Film Amnestie přesvědčivěji líčí svět za mřížemi než ten polistopadový venku

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
16. 11. 2019 18:42
Blonďatý hubený třicátník Drahoš Lupko se s dalšími spoluvězni mačká ve stísněné cele. Vypadá, že jako mnozí tu sedí z politických důvodů. Jenže zdání klame, mladík Lupko je tu za loupež. A když dojde na lámání chleba, případně kostí, bývalý karatista si dovede poradit i s nejdrsnějšími chlápky v leopoldovské věznici.
Amnestie nikdy nezačne být politickým či společenským dramatem.
Amnestie nikdy nezačne být politickým či společenským dramatem. | Foto: Bontonfilm

Temný slovensko-český snímek Amnestie, který od čtvrtka promítají kina, zachycuje svět za mřížemi v době, kdy se z bývalých vězňů stávají ministři, či dokonce prezidenti.

Snímek z Amnestie.
Snímek z Amnestie. | Foto: Bontonfilm

Začátek roku 1990 přinesl kromě jiných převratných společenských změn také rozsáhlou amnestii prezidenta Václava Havla. Čin, který platil pro mnohé, ale zdaleka ne pro všechny vězně, byl především velkým humanistickým gestem. A možná jako jeden z prvních ukázal, že mnohé ideály vznikajícího státního zřízení budou narážet na tvrdou realitu.

Drama Amnestie vykresluje události předcházející největší vězeňské vzpouře v dějinách Československa. 15. března 1990 vyhlásilo 217 vězňů hladovku a situace eskalovala k obsazení vězení a v následnou radikální akci policejních těžkoodděnců, obrněných transportérů a dalších ozbrojených složek.

Třiačtyřicetiletý slovenský režisér Jonáš Karásek natočil snímek, který je dalším příspěvkem k nedávné vlně děl nahlížejících na raná 90. léta minulého století nikoli jen oslavně, ale především kriticky. Podobně jako kriminální film Rudý kapitán z roku 2016 či loňská krimisérie České televize Rédl v režii Jana Hřebejka se také Amnestie dívá na tehdejší dobu nečernobílou optikou.

Je to ambiciózní skládanka osudů a příběhů, která velmi dobře funguje za zdmi vězení. Zde se režisérovi daří vykreslit mikrosvět trestanců a bachařů, kde drsné řeči i tělesné střety mezi vězni působí autenticky, ale i s potřebnou žánrovou nadsázkou. Opravdu je cítit pot na tělech i špínu na vězeňských zdech.

Jenže mnohem méně suverénně působí to druhé drama, v němž se nerozhoduje o osudech vězňů, ale o osudech těch, kteří právě přepisují politickou mapu země.

Snímek sleduje hned několik postav disidentů a intelektuálů - včetně lékařky, již ztvárnila Aňa Geislerová. Jejich spiklenecké debaty a činy už zdaleka nemají podobnou přesvědčivost jako scény z vězení. A především se tak dlouho skládá komplikované puzzle, až se vztahy a vazby mezi postavami takřka úplně rozpustí.

Film Amnestie se svým hrdinům ani divákům nikdy úplně nedostane pod kůži. | Video: Bontonfilm

Ve vězení se odehrává emotivní příběh vzpoury na pozadí konce režimu, ale také příběh několikanásobné zrady, v jehož centru stojí Drahoš Lupko. Přitom například není přiliš dobře vykresleno, proč na něm tolik sejde bývalému vězni a nastávajícímu ministru vnitra, kterého ztvárnil Marek Vašut. Mnohé důležité informace se divák dozvídá pozdě či v uspěchané zkratce. Místo aby posilovaly dramatické, temné a akční finále, často mu stojí v cestě.

Je sice sympatické, že se scénář dotýká politikaření mezi bývalými disidenty, z jejichž úst zaznívají třeba poměrně ostrá slova na adresu Václava Havla. Jenže místo komplexnějšího kritického pohledu takové zkratkovité poznámky snadno mohou rozehrát pravý opak a brnknout na mnohem primitivnější nálady, které dnes dělí společnost v nekonečných bitvách na sociálních sítích.

Snímek z Amnestie.
Snímek z Amnestie. | Foto: Bontonfilm

Amnestie nikdy nezačne být politickým či společenským dramatem, špína vězeňských zdí a čoud Molotovových koktejlů nakonec předčí ostatní ambice. Včetně dějové linky, v níž jde o ztracené obrazy a ve které se neztrácí jen divák, ale nejspíš i tvůrci.

Přitom původní filmová povídka spoluscenáristy snímku Maroše Hečka rozebírá motivace i původ klíčových postav přehledně a jasně, z ní se například na prvních řádcích dozvídáme, že titulní vězeň Lupko sice pochází z chudých poměrů, ale také měl vazby na lidi z vyšších vrstev díky svým sportovním činnostem. Ve filmu tato i mnohé další klíčové informace chybí či zapadnou.

A přitom ambici odvyprávět fungující žánrový příběh i bezútěšnou výpověď o dnech těsně před a po sametové revoluci lze naplnit, jak dokazuje šestidílné české špionážní drama Bez vědomí režiséra Ivana Zachariáše z produkce HBO. To dovede být pomalé, metodické a odtažité, ale na těch správných místech vtahující, dokonce intimní.

Snímek z Amnestie.
Snímek z Amnestie. | Foto: Bontonfilm

Amnestie se hrdinům ani divákům nikdy úplně nedostane pod kůži. Mnohdy funguje jako syrový - a na česko-slovenské poměry atmosférický - thriller. Ale ten je obalen přílišným, a přitom paradoxně ve své nedotaženosti nedostatečným množstvím materiálu tematizujícího úplně jiný svět, než je ten za mřížemi. A oba světy se nikdy dostatečně nepropojí.

Vypravěčským chaosem Amnestie možná postihuje překotné a zmatené dění po listopadu 1989. Ale převládajícím pocitem diváků by přece jen mělo být něco silnějšího než výsledný pelmel, z něhož v hlavě nejsilněji uvíznou lascivní gesta vězňů či bortící se zdi okupované věznice.

Amnestie

Režie: Jonáš Karásek
Bontonfilm, česká distribuční premiéra 14. listopadu.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 4 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy