Akademie rychle vysílá do boje o Oscara Protektora

Kultura Kultura, Red Kul
24. 9. 2009 14:40
Nominace na Oscary budou zveřejněny 2. února 2010
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Snad nikdy nebylo v „národním kole" tak rychle rozhodnuto o kandidátovi na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Česká filmová a televizní akademie pod vedením Petra Vachlera dlouho neotálela.

Protektor měl první veřejnou projekci minulý týden pro novináře a pozvané hosty, v úterý pak slavnostní předpremiéru. A během ní si zřejmě bylo mnoho členů akademie ihned jisto, že lepší film už letos nevznikne.

Čtěte také:
Recenze: Protektor zachránil český film od provinčnosti

„ČFTA vybrala letos výtvarný film Marka Najbrta jako ušitý na míru hollywoodským zvyklostem - válka, Němci, Židé. Ostatně právě tento model, až na Vesničku mou střediskovou, či Kolju, otevíral Čechům brány k nominacím na Oscara. Poctu nejvyšší získaly Ostře sledované vlaky, nominace potom Musíme si pomáhat či Želary," zdůvodnil šéf akademie Petr Vachler rychlý výběr, který v dějinách české kinematografie asi nemá obdoby.

Foto: Aktuálně.cz

Paradoxní přitom je, že film právě s žánrem uhlazených retrodramat polemizuje na mnoha úrovních. Nejde jen o velkoryse výpravný příběh na téma kolaborace, jak ho většina recenzentů zatím pochvalně přijímá a jak si nyní pochvaluje i Vachlerovy argumenty pro nominaci.

Snímek tedy vstupuje od čtvrtka do distribuce již s tím, že se bude ucházet o Oscara, byť do oznámení oficiálních nominací zbývá ještě hodně času.

Dvoukolovým sítem amerických akademiků, jež má zajistit širší diskusi a popularitu, musí projít desítky snímků; nejprve zvolí devět snímků a výsledná pětice pak bude vyhlášena 2. února 2010. Každá země může nominovat jeden snímek; do uplynulého, 81. ročníku se jich přihlásilo pětašedesát. Český adept Karamazovi se nevešel ani do širší nominace.

Nevýhoda domácí i zahraniční

Příběh rozhlasového reportéra Emila Vrbaty, jenž kvůli své manželce židovského původu musí během okupace ohýbat páteř před svými nadřízenými, sám sebe neustále cenzurovat a nakonec se tragikomicky zaplete do událostí okolo atentátu na říšského protektora Heydricha, sklízí v českém tisku velmi příznivé recenze.

Příznačné je, že hlavní výčitkou domácí kritiky je právě ohrané téma 2. světové války, okupace a holocaustu. Motiv „žid ve skříni" tu byl naposledy v Musíme si pomáhat (2000). Protektor přitom není významný a výjimečný samotným námětem, dějem ani jeho vyústěním. Je významný svým stylem, který se vymyká tradičnímu pojetí „pamětnického" retro filmu.

Právě konvenční styl ale většinou americké akademiky přesvědčí nejvíc. Ctí se totiž pravidlo, aby „styl nečněl nad podstatou" - tedy humanistickým poselstvím. Z domácího hlediska je tedy Protektor znevýhodněn svým tématem, ze zahraničního svým stylem. Jeho zařazení mezi finální pětici nominovaných by bylo velmi překvapivé a vypovídalo by o posunu ve vkusu oscarové akademie.

Karamazovi: "Až zanikne morálka, jako zanikají geologická období, a všechno bude dovoleno..."
Karamazovi: "Až zanikne morálka, jako zanikají geologická období, a všechno bude dovoleno..." | Foto: Mateusz Skalski

I letos vyhrál Oscara za neanglicky mluvený film ten nejzapomenutější titul, na nějž nevsadil snad nikdo - japonský film Okuribito (Departures, Ti, co odešli) o hudebníkovi, který přijde o práci a je nečekaně zaměstnán v pohřebním ústavu.

Očekávaní favorité - izraelský Valčík s Bašírem,  německý Baader Meinhof komplex a francouzké drama Mezi zdmi - byly podle všeho na akademiky formálně či myšlenkově příliš nestandardní.

Z válečných filmů v posledních letech získaly "cizojazyčného" Oscara například Život je krásný (1997), Nikde v Africe (2001) nebo Ďáblova dílna (2008), jež pojednávají o koncentračních táborech či židovských uprchlících. Do nominací se dostaly i další filmy s tematikou 2. světové války: Sophie Scholl (2006), Pád Třetí říše (2005), Želary (2003) a Musíme si pomáhat (2000).

Posledním a zároveň jediným (!) domácím, tedy americkým filmem, který pojednával o holocaustu a vyhrál Oscara za nejlepší film roku, je Schindlerův seznam z roku 1993.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Albánii zasáhla dvě zemětřesení, zanechala po sobě 108 zraněných, nikdo nezemřel

Albánii v sobotu zasáhlo zemětřesení, jehož intenzitu seismologové stanovili na 5,8 stupně. Záchvěvy půdy byly cítit i v sousedních zemích, především v Černé Hoře, vyžádaly si 108 zraněných, kteří byli ošetřeni v nemocnicích v Tiraně a Drači. Nejsou hlášena žádná úmrtí. Epicentrum sobotního zemětřesení se nacházelo zhruba 30 kilometrů severně od města Drač (Durrës) u pobřeží blízko Mysu Rodon. Podle albánského geofyzikálního ústavu šlo o nejsilnější zemětřesení v Albánii za posledních 20 až 30 let. Obyvatele pak vyděsily další otřesy v noci ze soboty na neděli o síle 4,8 stupně. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zemřel hoteliér, který se zasloužil o expanzi Hiltonu, bylo mu 91 let

Ve věku 91 let zemřel tento týden ve Spojených státech hotelový magnát William Barron Hilton, který rozšířil hotelové impérium založené jeho otcem. Informovala o tom agentura AP. Rodina Hiltonových oznámila, že Barron Hilton zemřel přirozenou smrtí ve čtvrtek ve svém domově v Los Angeles. Zůstalo po něm osm dětí a 15 vnoučat, mezi nimiž jsou i známé celebrity Paris a Nicky Hiltonovy. V rodinné firmě začal působit v 50. letech minulého století a dokázal ji dostat až na špičku hotelového průmyslu. V čele společnosti, která v současné době provozuje tisíce hotelů po celém světě včetně České republiky, stál 30 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy