reklama
 
 

Protitrumpovské Zlaté glóby narušil jen Mel Gibson. K černošským filmařům se otočil zády

9. 1. 2017
Očekávaný triumf La La Landu, snímky propagující diverzitu a rostoucí prestiž produkujícího Amazonu – to byly hlavní taháky letošních Zlatých glóbů. Více v komentáři Martina Svobody.
Doporučujeme

Chválený muzikál La La Land získal rekordních sedm sošek a vyhrál všechny kategorie, které mohl. Spíš než výjimečnost snímku mladého režiséra Damiena Chazella to ale značí nevýraznost americké mainstreamové filmové sezony, která opět nedokázala vyprodukovat dostatek konzervativní kvality, jež by mohla sloužit jako výkladní skříň. Jediné povedené dílo spadající do nutných škatulek proto snadno opanovalo všechny kategorie.

La La Land coby muzikál doplnilo v další kategorii drama s afroamerickou tematikou Moonlight, nejlepšími televizními projekty jsou hiphopová Atlanta a drama The Crown o mladé královně Alžbětě. Animákem roku je Zootropolis. Nejlepším zahraničním filmem se překvapivě stal podvratný thriller Paula Verhoevena Elle.

Vyčerpaní gesty

Obzvlášť nudný slavnostní ceremoniál tentokrát nemohl oživit břitký moderátor Ricky Gervais, nahradil ho milý a vždy ke všem příjemný Jimmy Fallon, což jen zvýšilo dojem unylosti a nutného odškrtávání ze seznamu povinností.

Fallonovy vtípky i děkovačky prostupovala typická hollywoodská liberální nálada a trvající antitrumpovská verva. Za jakýsi manifest oficiálního postoje většiny přítomných by šlo označit řeč Meryl Streepové, jež převzala cenu za celoživotní dílo.

Připomněla, že americký filmový průmysl stojí a vždy stál na talentech z cizích zemí, uzavírat tedy své hranice před okolními vlivy by byl nesmysl. Zastala se také svobodného tisku a svých kolegů, tedy těch skupin, do nichž se nastávající prezident Spojených států často opírá (a ony do něj).

Po bouřlivém volebním roce už atmosféra působila značně vyčerpaně. Naštěstí se toho příliš nenamluvilo, vysoký počet kategorií zahrnujících i televizní tvorbu nedovoluje vést na Glóbech mnoho řečí.

Za letošek měly mluvit činy. Předně zdůraznění filmových a televizních dramat Moonlight, Lion, Atlanta, The People v. O. J. Simpson a dalších, v nichž se předvedli jiní umělci než bílí Američané. Po loňské vlně kritiky vůči Oscarům se obecně očekává, že hlasující napříč cenami budou tentokrát pamatovat na větší různorodost, což se zatím potvrdilo.

Je paradoxní, že tato veřejná debata a nakonec i dramaturgie Glóbů, která zdůrazňovala přítomnost Afroameričanů, celé věci i škodí. Oceněné produkce jsou podle dosavadních zahraničních kritik nefalšovaně zdařilé a pozornost si zaslouží, nešetrným zacházením s nimi ale celý pořad vyvolával dojem hyperkorektnosti a nucenosti. Těžko ale říct, jestli se tomu vůbec dalo první rok po poprasku vyhnout.

Gibson je zpátky... tak trochu

Jediné, čím se během ospalého udílení lidé u obrazovek spontánně bavili, byly alespoň podle sociálních sítí reakce/nereakce Mela Gibsona na projev Meryl Streepové. Z Gibsonova nespokojeně vyhlížejícího vzezření se stal okamžitě meme. Už jeho neproměněné nominace pro Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny ale nabídly závan kontroverze.

Gibson je v posledních letech terčem ostré kritiky a bojkotu za excesy, během nichž projevoval rasismus, xenofobii, homofobii a antisemitismus. Symbolizuje tedy pravý opak hodnot, které Hollywood propaguje, v důsledku se o něm mluví jako o nejnenáviděnějším muži v branži. Jeho nové válečné drama přesto získalo tři nominace, takže se podle pravidel protokolu dostal na jedno z nejčestnějších míst v sálu. Což vzbudilo mnoho silných reakcí. "Takže uteklo dost času, aby mohl Hollywood předstírat, že Gibson je zase v pohodě?" Variací na tuto větu je plný Twitter.

Vyčítat ale pořadatelům, že nominovanému Gibsonovi a jeho týmu udělili poctu odpovídající situaci, by bylo malicherné. Ona pocta nemá nic společného s tím, že by bylo Gibsonovi “odpuštěno“. Nejvýraznější veřejné kritiky se ostatně dočkával od nevybíravého Gervaise během minulých ročníků Glóbů.

Právě to, že když mnohými odmítaný Gibson splnil podmínky, aby si vysloužil místo v sálu, a přes řadu osobních antipatií ho i získal, je další správné gesto. Gibson má stále šanci dokázat, že se v něm lidé pletou. I když mu nikdo nic nedá zadarmo, zároveň není ochuzen o to, co mu náleží. Jak tuhle šanci využije, je na něm. Fakt, že se jako jeden z posledních přidal k potlesku afroamerickému týmu Moonlight a k delegaci zůstal otočený zády, když těsně kolem něj procházela, mu na popularitě asi nepřidá.

Možná se to vše zdá směšné a nepatřičné, ale tím vším mainstreamové ceny jsou – hrou gest. Zlaté glóby, tedy ceny neamerických novinářů sídlících v Los Angeles, a Oscary, tedy ceny americké filmové akademie, nejsou prostým odměňováním nejlepších filmů. Oceněním každého titulu byl vždy vysílán do světa konkrétní signál. Letošní signály byly ze strany pořadatelů i většiny oceněných veskrze pozitivní, i když někdy působily poněkud nuceně.

Americká herečka Meryl Streepová získala na Zlatých glóbech ocenění za celoživotní dílo. Místo poděkování kritizovala Donalda Trumpa za aroganci. | Video: Reuters |  01:03

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama