Filmový festival Berlinale začal ve znamení žen a hesla feministek ze 60. let

Reuters ČTK Kultura Reuters, ČTK, Kultura
Aktualizováno 7. 2. 2019 21:32
O ženě prchající před svým násilnickým manželem, sériovém vrahovi žen nebo hladomoru na Ukrajině 30. let minulého století vyprávějí filmy se silným přesahem do společnosti a politiky, které uvede letošní Berlinale.
Lidé stojí frontu u festivalové pokladny.
Lidé stojí frontu u festivalové pokladny. | Foto: ČTK/DPA

Tradičně první velká evropská filmová přehlídka roku začala ve čtvrtek večer a víc než účastí celebrit chce zaujmout genderově vyváženým programem či politickým aktivismem.

Dělníci už umístili logo Berlinale na budovu kina Zoo Palast.
Dělníci už umístili logo Berlinale na budovu kina Zoo Palast. | Foto: Reuters

Pro zahajovací večer pořadatelé vybrali film The Kindness of Strangers od dánské režisérky Lone Scherfigové. Ta patřila k zakladatelům Dogme 95 prosazujícího oproštění kinematografie od nadbytečných efektů, před deseti lety získala tři nominace na Oscara za film Škola života podle scénáře Nicka Hornbyho.

Její novinka se odehrává v New Yorku a vypráví o ženě, která se snaží uprchnout svému manželovi, policistovi s násilnými sklony. Snímek, v němž hlavní roli ztvárnila Američanka Zoe Kazanová, se dotýká otázek moci a jejího zneužívání, které prostupují programem celého letošního Berlinale.

Nejočekávanější filmy

Festival uvede film brazilského režiséra Wagnera Moury nazvaný Marighella, jenž líčí, jak tamní vojenská diktatura kdysi zabila spisovatele Carlose Marighellu, nebo nový snímek polské režisérky Agnieszky Hollandové. Jmenuje se Mr. Jones a přibližuje osud velšského novináře, který jako první ve 30. letech minulého století referoval o Sověty vyvolaném hladomoru na Ukrajině.

Další očekávanou novinkou je The Golden Glove od německého režiséra Fatiha Akina, z poslední doby autora filmu Odnikud. Ve své novince se Akin vrací k příběhu sériového vraha žen, který se v 70. letech minulého století pohyboval v okolí hamburského přístavu.

Pozornost zřejmě vzbudí drama francouzského režiséra Françoise Ozona jménem Grâce à Dieu o zneužívání chlapců katolickými kněžími nebo snímek Elisa y Marcela od španělské režisérky Isabel Coixetové. Vypráví o dvojici lesbických žen, které kvůli svému vztahu začátkem 20. století musely opustit katolické Španělsko.

Tento titul mimo jiné ilustruje proměnu filmového průmyslu - Coixetová jej natočila pro internetovou videotéku Netflix. Jde o první dílo streamovací služby, které bylo zařazeno do programu Berlinale. A Netflix oplátkou za to musel slíbit, že film uvede ve španělských kinech ještě předtím, než ho nabídne svým předplatitelům.

Isabel Coixetová natočila film o lesbách, které začátkem 20. století musely opustit katolické Španělsko. | Video: Netflix

Nabídka pro AfD

Na festivalu nebudou chybět celebrity, dorazí herci Christian Bale, Catherine Deneuveová a Tilda Swintonová, porotě předsedá známá francouzská herečka Juliette Binocheová. Přesto Berlinale na rozdíl od známějších oborových přehlídek v Cannes nebo Benátkách není festivalem, který by s hvězdami stál a padal.

Porotu letos vede Juliette Binocheová.
Porotu letos vede Juliette Binocheová. | Foto: ČTK/DPA

Do této podoby přehlídku vytvaroval její dlouholetý ředitel Dieter Kosslick, který se letos na Berlinale rozloučí.

"Ukazujeme převážně filmy, které reflektují politický a společenský vývoj," uvádí Kosslick, podle nějž lze letošní ročník označit heslem feministek ze 60. let minulého století: soukromé je politické. Mnoho snímků se věnuje dopadům politiky, globalizace nebo náboženství na obyčejné rodiny.

Kosslick už minulý měsíc vzbudil rozruch, když učinil zvláštní nabídku politikům ze strany Alternativa pro Německo, mnohými označované za pravicově populistickou či radikální.

"Všichni členové AfD, všichni poslanci AfD v parlamentu budou moci zadarmo do kina. Osobně je zvu. Zaplatím každý lístek," uvedl Kosslick a upřesnil, že nabídka se týká dokumentárního filmu Tajný archiv ve varšavském ghettu.

Po zhlédnutí tohoto snímku o holokaustu, který Berlinale uvede v neděli 10. února, by podle Kosslicka i politikům AfD mělo být jasné, že Hitler a éra nacismu nejsou jen "ptačím trusem" na jinak úspěšných německých dějinách, jak o tom v minulosti mluvil šéf protiimigrační strany Alexander Gauland.

Film Grâce à Dieu režiséra Françoise Ozona pojednává o zneužívání chlapců katolickými kněžími. | Video: UniFrance

41 procent žen v soutěži

Scott Roxborough, šéf evropské pobočky oborového časopisu Hollywood Reporter, připomíná, v jaké společenské situaci se letošní ročník Berlinale koná. Filmovým průmyslem stále otřásají dozvuky hnutí #MeToo, v němž byla spousta do té doby prominentních mužů nařčena ze sexuálního obtěžování žen a společensky vyobcována.

Je tedy symbolické, že nynější Berlinale se chlubí výraznou ženskou účastí, upozorňuje Roxborough.

"Sedm ze 17 filmů, které soutěží o ceny, natočily ženy. Je to 41 procent, tedy ještě ne polovina, ale stále je to výrazně lepší poměr než u spousty jiných velkých festivalů," říká Roxborough a připomíná, že na loňské přehlídce v Benátkách soutěžil jen jediný film natočený režisérkou.

Berlinale letos dohromady promítne zhruba 400 filmů. O hlavní ceny, Zlaté a Stříbrné medvědy, jich soutěží 17.

Tentokrát mezi nimi není žádný český titul. Česko, které se na Berlinale vloni blýsklo díky udělení ceny režisérovi Jiřímu Menzelovi, bude reprezentovat jen krátký animovaný snímek Pouštět draka slovenského režiséra Martina Smatany a koprodukční íránský film Nasht.

Animovaný snímek Pouštět draka natočil v Česku působící slovenský režisér Martin Smatana. | Video: CeTA

Koberec z rybářských sítí

Menší důraz na účast hollywoodských hvězd v případě Berlinale vyplývá z toho, že se přehlídka koná vždy začátkem roku, ještě před udílením Oscarů za uplynulé období.

Pro americké celebrity, které propagují filmy s ambicí příště získat Oscara, je tedy v tomto ohledu výhodnější zamířit na jaře do Cannes nebo na podzim do Benátek.

Končící programový ředitel Berlinale Dieter Kosslick výjimečně s bílou šálou místo své typické červené.
Končící programový ředitel Berlinale Dieter Kosslick výjimečně s bílou šálou místo své typické červené. | Foto: ČTK/AP

Berlinale letos dále učiní symbolické gesto na ochranu životního prostředí - tradiční červený koberec nahradí zelené plátno z recyklovaných rybářských sítí.

Po letošním ročníku festivalu sedmdesátiletý Dieter Kosslick skončí v roli programového ředitele, kterou vykonával od roku 2001. Nahradí jej italsko-nizozemská dvojice Carlo Chatrian a Mariette Rissenbeeková.

Dosavadní šéf přehlídky, který byl snadno zapamatovatelný díky výrazné červené šále, je při ohlédnutí zpět prý rád, že se mu podařilo zvýšit počet německých filmů i diváků. Těch každoročně bývá kolem půl milionu.

 

Právě se děje

Další zprávy