Praha - Když je někdo režisérem jednoho nejdražších a nejúspěšnějších filmů všech dob, nemůže si už klást malé cíle. James Cameron od roku 1998, kdy za velkofilm o potopené lodi a tragické lásce získal 11 Oscarů, natáčel pouze podmořské dokumenty, u nichž testoval nové typy kamer.
S rozvojem filmové i počítačové techniky přitom stále propracovával svůj dosud nejambicióznější projekt, jehož hrubé náklady jsou odhadovány na 190 milionů dolarů. V roce 2005, když začal své vize zhmotňovat a konkretizovat, se s ním vrátil ke svému milovanému žánru sci-fi (Terminátor 1-2, Vetřelci, Propast) a vydal se téměř úplně do neznáma - ač někomu může design filmu Avatar připomínat počítačovou hru Albion a příběh zase jakýsi vesmírný Tanec s vlky.
Filmový Avatar se nemůže v diváckém povědomí opřít o žádnou knihu (jako Pán prstenů nebo Harry Potter) či pouťovou atrakci (jako Piráti z Karibiku) a televizní seriál (jako Star Trek).
Cameron napsal originální, původně dvousetstránkový scénář o kosmickém mariňákovi, jehož mysl je pomocí počítače přenesena do těla mimozemšťana na neznámé planetě, kterou chce lidstvo prozkoumat pro případné pozdější osídlení.
Odtud i název Avatar pocházející z hinduismu - znamená vtělení nebo zástupce a používá se kupříkladu pro obrázky, jimiž se lidé prezentují na chatech, ale i pro bojovníky či mágy, kteří jsou „novou identitou" počítačových hráčů.
3D nejen jako atrakce, ale celý trojrozměrný svět
Pokud Cameronovi vše vyjde, bude se zřejmě jednat o zlomový film jak v žánru sci-fi - podobně jako jím kdysi byly Hvězdné války a potom Matrix - tak revoluční film z hlediska celých dějin kinematografie - protože právě Avatar má přinést novou éru 3D filmů a zachránit zisky studií. Producenti věří, že lidé se v případě prostorových filmů nespokojí s pirátskými kopiemi z internetu, a navíc zaplatí rádi za novou podívanou vyšší vstupné.
Tzv. stereoskopické snímky tu byly již dávno, ale vždy byly velmi nedokonalé, mírně nepříjemné pro oči a hlavně vznikaly často jen kvůli tomu, aby ukázaly trojrozměrné atrakce, ale málokdy vyprávěly podmanivý příběh. Často se jedná o přírodovědné snímky nebo přihlouplé animáky, některé novější hity typu pak Pottera mají 3D pasáže pro ty nejakčnější části filmů.
Cameron ovšem napsal epickou ságu, u níž mu šlo hlavně o to, jak co nejlépe zapojit trojrozměrné efekty do struktury vyprávění. Film využívá speciální engine, pomocí nějž byl celý film nikoli natočen před modrým nebo zeleným pozadím, ale kompletně vytvořený v počítači, kde virtuální kamera může vše snímat s naprostou volností.
Technologie motion capturing - snímání pohybu herců pomocí světelných bodů navěšených na speciální kombinéze, jež jsou pak přeneseny do počítače a upraveny - v Avatarovi pokročila na zcela novou evoluční úroveň a dalece překonává např. Gluma z Pána prstenů.
Výsledný, více než 160 minutový film sestává ze 40 procent „živě natočené akce" a 60 procent počítačově generované grafiky, jejíž ambicí je co nejvíce se přiblížit fotorealistickému filmu.
Neoddiskutovatelný génius
Zatím o Avataru hltali každou dostupnou informaci - a bylo jich velmi málo - jen největší filmoví fanoušci. S nastupujícím podzimem ale zřejmě přijde i mohutná reklamní kampaň, která má i v dosud nezainteresovaných návštěvnících kin vzbudit touhu vidět Avatara na velkém plátně.
James Cameron dlouho otálel s vypuštěním dvouminutové upoutávky a nakonec se rozhodl, že krátce po jejím zveřejnění na internetu namlsá diváky v kinech tím, že jim před různými náhodnými filmy nechá pustit 15 minutovou ukázku z hotového filmu - což je postup, který zatím nikdo nepoužil.
Dvouminutový teaser (tedy upoutávka, která neprozrazuje příliš o ději) je na internetu čerstvě pár dní. Slibovanou čtvrthodinu pak před pár týdny vidělo publikum na festivalu Comic-Con v San Diegu a v pátek měla premiéru na 440 plátnech v 58 zemích včetně Česka.
Osobní dojem autora článku je, že Cameron je neoddiskutovatelný génius. I kdyby se snad film jako celek potýkal s určitou naivitou a kýčovitostí, prezentované výseky byly ohromující už jen tím, že se poprvé někomu podařilo udělat film, který působí kompletně trojrozměrně.
Tedy nikoli tak, že z plochého pozadí vystupují některé objekty, ale že celý obraz má hloubku, nezvyklou ostrost a hlavně tu 3D není tolik stavěno na odiv. Je součástí komplexního zážitku. Smysly samozřejmě říkají, že se nenacházíme v realitě, ale umělém světě, ovšem tento svět je totálně vtahující a po pěti minutách už si člověk neuvědomuje, co přesně je hrané a co počítačové a hlavně - jak je to vytvořené.
... potom snad nový Titanic
První reakce nabízejí směsici okouzlení i mírného zklamání, v němž je ovšem občas vidět, že Cameron nachytal některé nevěřící Tomáše. "Ti lidi vypadají hodně dobře, ale stále ta animace není úplně dokonalá, " lze si například přečíst první reakce.
Vzhledem k tomu, že oni lidé jsou živí a málokdo asi kdy viděl modrého dvouapůlmetrového mimozemšťana s ocáskem, je debata na téma „fotorealistické obrazy nerozeznatelné od skutečnosti" zkomplikovaná. Je zjevné, že filmové technické zázraky se obvykle testují právě na filmech, které nemají realistický, ale fantaskní základ.
Avatar tak bude při své prosincové premiéře vystavěn stejným pochybám jako kdysi snímky Final Fantasy či Beowulf, které rozjely éru fotorealistických počítačových děl. Pokrok, jejž oproti nim učinil, je ale markantní. A těžko se dá docenit z pouhých fotografií nebo videí na internetu.
Vizuální síla Avatara je plně docenitelná až v kině se speciálními brýlemi na očích. Rozdíl oproti volně dostupné internetové ukázce a zážitku z kinosálu potvrzuje mnoho lidí, už měli to štěstí vidět onu exkluzivní čtvrthodinu.
Ukázka nabízí příjezd hrdiny - Sam Worthington z Terminator Salvation - na planetu Pandora, kde vyslechne briefing hlavního důstojníka. Poté je k vidění sekvence, kdy jej „uloží" do přístroje a přenesou jeho mysl do těla modrého mimozemšťana rasy Na´vi a on se učí s tímto tělem zacházet. Doktorku hraje Sigourney Weaver (s níž Cameron pracoval již dříve na Vetřelcích).
Poté přijde akční sekvence z džungle, kde ho při lovu jakýchsi býložravých „dinosaurů" začne honit masožravý „dinosaurus". Pak následuje scéna, kdy se v rámci kmenového obřadu musí hlavní hrdina osvědčit jako lovec a krotitel létajícího ještěra.
A nakonec je k vidění ukázka možností mimických výrazů - psychologická scéna rozhovoru hlavního hrdiny v mimozemském těle s příslušnicí rasy Na´vi, jménem Neytiri (pro její vytvoření poskytla základní fyziognomická data Zoe Saldana, jež se nedávno proslavila ve Star Treku jako Uhura.).
Přehlídka scén, které nevyzrazují nic zásadního z děje, končí sestřihem záběrů z teaseru, na jehož konci jsou vidět útržky z epické vzdušné bitvy mezi lidmi a Na´vi.
Distributoři a kinaři nyní možná budou do svých programových přehledů zařazovat upozornění, že hrají rovněž 15 minut z Avatara. A možná taky ne a nechají to návštěvníkům kin jako překvapení.
Ať tak či onak, mohou očekávat zvýšenou návštěvnost až do 18. prosince - a potom snad nový Titanic.
