Francouzský film Nauka o snech vypráví příběh mladíka Stéphana, který se vrací z jižní Ameriky do Francie.
Začne pracovat v nakladatelství, které se specializuje na kalendáře. Nesmyslná práce ho ale očividně ubíjí, o čemž vypovídají i jeho divoké sny, které se zpravidla odehrávají v této šedavé kanceláři s pulzujícím městem za okny a s bláznivými kolegy uvnitř.
Jenže pak Stéphane (Gael García Bernal) pozná svou sousedku Stéphanie (Charlotte Gainsbourgová) - nejen jejich jména naznačují, že ti dva k sobě mají blízko. Jenže jak už to tak bývá, nemohou se na své lásce úplně dohodnout. Ale jen ve skutečnosti - ve snech to jde jako po másle.
Všechny scény ze Stéphanova reálného života se mu před očima přetvářejí do výstupů v jeho snové fiktivní TV Stéphane. Mezi jeho nejpůsobivější sny patří scény, kdy radí, jak si své sny uvařit jako v jakési halucinogení Prima vařečce.
Gondry namíchal jiskřivý filmový halucinogen. Mluví se tu anglicky, francouzsky i španělsky, útočí tu zuřivý holicí strojek i švankmajerovské potvůrky.
Policajt hraje na klavír jako virtuóz a Stéphane zas ve fialovém medvědím oblečku válí na bicí. Film občas působí, jako by jej natočilo malé dítě, které do filmu vsunulo všechno, co mu jeho bohatá imaginace přinesla na mysl.
Stéphane ostatně bydlí ve svém dětském pokoji plném důmyslných dětských vynálezů a dalších obskurních předmětů, za což se před Stéphanie pochopitelně stydí.
Jednou tu Gondry ocituje Godardovo U konce s dechem, mezitím Stéphane maluje svůj kalendář o katastrofách a vyrábí Stéphanii běhajícího plyšového koníka.
I díky vizuální poetičnosti snímku se nabízí srovnání s Věčným svitem. Navíc oba filmy jsou do jisté míry o tomtéž: o sympatickém mladíkovi, který v bludišti své fantazie i mimo ni usiluje o dívku svého srdce.
A stále se to nějak zamotává, už jen proto, že realita a sen tu často splývají v jedno.
Zatímco Věčný svit neposkvrněné mysli napsal Gondry ve spolupráci s kongeniálním Charlie Kaufmanem, Nauku o snech si už napsal sám. Oproti Věčnému svitu je Nauka o snech chaotičtější, infantilnější a jaksi nelogičtější - jestli lze ovšem o Gondryho filmech říct, že jsou logické.
Zároveň ale lze Nauku o snech označit za trochu vachrlatější - ve své chaotičnosti působí sice autentičtěji, ale také nahodileji a nesystémověji.
Nauka o snech je film pro věčné snílky, tajné romantiky i všechny ostatní ztracené duše, které určitě hned po skončení filmu uposlechnou Gondryho výzvu: "Doufám, že můj film lidi inspiruje natolik, aby po příchodu domů vzali do rukou nůžky a čtvrtku a vytvořili si svůj vlastní příběh." Tak jen do toho...
Nauka o snech (Science of Sleep), Francie 2005. Scénář a režie Michel Gondry, producent George Bermann, kamera Jean-Louis Bompoint, střih Juliette Welfling, hrají Gael García Bernal, Charlotte Gainsbourgová, Alain Chabat, Miou Miou a další. 105 minut, distribuce Falcon (vlastník práv HCE).
