Cannes - Hned čtyři americké filmy nabízí hlavní festivalová soutěž. Nejvíce se očekává od Soderberghova čtyřhodinového životopisného Che, který se představí ve středu.
Fanoušci inteligentních scénářů Charlieho Kaufmana se těší na jeho "páteční" režijní debut Synecdoche New York s Philipem Seymourem Hoffmanem. Fanoušci hvězd si už v pondělí večer zakřičeli u červeného koberce, po kterém na premiéru komedie z Brooklynu Dvě milenky kráčeli Joaquin Phoenix, Gwyneth Paltrow a režisér James Gray.
Ještě víc publicity se ale nejspíš dostane filmu režírujícího herce Clinta Eastwooda Exchange (původně uváděný jako Changeling), který přišel na řadu v úterý. Už proto, že v hlavní roli se objevila Angelina Jolie, toho času největší světová celebrita, která v Cannes poutá pozornost na každém kroku.
- BLOG: Co se právě děje v Cannes?
- SPECIÁL: Vše o festivalu v Cannes
Mimo soutěž tu už uvedla animovanou komedii Kung Fu Panda a při té příležitosti její herecký kolega Jack Black sdělil světu, že božská Canngelina - jak ji překřtili pohotoví canneští novináři - očekává dvojčata.
Teď přichází na řadu soutěžní zářez na její pažbě. Film Exchange má velmi silný příběh a vychází ze skutečných událostí, které se odehrály v Los Angeles 20. a 30. let. Telefonistce Christine Collins se tehdy ztratil synek a policie ho po nějaké době našla - ale Christine si od první chvíle byla jistá, že přivedené dítě není to její.
S pomocí reverenda, v excelentním ztvárnění Johna Malkoviche, se pustila do lítého boje s úřady o své právo na své skutečné dítě; mezitím už policisté začnou rozplétat jeden závažný kriminální čin.
Pečlivě natočené retro s až nesnesitelnou perfekcí a uhlazeností předkládá příběh obalený tenaty vděčného, ale přitom náročného žánru - sentimentálního melodramatu. Christinin příběh nabízí řadu velmi dramatických momentů, ale často se rozplývá spíš v dojení slz. Přispívá k tomu také hudba, kterou složil sám Eastwood.
Nepříliš přesvědčivý - zásadní problém u takového žánru - je ale hlavně výkon Angeliny Jolie, která by si ráda vylepšila herecké portfolio. Už v předchozím filmu Síla srdce ztvárnila ženu, která se musí vyrovnat se ztrátou blízké osoby.
I v Exchange ji sledujeme ve vypjatých situacích, jenže ji tady zrazuje přepjaté herectví i přespříliš známá tvář. Divák si je téměř neustále vědom, že sleduje jen plačící Angelinu Jolie, nikoliv zlomenou Christine Collins.
Někdejší drsný Harry umí jako režisér kočírovat pravověrné melodramatické příběhy o dost líp; to dokázal v Madisonských mostech nebo v Million Dolar baby. Ale Exchange je ve výsledku jen příliš hollywoodský výrobek, který "smění" vstupné za patos a hvězdy.
Film stojí v ostrém kontrastu k autenticitě, kterou nabídly v canneské soutěži temné filmy, jako je Dardennových Lornino mlčení, brazilská Dělící čára nebo Tři opice.
Právě turecký film s 2,8 body stále vede hodnocení v canneském deníku Screen Daily. Jen o desetinu bodu méně mají Dardennové, 24 City a Valčík s Bašírem, třetí místo patří Vánočnímu příběhu a Dělící čáře.
Síly několika filmů jsou tak poměrně vyrovnané, navíc řadu potenciálních favoritů - zmíněný Soderberghův Che nebo Wendersovo Palermo Shooting - canneská premiéra teprve čeká. Úplně jednoznačný adept na sobotní Zlatou palmu se pořád nevynořil.
