Recenze: Seriál Bez vědomí vypráví o sametové revoluci s cynismem místo nostalgie

Táňa Zabloudilová Táňa Zabloudilová
13. 11. 2019 16:47
Nový špionážní seriál Bez vědomí, který se odehrává na podzim 1989 a všechny jeho epizody televize HBO zveřejnila v neděli 17. listopadu, je nesentimentální, chladný a chytrý. Možná až moc.
Všech šest dílů Bez vědomí (na snímku je herec Jan Vlasák) zveřejní HBO tuto neděli u příležitosti 30. výročí sametové revoluce.
Všech šest dílů Bez vědomí (na snímku je herec Jan Vlasák) zveřejní HBO tuto neděli u příležitosti 30. výročí sametové revoluce. | Foto: HBO Europe

Když letos festival v Karlových Varech promítl první dva z šesti dílů Bez vědomí, režisér Ivan Zachariáš přirovnal svoji poslední zakázku pro HBO k práci hodináře.

"Pustina byla organická, měla jasný, v něčem velmi svázaný styl," srovnával s tři roky starým detektivním dramatem, které natočil pro stejnou televizi. "Tady bylo vše na přesnost, šlo o hodinářskou práci, herci se museli pohybovat po značkách."

Ačkoliv Bez vědomí je jedním z nejlepších českých seriálů poslední doby, má scénář skutečně promyšlený s hodinářskou precizností, herci se v něm nervózně procházejí po krásně nasnímané Praze a někteří odvádějí skvělé výkony, pocit sledování hodinového stroje z něj bohužel má i divák.

Jako by tvůrci až příliš úzkostlivě usilovali o žánrově dokonale provedené, chladné špionážní drama. Nejpozději třetí epizoda ukazuje, že jen pohlídat správné umístění všech dílků skládačky nestačí. I přesto si Bez vědomí divák může užít, seriály HBO v mnoha ohledech drží vysokou úroveň a přijít s paranoidním špionským příběhem, který se odehrává v historickém období listopadu 1989, byl rozhodně dobrý nápad. Jen mu něco chybí.

Kde je Viktor Skála

Hlavní hrdinkou propletence podivných mocenských vztahů je Marie Skálová hraná Táňou Pauhofovou. Už dvanáct let žije v Anglii se svým manželem, disidentem a akademikem Viktorem Skálou (Martin Myšička). V době, kdy se revoluce v komunistickém Československu už zdá na spadnutí, se touží konečně alespoň na chvíli vrátit do Prahy - a přání se jí splní.

Táňa Pauhofová jako Marie Skálová.
Táňa Pauhofová jako Marie Skálová. | Foto: HBO Europe

Jenže manžele Skálovy v Praze na ulici srazí auto, její muž z místa nehody zmizí a Marie začíná pátrat, co se stalo. Brzy zjišťuje, že není jediná, komu Skálovo zmizení leží na srdci. Kam se akademik poděl, současně zajímá britskou tajnou službu MI6, sovětskou KGB i mladého estébáka hraného Martinem Hofmannem, který spouští vlastní pátrání. Přestože mu to nadřízení nedoporučují.

Skálová se dostává ke všem důležitým hráčům tohoto - pro diváka až do konce nerozluštitelného - hlavolamu. Nikdo jí ovšem neříká pravdu. Nějakou dobu jsme nečitelností mocenské hry frustrovaní podobně jako hrdinka, první dvě epizody seriál vytváří dojem gradace. Naznačuje, že něco musí brzy "prasknout".

Když však nakonec praskne dokonce politický režim, příběh plyne dál ve stejném tempu. Zbytečně mnoho času máme pocit, že jen skládáme indicie, aniž bychom věděli, k čemu vedou. Vyprávění se láme až po čtvrté epizodě, avšak na momenty, které sdělují zásadní informace, jen málokdy dostatečně upozorní.

Trailer ze seriálu Bez vědomí, který pro HBO natočil Ivan Zachariáš. | Video: HBO

Výměna "struktur"

Dává to ale smysl, listopad 1989 v seriálu není žádnou velkou revolucí, jen výměnou jedné skupiny lidí za druhou, kterou pozorujeme skrze proměny postavení různých postav. "Neměl bych se do toho Občanskýho fóra přihlásit?" přemítá nahlas šéf Tuzexu. "No nevím, jestli zrovna tebe tam vezmou," směje se podřízený, který už má členství v kapse.

Dnešním deziluzivním pohledem seriál rámuje nejen převlékače kabátů a všechny ostatní "připravené", ale samotnou sametovou revoluci. Nejcyničtěji dění v zemi překvapivě glosují zástupci MI6 - Britové, ke kterým česká popkulturní díla přitom obvykle vzhlíží.

"Lidi se tu teď usmívají jako idioti, ale takhle se nepřebírá moc ve státě," glosuje jeden z nich. Jeho kolegyně vysvětluje disidentovi Skálovi, že lidem je jedno, kdo jim lže. Že při změně režimu jim jde jen o to, aby v kapsách měli víc peněz.

Současně se seriál ani nesnaží démonizovat ty, kdo sloužili dřívějšímu systému. Naopak. Nejsympatičtější postavou je estébák v podání Martina Hofmanna, který se pokouší zjistit pravdu. Jeho nadřízený se sice chová příšerně ke své rodině i všem, které může úkolovat, ale tvůrci s ním mají soucit.

Ruští vojáci, kteří Marii Skálovou vezou autem, jsou prostě kluci, kteří sem přijeli stavět sídliště a už se těší domů. "Však on nikdo tolik netrpěl, ne?" relativizuje bývalý režim sekretářka důstojníka StB, další empaticky vykreslená figura.

Seriál je sice špionská žánrovka, jeho stanovisko k listopadu 1989 to však nezneplatňuje a nic to nemění ani na chápavosti projevené vůči postavám, které ve starších filmech a seriálech bývaly jednoznačně záporné. Snaha vytvořit charaktery, jež se podobají skutečným lidem a ne karikaturám, rozhodně vyznívá sympaticky. Bohužel se povedly jen některé - a zrovna ty klíčové působí trochu ploše.

Kanaďan českého původu David Nykl.
Kanaďan českého původu David Nykl. | Foto: HBO Europe

Mít se koho chytit

Scénář debutanta Ondřeje Gabriela, plný ostrých replik a prostý balastu typického pro české seriály, je z hlediska funkčnosti skládačky napsaný precizně. Všechny plošky Rubikovy kostky k sobě nakonec bezchybně přilnou. Co ale publiku může kromě dlouho zatajovaných informací bránit v tom, aby do příběhu proniklo, je moc velký odstup od hlavní hrdinky.

Gabriel v rozhovorech říká, že ho bavilo popisovat příběh z pohledu postavy, která se světem tajných služeb nemá nic společného a také o něm nic neví. Bohužel protagonistku popsal tak minimalisticky, že ani my nevíme nic o ní.

Marie Skálová mohla být nejen naší průvodkyní po seriálové Praze, kde se s ní pohybujeme po potemnělých ulicích a stísněných prostorech. Mezi všemi odtažitými postavami s tajemstvím mohla být právě ona někým, s kým prožíváme konec režimu v nepřátelském městě. Na to bychom ji ale potřebovali znát alespoň o trochu lépe.

O manželce Viktora Skály víme jen to, že hraje na housle a morální zásady jí vštípil otec disident. Marie tak mezi ostatními figurami zaniká a do popředí vystupuje spíš Hofmannův estébák, jeho milenka sekretářka, kterou se sebevědomou nenuceností hraje Kristýna Maléřová-Podzimková, nebo David Nykl a Hattie Morahanová v rolích britských špionů.

Hrát ženu bez vlastností, která se nachází v jedné matoucí a frustrující situaci za druhou, by byl dost těžký úkol i pro lepší herečku než Táňu Pauhofovou. Taková Zuzana Stivínová, která ztvárnila hlavní roli v předchozím seriálu HBO Pustina, by ji nejspíš utáhla svým charismatem.

Přitom emocionální těžiště mohl divákovi poskytnout vztah Marie Skálové s její sestrou v podání Lenky Vlasákové. Obě ženy postupně spojí fakt, že i Marie je obětí životního rozhodování jiných členů své rodiny. Svoje trápení však sestry prožívají spíš vedle sebe než spolu.

Konec iluzí

Zdá se, že s Bez vědomí se česká popkulturní reflexe nedávných dějin definitivně posouvá do fáze těžké deziluze. Nostalgické komedie jako Pelíšky nebo seriál Vyprávěj jsou už dávno passé, po nich se začaly točit k minulému režimu kritičtější a hloubavější filmy jako Kawasakiho růže nebo seriál Hořící keř.

Přičemž Hřebejkův snímek z roku 2009 chtěl publikum spíš zneklidnit nejednoznačností hlavní postavy, zatímco Hořící keř režisérky Agnieszky Hollandové vykresloval postavy buď jako morální hrdiny, zlomené zbabělce, nebo vyložené záporáky.

Hattie Morahanová.
Hattie Morahanová. | Foto: HBO Europe

Momentálně jsme - soudě podle seriálů jako Rédl, některých dílů Detektivů od Nejsvětější Trojice a teď i Bez vědomí - ve fázi totální ztráty iluzí a bolestného ohledávání reality tvořené minulostí, ve které všichni klíčoví hráči měli vždy minimálně dvě tváře a jejich jediným cílem byl osobní prospěch. Když se o tom přesvědčí nadpraporčík Rédl, spáchá sebevraždu. Hrdinové Bez vědomí však mají hroší kůži.

Přes všechny nedostatky se HBO povedl další solidní seriál, srovnatelný se současným evropským standardem. Bez vědomí můžeme obdivovat pro jeho uměřenou úsečnost, promyšlenost, vizuální kvality a dokonale provedený průzkum Prahy i okolí, který umožňuje fascinující ukázku předválečné a normalizační architektury.

Těžko si také vybavit jiný český seriál, který by se tak důsledně držel v mezích žánru. Bez vědomí nevykazuje žádné známky toho, že by chtělo diváka lacině potěšit. Celou dobu udržuje cílevědomý přístup - a právě ten mu ale ve finále neprospívá.

 

Právě se děje

Další zprávy