Nový Švejk má smysl. Sláma a Liška ho konečně mohou vytrhnout "ze spárů" Josefa Lady

Martin Svoboda Martin Svoboda
3. 6. 2016 10:08
Osudy dobrého vojáka Švejka pod dohledem Bohdana Slámy získaly od státního fondu podporu 17 milionů korun, což samozřejmě vzbudilo řadu dohadů. Jistě je namístě věnovat pozornost největšímu oblíbenci komise, zvlášť při přiznané taktice "víc peněz méně filmům", v jejímž důsledku nebyla podpořena například Milada Horáková a další zajímavé projekty. Skončily tedy nemalé peníze v dobrých rukou? Více v textu Martina Svobody.
Foto: ČTK

Jsme mnohdy svědky reakcí opačného rázu než minule, kdy byla srovnatelnou sumou podpořena Lída Baarová. Tenkrát jsme se nejčastěji podivovali nad tím, že podporu získává komerční snímek, o jehož umělecké hodnotě si podle posudků nedělali iluze ani jednotliví členové komise. V jeho prospěch mluvilo jen atraktivní téma, z nějž by v lepších rukou mohlo vzniknout skvělé válečné drama.

herec Pavel Liška
herec Pavel Liška | Foto: ČTK

Nyní tu máme režiséra Slámu. Ten se svými sociálními dramaty davům naopak vyhýbá a patří mezi neprotřelejší české festivalové tvůrce. Komerční úspěch tedy příliš neevokuje. A chystá se na látku zfilmovanou tolikrát, až by se zdálo, že není třeba se k ní vracet. Hrozí tedy zbytečná režijní exhibice, kterou ani nikdo neuvidí?

Hašek, nebo Lada?

Se Švejkem to vždy bylo komplikované, protože se mu přihodila jedna nemilá věc: Josef Lada. Populární malíř rád obklopoval čtenáře nostalgickým světem zaniklé minulosti, a když se setkal s vhodnými, nejlépe vlastními náměty, jistě to mělo své opodstatnění a hodnotu. Jeho více 1300 kreseb na téma Švejk ale Haškův kultovní román pohltilo a nasměrovalo čtenáře vlastním směrem, místo aby román doplňovaly a tvořily k němu určitou (ať záměrnou, nebo nezáměrnou, ale svým způsobem zajímavou) protiváhu.

Filmové adaptace už se vize miloučkého blba nedokázaly vzdát a Švejk v průběhu let ztratil svou satirickou hranu, jež však byla jistě jednou z hlavních motivací anarchisty Jaroslava Haška, proč román vůbec psát. Švejk dnes v českém prostředí žije téměř výhradně prostřednictvím ladovské estetiky, která je do značné míry v rozporu s textem, jehož nepřítomnost vedle kreseb či filmů znemožňuje onen kontrast pochopit.

Pokud se s tím má někdo šanci se ctí poprat, tak Bohdan Sláma – a pokud mohl dát nějak najevo, že to myslí vážně, tak obsazením Pavla Lišky. Jistě nejde o volbu odpovídající Haškově popisu, ale stejně jako nejvěrnější Bond může být modrooký blonďák, může i svérázný Liška být nejlepším Švejkem. Právě proto, že ho jeho vzhled odlišuje od ladovské výhybky.

Hrůzy války

Haškem se Sláma na hypotetické úrovni nejspíš zabýval dávno. V knize rozhovorů s Milošem Formanem se oba už v roce 2008 rozpovídali o tom, že Švejkovi chybí ve filmech právě kontrast humoru a syrovosti války. Forman navrhuje pojmout román jako vážné drama a do hlavní role obsadit komika, jehož eskapády pak vyniknou. Ideálně Charlese Chaplina.

Sláma zachází ještě dál a mluví o co nejvěrnějším vykreslení bojových hrůz, vůči čemuž už je Forman rezervovanější.

Pokud se něčeho můžeme bát, tak právě toho, že Sláma bude až příliš důsledný a pod jeho rukama naopak zanikne komediální rovina. I přes nářek literárních vědců nad unesením předlohy směr lidová komedie je totiž humor nepochybně její součástí.

Na druhou stranu má Sláma nárok svou vizi okleštit o komedii, stejně jako měly předchozí adaptace nárok okleštit je o drama. Knižní Švejk sice bude stát stále mimo těžiště filmu, ale to neznamená, že samotný film nebude mít svou hodnotu. Navíc může i tak v celkovém kontextu přispět k uvědomění si větší složitosti Haška.

Dobrým znamením tu pak je Pavel Liška, jehož komediální talent známe. Pokud neupadne do své už poměrně okoukané škatulky, může jakkoliv vážné dílo dostatečně oživit. Letošní favorit fondu pro podporu kinematografie tedy rozhodně má značný potenciál.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy