Berlinale zahájila francouzská královna Diane Krugerová

Pavel Kroulík
9. 2. 2012 20:00
Začíná 62. ročník slavného filmového festivalu
Foto: Reuters

Berlín - Světová premiéra francouzského historického snímku Rozloučení s královnou o prvních dnech Velké francouzské revoluce zahájila ve čtvrtek letošní 62. ročník filmového festivalu Berlinale.

Snímek Benoita Jacquota je adaptací stejnojmenného románu Chantal Thomasové. V příběhu, jenž nahlíží na revoluční události z pohledu služebnictva na dvoře Ludvíka XVI. ve Versailles, ztvárnila hlavní roli královny Marie Antoinetty německá herečka Diane Krugerová (Troja, Hanebný pancharti). Oba nehyběli na červeném koberci, stejně jako další herečky z filmu Virginie Ledoyenová a Léa Seydouxová.

Foto: Aktuálně.cz

Film je zařazen do hlavní soutěže, jejíž hlavní porotě předsedá britský filmař Mike Leigh. V osmičlenné jury ho doplnili herečka Charlotte Gainsbourgová, Jake Gyllenhaal, fotograf a filmař Anton Corbijn, režisér François Ozon nebo jeho íránský kolega Asgar Farhádí, který loni festival ovládl se svým dramatem Rozchod Nadera a Simin. Ti všichni se rovněž objevili na zahájení.

Letošního vítěze porota vyhlásí při slavnostním večeru v sobotu 18. února. O Zlatého medvěda bude soutěžit 18 filmů, mezi nimiž podle ohlasů z branže výrazněji než kdy jindy převažují „mladí a nadějní, ale tím pádem taky nezaručení režiséři".

Podle ředitele Dietera Kosslicka se festival letos snažil vybírat filmy, které poukážou na současné nepokoje a proměny světa - a tomu odpovídá i výběr čerstvých jmen. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že Berlinale řazené s Cannes a Benátkami do nejznámější světové trojky festivalů se chce spíš zbavit pověsti, že jejich výběr není přes politické zaměření akce tak radikální jako u konkurentů. 

Cannes je sice opulentní akcí, kde nechybí premiéry hollywoodských trháků, ale v soutěžích festival tvoří evropskou modernistickou protiváhu ke konzervativním americkým Oscarům a ukazují se tu nekompromisní tvůrci typu Larse von Triera, Michaela Hanekeho, Bruna Dumonta či Gaspara Noého.

Premiéra filmu Iron Lady - Meryl Streep
Premiéra filmu Iron Lady - Meryl Streep | Foto: Reuters

Berlinale se prezentuje jako festival, jenž si nepotrpí jen na komerční prezentace hitů a červený koberec. Přehlídka se snaží vybalancovat nabídku mezi hvězdami a menšími, nezávislými snímky. Námětem soutěžních filmů i součástí celkové atmosféry jsou tradičně aktuální společenská a sociální témata i politické otázky.

Loni tu vyhrálo íránské drama Rozchod Nadera a Simin a nastoupilo tak cestu k celosvětové slávě, na jejímž konci je pozice jednoznačného favorita v soutěži o „cizojazyčného" Oscara. Mezi vítěze minulých let patří bosenská Grbavica (2006), čínské Tuyino manželství (2007), peruánské Mléko strachu (2009) a turecký Med (2010) - kvalitní, ale ne tak výrazné filmy jako Rozchod Nadera a Simin. Stejný klenot jako by každopádně Berlinale chtělo objevit i letos.

Nejlépe se podle recenzentů jeví drama White Deer Plain popisující proměny, jimž čelí rodiny na čínském venkově. Snímek Captive filipínského režiséra Brillante Mendozy pak zachycuje útrapy francouzského humanitárního pracovníka, jehož unesli militantní islamisté.

Film Csak a szél (Jenom vítr) znázorňuje současnou situaci Romů v Maďarsku. Indonéský režisér Edwin přiváží svůj druhý film Postcards from the Zoo. S druhými filmy soutěží i Francouz Frederic Videau (Coming Home), Řek Spiros Stathoulopoulos (Meteora) a Švýcarka Ursula Meierová (Sister).

Foto: Aktuálně.cz

Domácí Christian Petzold soutěží s filmem Barbara. Odehrává se v roce 1980 v NDR a vypráví o doktorce, která chce emigrovat do Západního Německa a je za to potrestaná přeložením na malé město.

Nejznámější ze soutěžního pole jsou zřejmě bratři Paolo & Vittorio Tavianiové se snímkem Caesar must die; dokument pojednává o inscenaci Shakespearova Julia Césara, kterou secvičí chovanci nejtěžšího římského vězení Rebibbia. A pak herec Billy Bob Thornton se svým režijním počinem Jayne Mansfield's Car. Film se odehrává v 60. letech a sleduje kulturní střet dvou značně rozdílných rodin.

Promítnuta bude v hlavním programu, ale mimo soutěž, novinka Stephena Daldryho Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně daleko - adaptace knihy Jonathana Safrana Foera o 11. září.

Největší hvězdou přítomnou na festivalu má být Meryl Streepová, která v Berlíně dostane Zlatého medvěda za celoživotní dílo. Streepová je horkou favoritkou na Oscara za hlavní roli v biografickém snímku Železná lady o bývalé britské premiérce Margaret Thatcherové, jenž tu bude uveden. 

Angelina Jolie pak do Berlína přiveze svůj režijní debut, bosenské drama In the Land of Blood and Honey, a Steven Soderbergh zde uvede svou novinku Haywire. Hvězda Twilight ságy Robert Pattinson zase doprovodí mimosoutěžní snímek Bel Ami (Miláček dle Maupassanta), kde hraje hlavní roli.

Foto: Reuters

Chybět nemá ani bollywoodská hvězda Shah Rukh Khan a asijské výpravné snímky The Flowers of War (od čínského režiséra Čang I-mou-a) a Flying Swords of Dragon Gate (od hongkongského režiséra Tsui Harka).

Filmy i debaty budou kromě sociálních otřesů věnovány arabskému jaru, ale také jaderné nehodě ve Fukušimě. Promítnut zde bude i dokument o čínském disidentovi a výtvarníkovi Aj Wej-wejovi.

České zastoupení je oproti loňsku chudší. Navzdory tomu si však Česko může částečně myslet i na nejprestižnější ocenění, mezi soutěžními snímky figuruje také dánské historické drama Královská aféra, které se natáčelo v Čechách a z více než třetiny ho financovala česká produkční společnost Sirena Film. Hlavní roli v příběhu milostného románku mezi dánskou panovnicí a dvorním lékařem ztvárnil dánský herec Mads Mikkelsen proslavený bondovkou Casino Royale.

Do soutěže o nejlepší celovečerní debut pak organizátoři zařadili také česko-slovinský festivalový příspěvek, absolventský snímek režiséra Olma Omerzua Příliš mladá noc; jde o příběh netradičního seznámení dvou kluků se světem dospělých.

 

Právě se děje

Další zprávy