"Studentský Oscar se po 30 letech vrací na FAMU," uvedla v prohlášení nejznámější česká filmová škola, která ocenění vnímá jako potvrzení vysoké kvality svých studentů. "Jsem nesmírně šťastná, že můžu zastupovat naši školu před americkou akademií v tak prestižní soutěži, jako je studentský Oscar," doplňuje režisérka filmu Daria Kashcheeva, která na pražské škole studuje obor animovaná tvorba. Pochází z Tádžikistánu, je občankou Ruské federace.
"Je to historicky třetí český zářez v této soutěži," vypočítává ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková. "Prestižní ocenění pro film Dcera je velký úspěch pro českou kinematografii a povzbuzením pro další mladé filmaře. Nemělo by zapadnout, že do semifinále se dostal i další český film Pouštět draka," dodává.
Komuniké fondu připomíná, že z Čechů získal studentského Oscara v roce 1989 Jan Svěrák s krátkým dílem Ropáci. V roce 2017 na studentských Oscarech uspěla ještě Marie Dvořáková se snímkem Kdo je kdo v mykologii. Protože ale někdejší studentka FAMU Dvořáková přihlásila film, s nímž absolvovala americkou školu, soutěžila v domácí sekci. Film Dvořákové byl tehdy zvolen jako jeden ze tří vítězů v kategorii hrané studentské tvorby.
Animovaný film Dcera se dostal do finále studentských Oscarů v konkurenci 1615 snímků. Režisérka s ním sklidila už několik festivalových úspěchů. Snímek získal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzské přehlídce v Annecy a 8. září cenu za nejlepší film na festivalu Fantoche ve Švýcarsku.
"Je to velká pocta pro FAMU, pro Českou republiku a samozřejmě pro mě. Tento úspěch pro tvůrce nastavuje laťku vysoko a povzbuzuje mě pracovat s ještě větším nasazením," říká režisérka.
Její snímek vypráví o dívce, která v sobě schovává vzpomínku na bolestnou událost, kdy jako malá holčička přinesla domů ptáče a otec její pocity a touhu po pochopení v návalu starostí nezaznamenal.
Děvče otcovu reakci vnímalo jako lhostejnost a uzavřelo se do svého vnitřního světa, plného touhy po otcově lásce a jejích projevech. Od tohoto okamžiku se s otcem stále vzdalovali a jako dospělá už hrdinka není schopna přijmout projevy jeho lásky. Otec, trpící pocitem viny, hledá cestu k dceři a snaží se získat zpět ztracený vztah.
Daria Kashcheeva pro svůj film zvolila jedinečnou výtvarnou formu, kdy pomocí pohyblivé ruční kamery, což je u loutkového filmu velmi komplikovaná realizace, docílila velmi realistických záběrů.
"Točit ruční pohyblivou kamerou zblízka skutečné herce vyžaduje cit i um, ale pokusit se o něco podobného v oblasti loutkové animace je nevídané. Znamená to u každého okénka pohnout nejen objekty před kamerou, ale také kamerou samotnou," popsal vznik filmu Dcera filmový kritik Aktuálně.cz Tomáš Stejskal. "Kashcheeva navíc dělá věc, kterou si tvůrci realistických hraných dramat nemohou dovolit s takovou lehkostí: mísí tíživý realismus s fantazií, využívá možností animace k hladkým přechodům mezi snem, vzpomínkou a skutečností," doplnil.
