Svíravý tlak, traumatická vina. Film Blízko vypráví o chlapeckých emocích

Pavel Sladký Pavel Sladký
11. 1. 2023 11:53
O chlapeckém přátelství a něze, které čelily zničujícímu podezření, vypráví Blízko. Dojemný film vyslaný belgickou akademií do boje o Oscara právě promítají česká kina.

Třináctiletí Léo a Rémi jsou nejbližší kamarádi. Bydlí nedaleko od sebe a tráví spolu maximum času. Po bezstarostných prázdninách nastupují do nové školy. Pozornost a blízkost, i ta fyzická, kterou jsou si zvyklí dávat najevo, se spolužákům okamžitě jeví jako něco víc než přátelství. Léo se lekne a stáhne, aby nemusel snášet další poznámky. Kamarádovi to ale není ochoten na rovinu přiznat. A tak následuje něco tragického.

Jedenatřicetiletý belgický režisér Lukas Dhont s tímto příběhem slaví úspěchy. Má Velkou cenu z festivalu v Cannes, byl nominován na Zlatý glóbus a patří k favoritům na cizojazyčného Oscara.

Přitom natočil teprve dva celovečerní filmy. S oběma si ale vysloužil pozornost prominentního francouzského festivalu. Jeho debut Dívka z roku 2018 vyprávěl volně podle skutečnosti o náctiletém chlapci, který se chce stát dívkou a baletkou. Na jeho tranzici klade toto fyzicky exponované prostředí mimořádnou zátěž. Snímek byl jedním z velkých objevů canneské přehlídky a získal sošku pro nejlepší debut. Posléze sklidil například i kritiku za obsazení herce, který působil emotivně upřímně a přesvědčivě, avšak nebyl trans.

Režisér prozkoumává přelomové situace v životě dospívajících. Klade důraz na delikátní kameru Franka van Eedena, snímající jejich svět v pestré paletě barev. A nejpodstatnější je pro něj vnitřní boj postav.

Pro své filmy dokáže najít výborné herce, kteří jeho podrobně připraveným scénářům, napsaným s Angelem Tijssensem, dodávají pocit autenticity. V případě Blízko je to nejenom, ale především Eden Dambrine, představitel Léa, kterého režisér podle svých slov oslovil při náhodném setkání ve vlaku.

Leží na něm značná část vyprávění, jež se nerozpakuje ukazovat emoce. Ty Léovy sahají od prázdninové bezstarostnosti a citlivé představivosti přes strach formulovat své obavy až po svíravý tlak a traumatickou vinu.

Dhont navzdory explicitním emocím mnohé pouze naznačuje, v čemž spočívá podstata jeho divácky velmi přístupné filmařské metody. Například když jen v nuancích zachycuje roli a soudržnost rodiny před tragédií i po ní.

Film Blízko promítají kina od uplynulého čtvrtka. | Video: Artcam Films

Větší roli v životě chlapeckých postav zastávají matky. V klíčové scéně rodinné večeře ale slzy neudrží otec, když dostane bezelstnou otázku, jak se má. Jeho žena následně od stolu odchází do zahrady.

Diváci to mohou vnímat na více způsobů. Coby signál rozpadu manželství, které dost možná neunese traumatickou událost. Jako různé prožívání bolesti a výčitek. Anebo ještě jinak, podle toho, jak zapojí svou empatii.

Blízko také variuje mnohé vyhýbavé odpovědi slovy i řečí těla. "Nevím" zde neznačí neznalost, ale neochotu odpovědět, případně znamená nedořečené "ne".

Vytušíme také možnou minulost Rémiho, kterého matka jen nerada vidí zamčeného v koupelně. A nakonec není jasno ani v tom, jestli Rémi k Léovi pociťuje hluboké přátelství, nebo platonickou lásku.

Režisér značně umenšuje roli mobilních technologií v dnešní komunikaci, aby se soustředil na fyzickou blízkost postav. Zobrazuje funkční rodinu a školu, které v základních postupech neselhávají, přesto jako by nakonec nebyly dost vnímavé.

Sociální kritika mladého tvůrce příliš nezajímá, chce prozkoumávat turbulentní emoce. Jak na světě "být pro druhého" a zároveň se srovnat sám se sebou, je jeho klíčová otázka.

Díky tomu vznikl portrét křehkosti chlapeckého přátelství, kladoucí otázky po vnímavosti maskulinity. Jakým normám dnes, v tolerantní západní společnosti, podléhají představy o mužnosti? Možná že sportem rozvíjená síla a přímočará ostrost kvůli stereotypům stále stojí v opozici vůči něze, otevřeným emocím, muzikálnosti či dalším atributům?

Gustav De Waele v roli Rémiho a Eden Dambrine jako Léo.
Gustav De Waele v roli Rémiho a Eden Dambrine jako Léo. | Foto: Artcam Films

Blízko může být i film o konci dětství. O dopadu normotvorného tlaku společnosti. Nebo příběh ukrývající - spíše potenciální než formulovaný - queer motiv, strach a předsudečnost.

Ať už si diváci vyberou kteroukoli cestu, hned na začátku roku to může být jeden z nejemotivnějších filmových zážitků letoška.

Film

Blízko
Režie: Lukas Dhont
Artcam Films, česká premiéra 5. ledna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

V kancelářské budově v Brně vyhrožoval muž se zbraní, policie ho zajistila

Policisté zasahují v Brně v Holandské ulici. V jedné z kancelářských budov tam vyhrožoval muž se zbraní. Policie evakuovala 200 lidí, muže zajistila. Budovu prohlíží, řekl mluvčí policie David Chaloupka.

"Je potřeba prověřit ty prostory, proč ten člověk tam byl, co tam dělal a jestli nebyl s někým. Zásah ještě probíhá," řekl Chaloupka. Na místě je i záchranná služba, řekla bez dalších podrobností její mluvčí Michaela Bothová. Zatím se proto nedá říct, zda nejsou záchranáři na místě jen preventivně.

Holandská ulice je komplex několika kancelářských budov, denně tam dojíždí pracovat stovky lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy