Bojí se Arabů, s chemtrails válčí octem. Český film z vesnice se dostal až do Berlína

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
18. 1. 2022 15:22
Ospalou českou ves plnou líných mužů, kteří i v hospodě nosí přezůvky, probudí podivná nehoda. Ve filmu nazvaném Kdyby radši hořelo končí velikonoční klid a sílí nejistota i předsudky. Je potřeba bránit se před nepřítelem.

Celovečerní komedie sedmadvacetiletého studenta pražské FAMU Adama Kolomana Rybanského, mísící dědictví nové vlny s dnešními tématy, zaujala dramaturgy německého festivalu Berlinale. V úterý odpoledne oznámili, že snímek uvedou v prestižní sekci Panorama. Akce se koná od 10. do 20. února, česká kina začnou novinku promítat v červnu.

Dva hasiči postávají na dvorku domu, s pivem v ruce, nenuceně, jako by láhev byla pokračováním jejich horní končetiny. Unavený obraz, jakých se v českých dědinách vyskytuje nespočet, však brzy naruší náraz dodávky přímo do kašny na návsi.

Incident se neobejde bez těžkých zranění a z období velikonočního veselí se stává čas plný obav, který přeje podezřívavosti i xenofobii.

"Mám rád filmy nové vlny, hlavně tehdejší komedie. Vycházím z toho, jak vyprávěly o vážných věcech," přiznává režisér Rybanský, který v debutu rozvíjí témata i styl své krátkometrážní tvorby. Už ve snímcích Přátelské setkání nad sportem či Home Sleep Home se pomocí humoru dotýkal některých aspektů české povahy, lenosti i nesnášenlivosti. Pro své postavy měl při tom vždy pochopení.

Platí to také u celovečerního debutu Kdyby radši hořelo. Předobrazem mu byla situace, kdy během Vánoc atmosféru jedné české vesnice naruší podobný incident, jaký se nakonec ve filmu odehraje během svátků zmrtvýchvstání.

Režisér Adam Koloman Rybanský.
Režisér Adam Koloman Rybanský. | Foto: FAMU

"Přišlo mi, že pokud mám látku na celovečerní film, je to právě takhle," říká autor. Opustil původní scénář, s nímž se hlásil k magisterskému studiu režie na FAMU, a začal rozpracovávat nové téma. Aniž by se ještě cítil na celovečerní stopáž. "I v dílně mi často říkali, že to je materiál na krátkometrážní věc. Ale pak jsem od Státního fondu kinematografie dostal grant na vývoj scénáře, takže jsem se tomu kolem roku 2018 mohl intenzivněji věnovat."

Nabalovaly se další nápady a navzdory těžkostem spojeným s financováním i omezenému množství natáčecích dnů, navíc v době zpřísněné protipandemickými opatřeními, vznikl film, který s pozoruhodným citem hledí na své mnohdy problematické, až tragikomické hrdiny.

Třeba na neschopného dobrovolného hasiče Standu. Bez svého šéfa Broni, jenž je mu jakýmsi náhradním otcem, nepokácí ani soušku na zahradě. A ve volném čase pod vlivem kolegy bojuje proti chemtrails jediným zaručeným prostředkem: octem.

"Jsem z malého města a znám podobné názory, které v Praze málokdo pochopí. Proto se snažím empaticky přistupovat ke všem, žádná postava tu není záporná," podotýká Rybanský.

Pro hlavní role Standy a Broni, jmenovce hrdinů svého předchozího filmu Home Sleep Home, původně počítal s neherci, se kterými pracoval dříve. Ale jak látka nabobtnala na celovečerní rozměr, došlo mu, že neherci tyto ambivalentní postavy ztvárnit nezvládnou.

"Jednou jsme seděli u Bohdana Slámy doma a já mu říkal, že jediný, kdo mě napadá, že by dokázal zahrát postavu Broni a zároveň neztratil sympatie publika, je Miroslav Krobot," vzpomíná režisér. Sláma je vedoucí katedry režie na FAMU, Krobot účinkoval v jeho filmu Venkovský učitel. "Bohdan mu rovnou zavolal, já mu poslal scénář, sešli jsme se a šli do toho."

Miroslav Krobot jako Broňa.
Miroslav Krobot jako Broňa. | Foto: FAMU

Broňa hraný Krobotem nemá rád Romy ani Araby. Směs zahořklosti a obav o osud své vsi ho dovede nejen ke lži, ale také k myšlenkám na činy, z nichž mrazí. Avšak ani on, ani Standa v podání Michala Isteníka nejsou směšní, nejsou to karikatury. Část zápletky však může připomenout případ seniora Jaromíra Baldy, příznivce hnutí SPD, který byl odsouzen za pokus o teroristický útok s cílem vyvolat strach z muslimských migrantů.

"Nejvíce si cením jeho empatického a citlivého přístupu k hlavním charakterům, které často vychází z reálných předobrazů. Baví mě jeho podprahový a přesně časovaný humor," říká o režisérovi producentka snímku Eva Pavlíčková. Oceňuje také, že se pustil do podle ní nejtěžšího žánru: komedie.

V tom se tvorba Adama Kolomana Rybanského podobá snímkům dalšího studenta FAMU Adama Martince. I ten v krátkých filmech Cukr a sůl či Anatomie českého odpoledne na základě silné výchozí situace zkoumal jak umění jemného, dobře načasovaného gagu v duchu tvorby novovlnných autorů Jaroslava Papouška, Miloše Formana či Ivana Passera, tak bolestivé rysy české nátury.

Byť oba tvoří nezávisle na sobě, jde o sympatickou tendenci mladé české tvorby, na kterou slyší také v zahraničí. Cukr a sůl premiérově promítal festival ve španělském San Sebastiánu, Kdyby radši hořelo si teď Berlinale vybralo do nesoutěžní sekce Panorama, která je po hlavní soutěži tou nejsledovanější.

Režisér Koloman Rybanský nemluví o žádných přímých inspiracích. "Některým lidem můj styl připomíná Akiho Kaurismäkiho, ale já jsem od něj viděl jeden film a ani se mi moc nelíbil," říká tvůrce, jenž své protagonisty intuitivně sleduje ve statických záběrech, už kompozicí zachycujících ospalou absurditu života.

A byť se jeho celovečerní debut dotýká aktuálních témat rasismu či terorismu, navzdory některým až neuvěřitelným událostem nepotřebuje tlačit na pilu. Ačkoli zrovna ta motorová zde hraje zásadní roli.

Spousta lidí si Ivana Jonáka pamatuje, navíc se ta proměna klukům z maskérny povedla, takže asi proto to přilákalo tolik pozornosti, říká herec. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Záchranáři ošetřili po požáru v rodinném domě v Ivančicích šest lidí, nadýchali se zplodin

Záchranáři v neděli nad ránem ošetřili po požáru v rodinném domě v Ivančicích šest lidí. Všichni se nadýchali zplodin hoření, byli převezeni do nemocnice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy