Recenze - Melodramatický Ten večer je film absolutně ženský. Ovládla ho sestava slavných hereček, jeho hrdinkami jsou ženy a je blízký ženským divačkám. A hlavně: nikdo jiný než ženy od jistého věku by ho neměl hodnotit, jinak se vystavuje obvinění z cynismu.
Tím spíš, že životy všech žen se tu soustředí kolem jednoho úžasného muže. Harris Arden je charismatický mladý lékař pozvaný na svatbu Lily Wittenbornové. Účastní se jí i i kamarádka Ann, takže všechno přeje tomu, aby si tihle dva padli do oka. Stane se tak v průběhu romantické události na sídle Wittenbornových. Orgie lásky a štěstí ovšem zbrzdí tragická tečka.
Svatba se ale odehrává před padesáti lety a rámuje ji současný příběh. Ann právě umírá, ale ještě předtím stihne dvěma dcerám vypovědět o tajemstvích svého mládí.
Snímek připomíná černobílé filmy pro pamětníky, i když je krásně barevný - to i zásluhou režiséra Lájose Koltaie, který je bývalým kameramanem Istvána Szabóa. Příběh, který předkládá, je staromódně obalený líbeznými úsměvy, všeslibujícími doteky a nevinně lechtivými vtípky.
Smyslem není nic jiného než polopaticky, bez stylizace i rafinovanosti sdělit, že lidé by se měli smířit se svou minulostí, matky se svými dcerami a dcery se svými matkami. A film to podává v omšelém balení limonády pro dříve narozené.
Není to přímo červená knihovna, ale nemá k ní daleko. Romantika ukapává hlavně z každého retrospektivního záběru, současnost oproti tomu vyznívá chmurně, ale tím i o poznání energičtěji. To kvůli problematickému vztahu mezi dvěma Anninými dcerami, který bude samozřejmě zavčas ventilován.
Nijak nové téma tady potěší, ale Bergmana ani severské dramatiky věru nečekejme. V jejich mrazivosti by uhynuli konejšiví motýlci, které stará Ann vídá kolem sebe poletovat a marně po nich lapá.
Když jako mladá v těle Claire Danes stojí na jevišti před svatebčany a s líbezným úsměvem pěje píseň Čas od času nad štěstím svým žasnu, je to romantické až k slzám. Ale u otrlejších diváků to mohou být slzy nechápavého smíchu.
To se týká i sladkobolného motivu tragicky zamilovaného Buddyho, který čtyři roky tahá po kapsách dávné nevinné psaníčko i věty jako Pořád vím, které hvězdy tam nahoře jsou ty naše.
K dobru by se dalo filmu přičíst jediné: je napěchován známými herečkami. Na jednom plátně se tu sešly jak zástupkyně starší generace jako Vanessa Redgrave, Meryl Streep a Glenn Close, tak půvabná Danes a její generační souputnice Toni Collette a Natasha Richardson.
Marketingovým lákadlem je i fakt, že spolu se Streepovou a Redgraveovou si tu zahrály jejich dcery. Excelentní výkony tu ovšem slavné herečky nepředvádějí.
Ani matný Patrick Wilson v roli Harrise nedosahuje geniality, kterou předvedl v hlavní roli filmu Jako malé děti. Toho večera se nevytáhl ani druhý muž. Autor slavných Hodin Michael Cunningham, který jako scénář adaptoval knihu Susan Minotové.
Ať už to zavinil kdokoli z hvězdné sestavy, nejhorší nakonec je, že v té sladké zvětralé limonádě není ani kapka opravdových emocí.
Ten večer (Evening), USA 2007. Scénář Michael Cunningham podle románu Susan Minot, režie Lajos Koltai, hrají Vanessa Redgrave, Meryl Streep, Glenn Close, Toni Collette, Claire Danes, Natasha Richardson a další. 117 minut, distribuce SPI.
