druhým největším provozovatelem kin na světě se Cineworld stal předloni, když v přepočtu za 77,7 miliardy korun koupil americký řetězec Regal Cinemas. Spojením chtěla firma lépe čelit rostoucí konkurenci ze strany Netflixu, Applu a dalších internetových videoték.

Podívejte se na trailer bondovky Není čas zemřít:

Novou bondovku Není čas zemřít kina uvedou 19. listopadu. | Video: Forum Film
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy