Ministru kultury rezignuje další komise, pokud neudělí cenu in memoriam Schormovi

ČTK Kultura ČTK, Kultura
15. 10. 2018 15:04
Evald Schorm měl koncem týdne in memoriam obdržet cenu ministerstva kultury. Schormova rodina ji ale odmítla převzít a pokud ministr cenu neudělí, rezignuje prý komise, jež Schorma vybrala.
Antonín Staněk za ČSSD je ministrem kultury od konce června.
Antonín Staněk za ČSSD je ministrem kultury od konce června. | Foto: ČTK

Letošní předávání cen v kultuře, jimiž stát oceňuje výrazné osobnosti, má další trhlinu.

Poté co laureát Jiří Hájíček začátkem měsíce odmítl převzít Státní cenu za literaturu, je nyní ohroženo rovněž předání Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Rodina navrženého laureáta Evalda Schorma in memoriam odmítá ocenění převzít z politických důvodů.

Členové komise, která Schorma vybrala, se tak dohodli, že místo příbuzných cenu v zastoupení převezme filmařská asociace. Když to ale sdělili ministrovi kultury Antonínu Staňkovi za ČSSD, ten se rozhodl cenu nakonec neudělit vůbec, tvrdí členové komise. Ti proto vystoupili na veřejnost a vyhrožují rezignací celé poroty. V pondělí to agentuře ČTK popsal člen komise Petr Francán, jinak děkan Divadelní fakulty brněnské JAMU.

Ministr Staněk ze zahraniční cesty prostřednictvím SMS zprávy sdělil, že on sám ale o udělení ceny Evaldu Schormovi in memoriam dosud nerozhodl. A Staňkova mluvčí "dle informací ze sekce živé kultury ministerstva kultury" napsala, že šlo o rozhodnutí Staňkova předchůdce, tedy ministra kultury Ilji Šmída nominovaného za ANO. "V každém případě budu respektovat přání rodiny," vzkázal současný ministr Staněk.

Reakci Ilja Šmída se Aktuálně.cz snaží zjistit.

Členové poroty, jež hrozí rezignací, v dopisu zveřejněném na stránkách Divadelních novin přiznávají, že s ministrem kultury Staňkem nebyli v přímém kontaktu. Tvrdí ale, že šlo o jeho, nikoliv Šmídovo rozhodnutí. "Poté, co současný pan ministr Staněk zjistil, že důvody k nepřevzetí ceny rodinou Schormových jsou politického rázu, rozhodl se cenu Evaldu Schormovi in memoriam neudělit. Alespoň tak nám to sdělil ministerský aparát," stojí v dopisu.

"Když jsme se dozvěděli, že ministr to chce ututlat, že to (Schormova) rodina odmítla převzít z politických důvodů, rozhodli jsme se (jako porota) rezignovat," zopakoval člen komise Vladimír Just také v odpoledním vysílání Českého rozhlasu Plus.

Na jeho vlnách kauzu vpodvečer komentovala ještě novinářka Kateřina Kadlecová, literární kritička týdeníku Reflex a jedna z odstupivších členek pro změnu poroty Státní ceny za literaturu.

"Oceňuji jejich záměr odstoupit jako celek, je fantastické, že se shodli a že se podpoří, jejich slovo tak bude mít větší váhu. Ukáže, doufám, fakt, že krok pana ministra je nesprávný, jeho role v tomto případu měla být ceremoniální a on myslím nemá mít právo na to rozhodovat, komu cenu udělí, či neudělí," řekla Kadlecová a vyjádřila přání, že si ministr kultury Staněk věc ještě rozmyslí a cenu nakonec udělí. Na otázku moderátorky Lucie Vopálenské, zda nejde o nátlak, Kadlecová odvětila, že na politické činitele se tlačit má.

Státní cena za překlad a dále Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, filmu a audiovize a výtvarného umění a architektury mají být předány tuto neděli 21. října v Praze.

Komplikace už několik měsíců provázejí Státní cenu za literaturu. Na členství v porotě, která vybírá laureáty, kvůli nesouhlasu s politikou vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů rezignoval nejprve básník Petr Hruška a posléze další tři členové včetně právě Kadlecové. Hruška Státní cenu za literaturu označil za ocenění reprezentativní, jež "nereprezentuje pouze oceněného spisovatele, ale i vládu".

Na rozdíl od Hrušky členové nyní propírané komise pro oblast kinematografie a audiovize vnímají udělení ocenění jako apolitický počin, vyplývající čistě z kvality audiovizuálního díla nominovaných tvůrců. Komise vybrala jednu žijící osobnost, jejíž jméno bude známé v neděli, a spolu s tím režiséra Evalda Schorma in memoriam. "Jsme přesvědčeni, že je správný čas připomenout tvůrce, kterého politická nepřízeň nezlomila a který v letech zákazu filmové činnosti přesunul těžiště své režijní práce od filmu směrem k divadlu," uvedla komise.

Schormova rodina se však podle děkana Francána rozhodla cenu osobně nepřevzít. Komise se následně dohodla s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů, že cenu s vědomím Schormovy rodiny převezme a uloží do archivu asociace.

Výsledek jednání prý komise následně sdělila ministru Staňkovi. "Poté co zjistil, že důvody k nepřevzetí ceny rodinou Schormových jsou politického rázu, rozhodl se cenu Evaldu Schormovi in memoriam neudělit," uvedl Francán. "Udělení ceny je vzdáním úcty výrazné osobnosti české kultury. Nic víc, nic míň. Jakékoliv další důvody, vedoucí k neudělení ceny, jsou zcela marginální a eticky i lidsky nepřijatelné," doplnil.

Neudělení ceny je podle komise vyjádřením zvůle moci. Nebude-li režiséru Evaldu Schormovi in memoriam udělena Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, celá komise rezignuje.

Evald Schorm patřil k nejvýraznějším postavám filmové vlny 60. let.
Evald Schorm patřil k nejvýraznějším postavám filmové vlny 60. let. | Foto: ČTK

Členové poroty, jež letos vybírala laureáta Státní ceny za literaturu, odstoupili poté, co kandidáta ministrovi navrhli. Ministr předpokládal, že ceremoniál se uskuteční podle plánu. Navržený Jiří Hájíček ale v září ministrovi oznámil, že poctu nepřevezme. Zdůvodnil to tím, že členové poroty, kteří odstoupili, cenu zpolitizovali. Ministerstvo poté rozhodlo, že Státní cena za literaturu letos nebude udělena vůbec.

Hruška státní cenu sám obdržel za sbírku Darmata na podzim 2013, kdy byla u moci úřednická vláda Jiřího Rusnoka dosazená prezidentem Milošem Zemanem a ocenění udílel ministr kultury v demisi Jiří Balvín.

Režisér zásadních českých filmů Evald Schorm, který se narodil 15. prosince 1931, patřil k nejvýraznějším postavám filmové vlny 60. let. Jeho snímky však na dlouhá léta zmizely v normalizačních trezorech. K natáčení se Schorm mohl vrátit až na sklonku 80. let, mezidobí strávil jako divadelní režisér. Premiéry svého posledního filmu Vlastně se nic nestalo se ale už nedožil. Zemřel roku 1988, den před 57. narozeninami.

Schorm vystudoval režii na FAMU roku 1962 u Otakara Vávry, jeho spolužáky byli například Věra Chytilová nebo Jiří Menzel. Celovečerně debutoval o dva roky později snímkem Každý den odvahu a pak až do roku 1969 do kin každý rok uváděl své filmy.

Podílel se na Perličkách na dně, už sám pak natočil Návrat ztraceného syna, Pět holek na krku, Farářův konec a Sedmý den, osmá noc. Po sovětské okupaci a začátku normalizace jeho filmy skončily v trezoru.

Schormovou labutí písní se stal povídkový snímek Psi a lidé, po jehož dokončení následoval vyhazov z Barrandova. Režisér pak dvě následující dekády věnoval svůj talent divadlu: Ypsilonka, Činoherní studio v Ústí nad Labem, Semafor nebo Divadlo Na zábradlí. Režíroval Dostojevského, Hrabala, Shakespeara, Suchého i operu, památná jsou jeho představení v Laterně magice. Spolupodílel se také na její nejúspěšnější inscenaci Kouzelný cirkus.

 

Právě se děje

před 25 minutami

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy