reklama
 
 

Pustina byla organická, seriál Bez vědomí je hodinářská práce, říká režisér Zachariáš

14. 7. 2019 15:07
Historie se zopakovala. Před třemi lety seděl režisér Ivan Zachariáš na terase karlovarského hotelu Thermal a byl viditelně nervózní. Skoro jako nováček. Přitom měl za sebou dvacet let práce na nejprestižnějších reklamních zakázkách.

Tenkrát však bylo před premiérou jeho prvního díla v oboru ambiciózní televizní tvorby. Osmidílná Pustina z produkce HBO chtěla být napínavým kriminálním seriálem a zároveň společenskou sondou minimálně evropských parametrů. A povedlo se.

Letos Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary uvedl první části nového Zachariášova projektu Bez vědomí a pocity před premiérou prý byly totožné. "Člověk vstupuje na tenký led s žánrem, který je tady nezvyklý. Sociální drama jako Pustina, když se udělá nějak normálně, nepředstavuje takové riziko," komentuje Ivan Zachariáš posun na nové území, do žánru špionážního dramatu.

"Tohle je velké riziko, není to naše tradice. A současně má člověk pocit, že musí něco potvrdit, protože Pustina se líbila," naráží na zkušenost, kterou znají mnozí tvůrci úspěšných debutových projektů.

Zatímco Pustina byla v mnoha ohledech realistická, v Bez vědomí, které se odehrává těsně před listopadem 1989, se tvůrci pokusili vytvořit dílo, jež se vizuálně vymyká.

"S kameramanem Honzou Velickým spolupracujeme už 25 let, hodně jsme si toho zkusili v reklamách. Tady jsme chtěli použít co nejreálnější lokace a ty pak posunout svícením a kompozicí do úplně jiné roviny," přibližuje vizuální stránku seriálu režisér. A dále podrobněji popisuje, kterak úplně vyloučili některé barvy spektra, například bílou a žlutou.

Výsledkem je zvláštní kombinace. Z mnoha záběrů na diváka dýchne třicet let stará Praha plná oprýskaných nároží, však také filmaři strávili 40 dní jen obhlídkami. Hledali onu těžkou kamennou architekturu dvacátého století, dnes už často překrytou svítícími fasádami.

"Zvažovali jsme každý roh, jaké graffiti umazat, jaké zámky předělat. Najít dnes někde opršelé fasády s patinou je už velký problém," přibližuje význam lokací a práci s nimi režisér.

Zároveň však jako by se v reálném prostředí odehrával až přízračný příběh. "Pustina byla organická, měla jasný, v něčem velmi svázaný styl," srovnává Zachariáš oba své projekty.

"Tady bylo vše na přesnost, šlo o hodinářskou práci, herci se museli pohybovat po značkách. Což nemají rádi. Potom pochopili, že to má svůj důvod a vypadá to pak dobře," přibližuje natáčení režisér, jemuž se šachovými figurkami stali třeba Táňa Pauhofová, Martin Hofmann, Martin Myšička či Jan Vlasák.

"Martin Hofmann by vám řekl, že to pro něj bylo nejsvázanější natáčení, co kdy zažil. Je zvyklý improvizovat a tady jsem ho šoupal po značkách, někdy jsem ho doslova animoval během záběru, kam má pohlédnout očima," vzpomíná Zachariáš. "A po projekci mi řekl: člověče, ono to funguje. Z toho mám radost. Je zábavné herce posunout do nekomfortní zóny, sami jsou pak překvapení."

Teaser k seriálu Bez vědomí | Video: HBO |  00:58

Příměr k šachovým figurkám není náhodný. Autor námětu a scénáře Ondřej Gabriel napsal Bez vědomí jako zamotanou partii, v níž jako by postavy byly jen kolečky v obřím soukolí.

Právě to na projektu zaujalo producenta HBO Stevea Matthewse, který dohlíží na seriály z produkce HBO Europe a špionážní žánr dobře zná. "Vyrostl jsem na klasikách tohoto žánru, na Somersetu Maughamovi, Grahamu Greenovi, Ianu Flemingovi či Johnu le Carrém. A když Ondřej Gabriel přišel s tímto námětem, hned mě zaujaly dvě věci: zaprvé jak zajímavé je mít nevinnou ženskou protagonistku, což není vůbec běžné," přibližuje Matthews, v čem se tento český pohled na žánr špionážního dramatu podle něho vymyká.

Druhá věc ho chytla ještě víc. Coby konzultant a výkonný producent, který úzce pracuje se scenáristy z různých zemí, často plně nerozumí jazyku či místním reáliím. O to čistší pohled na samotný žánr ale prý díky tomu má.

"Ve špionážních klasikách se postavy většinou volně pohybovaly prostorem jako po šachovnici. Ale v Bez vědomí je vše vyprávěné přímo z pohledu šachových figurek, což jsem nikde jinde neviděl. Je to vystavěné jako opravdu komplikované puzzle a byla radost hrát si se žánrem v tomto prostoru."

První dva díly uvedené v Karlových Varech jsou zatím jen jemným náznakem této skládanky. Režisér Zachariáš se netají tím, že mu osobně tento způsob prezentace, kdy se uvedou jen dva díly, příliš nevyhovuje. "První díl je expoziční, a když to trochu přeženu, vlastně je to nuda. Ten druhý by už měl diváka vtáhnout víc, ale stejně je to jako pustit půl hodiny z celovečeráku," říká.

První dva díly tak diváky uvádějí do světa tajných služeb Východu i Západu na sklonku studené války a uvrhají Táňu Pauhofovou coby houslistku a dceru disidenta do světa, kde si všichni lžou a nikdo si ničím nemůže být jist.

Už od začátku je jasné, že půjde o nemilosrdnou podívanou zaobírající se rozdíly mezi pravdou a lží, která tudíž chce být také komentářem k dnešní době.

"Je to pro mě osobní, bylo mi v době revoluce osmnáct a část mojí rodiny byli emigranti," komentuje další rovinu projektu Ivan Zachariáš a dodává, jak je rád, že předlistopadovou dobu zažil, ale jen do těch osmnácti let.

"Příliš mě to neomezilo, ale pamatuju si na ni. Pro mě to je doteď osobní, máme tady premiéra estébáka. Když můžu udělat jen malinko, aby si lidé uvědomili, jak je to hrozné, jsem rád," dodává.

Recenze prvních epizod Bez vědomí od Kamila Fily

Všichni proti všem. Špionážní drama HBO je skvěle rozehrané | Video: Aktuálně.cz |  04:39

autor: Tomáš Stejskal | 14. 7. 2019 15:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama