Recenze: Binocheová se jako internetová predátorka stává obětí vlastního podvodu

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
21. 9. 2020 17:30
Do virtuálního světa, který stále víc determinuje a deformuje skutečné životy, nahlíží francouzsko-belgické drama nazvané Kdo si myslíš, že jsem. Film, jejž právě promítají česká kina, je atypický: hlavní postavou závislou na internetovém připojení není teenager, mileniál ani zástupce generace Z, nýbrž zralá, zkušená a inteligentní žena středního věku.

Francouzská hvězda Juliette Binocheová ztvárňuje padesátiletou profesorku literatury a matku dvou dospívajících dětí, kterou kvůli mladší ženě opustil manžel. Zhrzená Claire je však stále natolik atraktivní, že si i ona dokáže najít výrazně mladšího milence.

Právě kvůli němu si - částečně ze žárlivosti, částečně z rozmaru - na Facebooku vytvoří falešný profil, který doplní fotografiemi o čtvrt století mladší dívky. Když se následkem toho do fiktivní krásky bezhlavě zamiluje mladý fotograf, falešně polichocená Claire se rozhodne pokračovat v manipulativní on-line hře pod smyšlenou identitou. Bez ohledu na to, že vztah postavený na lži je předem odsouzený k zániku a že se postupně mění v povážlivě "nebezpečnou známost".

Snímek, natočený podle stejnojmenné předlohy francouzské spisovatelky Camille Laurenspvé, se žánrově pohybuje mezi psychologickým dramatem a romantickým thrillerem. První část často rozvíjí příběh s pomocí internetového rozhraní na notebooku či displeji mobilu. Navzdory tomu to ale je "klasický francouzský vztahový film" - v dobrém, ale místy i v tom horším slova smyslu.

Některé výjevy působí zbytečně melodramaticky a ke konci přibývají překvapivé, zároveň však překombinované dějové zvraty, které odhalují hrdinčiny nové motivace. Režisér Safy Nebbou si přitom stále zřetelněji pohrává s literárním konceptem "nespolehlivého vypravěče".

Díky tomu divákům předkládá i odlišnou variantu toho, co se odehrálo předtím. Claire, jejíž stále rozštěpenější existenci opakovaně připomínají zrcadlové obrazy na skleněných stěnách, v této alternativní verzi dokonce začne žárlit na svou mladší avatarku.

Trochu obehraně působí i rámování příběhu - protagonistka své milostné vzplanutí rekapituluje během návštěv psychoterapeutky, hrané Nicole Garciovou, která je o generaci starší než Claire. Tyto scény zároveň dokreslují další charakterové rysy nevyzpytatelné hrdinky.

Ve filmu si padesátiletá Claire na sociálních sítích vytvoří falešný profil čtyřiadvacetileté krásky. | Video: Film Europe

Ta si je během společných sezení vědoma, že tentokrát je to ona, kdo je v rámci ženské rivality tou mladší a přitažlivější, a neskrývá věkovou převahu. V iluzorním sebeklamu se Claire také chlubí vrstevníkům, že se do ní pobláznil "zajíček". Že kvůli němu začíná zanedbávat své děti, prakticky nevnímá.

Juliette Binocheová jako Claire.
Juliette Binocheová jako Claire. | Foto: Film Europe

Ideální představitelku internetové predátorky, která se stává obětí vlastního podvodu, tvůrci našli v šestapadesátileté Juliette Binocheové. Podobně jako její o 11 let starší kolegyni Isabelle Huppertové, která i po překročení padesátky v řadě filmů ztělesňuje ženy schopné omámit mladší muže, lze to samé věřit představitelce Claire. Byť v Nebbouově filmu rafinované koketerie i reálné sexuální aktivity probíhají převážně po telefonu.

Binocheová, jejíž výrazově proměnlivou tvář kamera snímá detailně, v průběhu vyprávění střídavě krásní i mládne - a naopak. A to nejen díky práci maskérů, ale především díky pozoruhodně proměnlivé řeči těla.

Herečka v okamžicích štěstí dokonale napodobuje chování, mimiku nebo i třepotavý smích a slovník zamilovaných dívek z generace svých dětí - a působí věrohodně. Zábavná je například scéna, kdy ve studovně jihne během milostného telefonátu a mladá dívka vedle ji nechápavě, až pohoršeně pozoruje, jako by sama byla o 30 let starší.

Kdo si myslíš, že jsem však není jen příběhem, jenž svébytně reflektuje závislost lidí na moderních komunikačních technologiích. Je to především drama o pošetilé snaze zastavit, nebo dokonce vrátit čas - alespoň prostřednictvím klávesnice.

Claire jako profesorka literatury přednáší studentům o ženských postavách z románů Choderlose de Laclose či dramat Henrika Ibsena.

Sama má však s ohledem na některé povahové aspekty blíž k postavám žen, které ve svých emocionálně vyhrocených hrách s mimořádnou empatií oživil americký dramatik Tennessee Williams. Tedy žen, jež mučivě pronásledují obavy ze stárnutí a které - stejně jako například odkvétající učitelka Blanche z Tramvaje do stanice Touha - nestojí o realitu, ale chtějí iluzi a kouzlo.

Kdo si myslíš, že jsem

Režie: Safy Nebbou
Film Europe, česká distribuční premiéra 10. září.

 

Právě se děje

Další zprávy