Letošní předávání cen v kultuře, jimiž stát oceňuje výrazné osobnosti, má další trhlinu.
Poté co laureát Jiří Hájíček začátkem měsíce odmítl převzít Státní cenu za literaturu, je nyní ohroženo rovněž předání Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Rodina navrženého laureáta Evalda Schorma in memoriam odmítá ocenění převzít z politických důvodů.
Členové komise, která Schorma vybrala, se tak dohodli, že místo příbuzných cenu v zastoupení převezme filmařská asociace. Když to ale sdělili ministrovi kultury Antonínu Staňkovi za ČSSD, ten se rozhodl cenu nakonec neudělit vůbec, tvrdí členové komise. Ti proto vystoupili na veřejnost a vyhrožují rezignací celé poroty. V pondělí to agentuře ČTK popsal člen komise Petr Francán, jinak děkan Divadelní fakulty brněnské JAMU.
Ministr Staněk ze zahraniční cesty prostřednictvím SMS zprávy sdělil, že on sám ale o udělení ceny Evaldu Schormovi in memoriam dosud nerozhodl. A Staňkova mluvčí "dle informací ze sekce živé kultury ministerstva kultury" napsala, že šlo o rozhodnutí Staňkova předchůdce, tedy ministra kultury Ilji Šmída nominovaného za ANO. "V každém případě budu respektovat přání rodiny," vzkázal současný ministr Staněk.
Reakci Ilja Šmída se Aktuálně.cz snaží zjistit.
Členové poroty, jež hrozí rezignací, v dopisu zveřejněném na stránkách Divadelních novin přiznávají, že s ministrem kultury Staňkem nebyli v přímém kontaktu. Tvrdí ale, že šlo o jeho, nikoliv Šmídovo rozhodnutí. "Poté, co současný pan ministr Staněk zjistil, že důvody k nepřevzetí ceny rodinou Schormových jsou politického rázu, rozhodl se cenu Evaldu Schormovi in memoriam neudělit. Alespoň tak nám to sdělil ministerský aparát," stojí v dopisu.
"Když jsme se dozvěděli, že ministr to chce ututlat, že to (Schormova) rodina odmítla převzít z politických důvodů, rozhodli jsme se (jako porota) rezignovat," zopakoval člen komise Vladimír Just také v odpoledním vysílání Českého rozhlasu Plus.
Na jeho vlnách kauzu vpodvečer komentovala ještě novinářka Kateřina Kadlecová, literární kritička týdeníku Reflex a jedna z odstupivších členek pro změnu poroty Státní ceny za literaturu.
"Oceňuji jejich záměr odstoupit jako celek, je fantastické, že se shodli a že se podpoří, jejich slovo tak bude mít větší váhu. Ukáže, doufám, fakt, že krok pana ministra je nesprávný, jeho role v tomto případu měla být ceremoniální a on myslím nemá mít právo na to rozhodovat, komu cenu udělí, či neudělí," řekla Kadlecová a vyjádřila přání, že si ministr kultury Staněk věc ještě rozmyslí a cenu nakonec udělí. Na otázku moderátorky Lucie Vopálenské, zda nejde o nátlak, Kadlecová odvětila, že na politické činitele se tlačit má.
Státní cena za překlad a dále Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, filmu a audiovize a výtvarného umění a architektury mají být předány tuto neděli 21. října v Praze.
Komplikace už několik měsíců provázejí Státní cenu za literaturu. Na členství v porotě, která vybírá laureáty, kvůli nesouhlasu s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů rezignoval nejprve básník Petr Hruška a posléze další tři členové včetně právě Kadlecové. Hruška Státní cenu za literaturu označil za ocenění reprezentativní, jež "nereprezentuje pouze oceněného spisovatele, ale i vládu".
Na rozdíl od Hrušky členové nyní propírané komise pro oblast kinematografie a audiovize vnímají udělení ocenění jako apolitický počin, vyplývající čistě z kvality audiovizuálního díla nominovaných tvůrců. Komise vybrala jednu žijící osobnost, jejíž jméno bude známé v neděli, a spolu s tím režiséra Evalda Schorma in memoriam. "Jsme přesvědčeni, že je správný čas připomenout tvůrce, kterého politická nepřízeň nezlomila a který v letech zákazu filmové činnosti přesunul těžiště své režijní práce od filmu směrem k divadlu," uvedla komise.
Schormova rodina se však podle děkana Francána rozhodla cenu osobně nepřevzít. Komise se následně dohodla s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů, že cenu s vědomím Schormovy rodiny převezme a uloží do archivu asociace.
Výsledek jednání prý komise následně sdělila ministru Staňkovi. "Poté co zjistil, že důvody k nepřevzetí ceny rodinou Schormových jsou politického rázu, rozhodl se cenu Evaldu Schormovi in memoriam neudělit," uvedl Francán. "Udělení ceny je vzdáním úcty výrazné osobnosti české kultury. Nic víc, nic míň. Jakékoliv další důvody, vedoucí k neudělení ceny, jsou zcela marginální a eticky i lidsky nepřijatelné," doplnil.
Neudělení ceny je podle komise vyjádřením zvůle moci. Nebude-li režiséru Evaldu Schormovi in memoriam udělena Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, celá komise rezignuje.
Členové poroty, jež letos vybírala laureáta Státní ceny za literaturu, odstoupili poté, co kandidáta ministrovi navrhli. Ministr předpokládal, že ceremoniál se uskuteční podle plánu. Navržený Jiří Hájíček ale v září ministrovi oznámil, že poctu nepřevezme. Zdůvodnil to tím, že členové poroty, kteří odstoupili, cenu zpolitizovali. Ministerstvo poté rozhodlo, že Státní cena za literaturu letos nebude udělena vůbec.
Hruška státní cenu sám obdržel za sbírku Darmata na podzim 2013, kdy byla u moci úřednická vláda Jiřího Rusnoka dosazená prezidentem Milošem Zemanem a ocenění udílel ministr kultury v demisi Jiří Balvín.
Režisér zásadních českých filmů Evald Schorm, který se narodil 15. prosince 1931, patřil k nejvýraznějším postavám filmové vlny 60. let. Jeho snímky však na dlouhá léta zmizely v normalizačních trezorech. K natáčení se Schorm mohl vrátit až na sklonku 80. let, mezidobí strávil jako divadelní režisér. Premiéry svého posledního filmu Vlastně se nic nestalo se ale už nedožil. Zemřel roku 1988, den před 57. narozeninami.
Schorm vystudoval režii na FAMU roku 1962 u Otakara Vávry, jeho spolužáky byli například Věra Chytilová nebo Jiří Menzel. Celovečerně debutoval o dva roky později snímkem Každý den odvahu a pak až do roku 1969 do kin každý rok uváděl své filmy.
Podílel se na Perličkách na dně, už sám pak natočil Návrat ztraceného syna, Pět holek na krku, Farářův konec a Sedmý den, osmá noc. Po sovětské okupaci a začátku normalizace jeho filmy skončily v trezoru.
Schormovou labutí písní se stal povídkový snímek Psi a lidé, po jehož dokončení následoval vyhazov z Barrandova. Režisér pak dvě následující dekády věnoval svůj talent divadlu: Ypsilonka, Činoherní studio v Ústí nad Labem, Semafor nebo Divadlo Na zábradlí. Režíroval Dostojevského, Hrabala, Shakespeara, Suchého i operu, památná jsou jeho představení v Laterně magice. Spolupodílel se také na její nejúspěšnější inscenaci Kouzelný cirkus.
