Film Amnestie přesvědčivěji líčí svět za mřížemi než ten polistopadový venku

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
16. 11. 2019 18:42
Blonďatý hubený třicátník Drahoš Lupko se s dalšími spoluvězni mačká ve stísněné cele. Vypadá, že jako mnozí tu sedí z politických důvodů. Jenže zdání klame, mladík Lupko je tu za loupež. A když dojde na lámání chleba, případně kostí, bývalý karatista si dovede poradit i s nejdrsnějšími chlápky v leopoldovské věznici.
Amnestie nikdy nezačne být politickým či společenským dramatem.
Amnestie nikdy nezačne být politickým či společenským dramatem. | Foto: Bontonfilm

Temný slovensko-český snímek Amnestie, který od čtvrtka promítají kina, zachycuje svět za mřížemi v době, kdy se z bývalých vězňů stávají ministři, či dokonce prezidenti.

Snímek z Amnestie.
Snímek z Amnestie. | Foto: Bontonfilm

Začátek roku 1990 přinesl kromě jiných převratných společenských změn také rozsáhlou amnestii prezidenta Václava Havla. Čin, který platil pro mnohé, ale zdaleka ne pro všechny vězně, byl především velkým humanistickým gestem. A možná jako jeden z prvních ukázal, že mnohé ideály vznikajícího státního zřízení budou narážet na tvrdou realitu.

Drama Amnestie vykresluje události předcházející největší vězeňské vzpouře v dějinách Československa. 15. března 1990 vyhlásilo 217 vězňů hladovku a situace eskalovala k obsazení vězení a v následnou radikální akci policejních těžkoodděnců, obrněných transportérů a dalších ozbrojených složek.

Třiačtyřicetiletý slovenský režisér Jonáš Karásek natočil snímek, který je dalším příspěvkem k nedávné vlně děl nahlížejících na raná 90. léta minulého století nikoli jen oslavně, ale především kriticky. Podobně jako kriminální film Rudý kapitán z roku 2016 či loňská krimisérie České televize Rédl v režii Jana Hřebejka se také Amnestie dívá na tehdejší dobu nečernobílou optikou.

Je to ambiciózní skládanka osudů a příběhů, která velmi dobře funguje za zdmi vězení. Zde se režisérovi daří vykreslit mikrosvět trestanců a bachařů, kde drsné řeči i tělesné střety mezi vězni působí autenticky, ale i s potřebnou žánrovou nadsázkou. Opravdu je cítit pot na tělech i špínu na vězeňských zdech.

Jenže mnohem méně suverénně působí to druhé drama, v němž se nerozhoduje o osudech vězňů, ale o osudech těch, kteří právě přepisují politickou mapu země.

Snímek sleduje hned několik postav disidentů a intelektuálů - včetně lékařky, již ztvárnila Aňa Geislerová. Jejich spiklenecké debaty a činy už zdaleka nemají podobnou přesvědčivost jako scény z vězení. A především se tak dlouho skládá komplikované puzzle, až se vztahy a vazby mezi postavami takřka úplně rozpustí.

Film Amnestie se svým hrdinům ani divákům nikdy úplně nedostane pod kůži. | Video: Bontonfilm

Ve vězení se odehrává emotivní příběh vzpoury na pozadí konce režimu, ale také příběh několikanásobné zrady, v jehož centru stojí Drahoš Lupko. Přitom například není přiliš dobře vykresleno, proč na něm tolik sejde bývalému vězni a nastávajícímu ministru vnitra, kterého ztvárnil Marek Vašut. Mnohé důležité informace se divák dozvídá pozdě či v uspěchané zkratce. Místo aby posilovaly dramatické, temné a akční finále, často mu stojí v cestě.

Je sice sympatické, že se scénář dotýká politikaření mezi bývalými disidenty, z jejichž úst zaznívají třeba poměrně ostrá slova na adresu Václava Havla. Jenže místo komplexnějšího kritického pohledu takové zkratkovité poznámky snadno mohou rozehrát pravý opak a brnknout na mnohem primitivnější nálady, které dnes dělí společnost v nekonečných bitvách na sociálních sítích.

Snímek z Amnestie.
Snímek z Amnestie. | Foto: Bontonfilm

Amnestie nikdy nezačne být politickým či společenským dramatem, špína vězeňských zdí a čoud Molotovových koktejlů nakonec předčí ostatní ambice. Včetně dějové linky, v níž jde o ztracené obrazy a ve které se neztrácí jen divák, ale nejspíš i tvůrci.

Přitom původní filmová povídka spoluscenáristy snímku Maroše Hečka rozebírá motivace i původ klíčových postav přehledně a jasně, z ní se například na prvních řádcích dozvídáme, že titulní vězeň Lupko sice pochází z chudých poměrů, ale také měl vazby na lidi z vyšších vrstev díky svým sportovním činnostem. Ve filmu tato i mnohé další klíčové informace chybí či zapadnou.

A přitom ambici odvyprávět fungující žánrový příběh i bezútěšnou výpověď o dnech těsně před a po sametové revoluci lze naplnit, jak dokazuje šestidílné české špionážní drama Bez vědomí režiséra Ivana Zachariáše z produkce HBO. To dovede být pomalé, metodické a odtažité, ale na těch správných místech vtahující, dokonce intimní.

Snímek z Amnestie.
Snímek z Amnestie. | Foto: Bontonfilm

Amnestie se hrdinům ani divákům nikdy úplně nedostane pod kůži. Mnohdy funguje jako syrový - a na česko-slovenské poměry atmosférický - thriller. Ale ten je obalen přílišným, a přitom paradoxně ve své nedotaženosti nedostatečným množstvím materiálu tematizujícího úplně jiný svět, než je ten za mřížemi. A oba světy se nikdy dostatečně nepropojí.

Vypravěčským chaosem Amnestie možná postihuje překotné a zmatené dění po listopadu 1989. Ale převládajícím pocitem diváků by přece jen mělo být něco silnějšího než výsledný pelmel, z něhož v hlavě nejsilněji uvíznou lascivní gesta vězňů či bortící se zdi okupované věznice.

Amnestie

Režie: Jonáš Karásek
Bontonfilm, česká distribuční premiéra 14. listopadu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Veslaři Vraštil se Šimánkem vstoupili do sezony třetím místem ve SP

Dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek vstoupil do nové sezony, jejímž vrcholem bude mistrovství světa v Račicích, třetím místem v úvodním závodě Světového poháru v Bělehradě. Z vítězství se radovali Švýcaři Jan Schäuble a Raphaël Ahumada Ireland, za kterými čeští reprezentanti zaostali o dvě sekundy.

Čtvrtá posádka z loňských olympijských her v Tokiu v Srbsku vyhrála rozjížďku i semifinále, dnešní finálovou jízdu začali Vraštil se Šimánkem pozvolně. Na prvním mezičase 500 metrů byli šestí, postupně se posouvali vpřed a dostali se až na druhé místo za suverénní Švýcary. Ve finiši ale neodolali ataku španělské dvojice Manel Balastegui, Caetano Horta a po fotofiniši klesli na třetí pozici.

Dvojskif lehkých vah Kristýna Neuhortová, Veronika Činková byl ve finále šestý. Boj o medaile dnes ještě čeká skifařku Jitku Antošovou, která pojede po 14. hodině.

Další čtyři české posádky se představily ve finále B. Pavlína Flamínková a Radka Novotníková na dvojce bez kormidelnice svou poslední jízdu vyhrály a celkově skončily sedmé. Jan Cincibuch a Jakub Podrazil obsadili na dvojskifu druhé místo. Skifařka Anna Šantrůčková i párová čtyřka Filip Zima, Dalibor Neděla, Tomáš Šišma, Jan Fleissner dojely třetí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy