MHF Český Krumlov 2014 - Třiadvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově nabídne tradiční muzikálový večer, tentokrát věnovaný domácím autorům a interpretům.
Pocta českým muzikálům se uskuteční 9. srpna v Pivovarské zahradě, na níž v podání populárních muzikálových zpěváků a za doprovodu festivalového orchestru vedeném dirigentem Kryštofem Markem zazní výběr z českých muzikálů a melodií z českých hudebních filmů.
Koncert je poctou českým skladatelům a textařům, jejichž dílo patří ke klenotům domácí muzikálové produkce. Dramaturgie je zaměřena na muzikály několika dekád, od šedesátých let minulého století až po současnost. Zahrnuje tvorbu Karla Svobody, Jiřího Štaidla, Zdeňka Borovce, Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra, Ondřeje Soukupa, Gabriely Osvaldové, Jiřího Maláska, skupiny Lucie, Jiřího Voskovce & Jana Wericha, Michala Davida a dalších autorů. Účinkují Bára Basiková, Ilona Csáková, Leona Machálková, Petr Kolář, Jan Kříž, Václav Noid Bárta a Pavel Vítek. Zazní melodie z muzikálů Dracula, Hamlet, Johanka z Arku, Kdyby tisíc klarinetů, Kleopatra, Monte Christo, Noc na Karlštejně, Starci na chmelu, Tři mušketýři, Vánoční koleda, Větší než malé množství lásky, Zločin v šantánu.
Zeptali jsme se zpěváků, kteří tímto koncertem vzdají hold českým muzikálům, na pár otázek.
MHF Český Krumlov: Letošní rok se na hudebním poli nese ve jménu Roku české hudby. Krumlovský koncert, na němž vystoupíte, je v této souvislosti poctou českým skladatelům a textařům, jejichž dílo patří ke klenotům domácí muzikálové produkce. Které z nich patří mezi Vaše nejoblíbenější?
Leona Machálková: Rozhodně to budou veleúspěšné muzikály Dracula a Monte Cristo autorů Karla Svobody a Zdeňka Borovce. Zabodovaly u českého diváka a získaly si přízeň i těch zahraničních. Doba přála také jejich realizaci, byly to velkorysé produkce, skvěle zrežírované s výpravnými kostýmy, scénou a velkým obsazením.
Pavel Vítek: Jde-li o původní českou muzikálovou tvorbu, rozhodně Dracula. Strhující příběh, nádherná hudba, velkolepá produkce - a pro mě i vzpomínka na jednu z mých oblíbených muzikálových rolí. Myslím, že tenkrát se velmi šťastně potkalo několik výjimečných osobností. Karel Svoboda i Zdeněk Borovec skvěle rozpracovali přitažlivý námět Richarda Hese a ve výsledku vzniklo dílo, které bylo nadprůměrné nejen komerčně, ale i umělecky. Na jevišti se potkávali výborní zpěváci. Jsem dodnes vděčný za to, že jsem u takové události mohl být.
Petr Kolář: Já osobně jsem měl to štěstí, že jsem mohl spolupracovat s mnoha předními českými hudebními skladately a textaři, a tak je velmi těžké někoho vypíchnout. Každý to dělá po svém a velmi dobře a kvalitně.
Václav Noid Bárta: Já osobně mám nejraději tvorbu Ondřeje Soukupa, Gábiny Osvaldové a Kryštofa Marka.
Jan Kříž: Pro mě je velkou srdcovou záležitostí Johanka z Arku, protože to byl jeden z mých prvních projektů, ve kterých jsem měl tu čest si v Praze zahrát. Dodnes Johanku hrajeme a pokaždé je to pro mě tak trochu svátek. A pak je to pro mě určitě Dracula, kterého jsem viděl několikrát jako dítě. Tenkrát mě ohromil, myslím, že je to dílo úctyhodných rozměrů.
MHF Český Krumlov: Co vás osobně k hudbě přivedlo?
Leona Machálková: Nepochybně srdce. Zpívala jsem ráda už jako malá holčička, chodila jsem na housle i sólový zpěv a osm let jsem zpívala v dětském smíšeném sboru. Na to posléze navázaly první kapely, studentská divadla… Moje volba byla přirozená, zkrátka mě to vždy bavilo a baví doposud.
Pavel Vítek: Hudba sama - našla si mě už v dětství a nikdy jsem toho nelitoval. Hudba je krásná a pro mě osobně asi nejpřirozenější způsob vyjádření.
Petr Kolář: Byla to jakási vnitřní síla, vnuknutí, které se u mě objevilo už v pubertálním věku. Někdo bývá do hudby nucený, ale já jsem cítil, že to chci dělat a jít tím směrem, který mi hudba ukazovala. Nejdřív jsem hudbu měl jako koníček, nyní jsem rád, že můj koníček se stal i mojí prací.
Václav Noid Bárta: Vyrůstal jsem v muzikantské rodině, takže mě to nemohlo minout.
Jan Kříž: K hudbě jsem měl jako dítě hodně blízko, otec je operní zpěvák, takže jsem v hudbě vyrostl. Od malička jsem muzicíroval, a ačkoliv jsem se studiem vydal jiným směrem, beru muzikál jako něco, co si mě, sice složitou cestou, ale nakonec úplně přirozeně našlo.
MHF Český Krumlov: Česká muzikálová scéna i historie je velmi pestrá. Od originálních příběhů ze současnosti obsahuje repertoár českých muzikálových scén i zpracování klasických dramat, klasických hororů či české a francouzské romantické literatury 19. století. Nakolik je pro zpěváka složité se v těchto proměnlivých aranžmá zorientovat a obstát v celé škále témat i herecky?
Leona Machálková: Upřímně musím říct, že jsem neměla nikdy problém se v dané situaci zorientovat. Do všeho nás vždy pečlivě zasvětil režisér a na nás dál bylo, abychom si o tom přečetli víc do hloubky v dostupné literatuře. Petr Novotný a Jozef Bednárik, se kterými jsem nejčastěji spolupracovala, byli vždy velmi připravení, dostatečně “výřeční” a uměli nám hercům pomoct vcítit se do dané postavy. Ráda na spolupráci s nimi vzpomínám, myslím, že mě v tom dobrém ovlivnili i do budoucna
Pavel Vítek: Jaké je to pro čistokrevného zpěváka, to nedokážu posoudit - jsem původní profesí herec. Během studií na DAMU jsme museli zvládnout poměrně širokou škálu činoherních stylů - od Shakespeara přes Čechova, Brechta až třeba po Tennesseeho Williamse. Tím, že jsem ale současně i zpěvák, mám možnost zajímavého srovnání. Dramatický text je na divadle vždycky dominantní, prostřednictvím něj vyprávíte určitý příběh a jako konkrétní postava se mu snažíte vtisknout pod vedením režiséra jistý náboj a pravdivost. U muzikálu ale vstupuje do hry ještě další prvek: hudební jazyk a styl. Musíte respektovat noty, dirigenta a hudební žánr. A věřte mi, že je úplně jedno, v jaké historické etapě se titul odehrává, to za Vás dopoví scéna a kostýmy, pro mě byla na jevišti vždy důležitá hlavně přesvědčivost sdělení.
Petr Kolář: Obstát je vždycky těžké. Musí se spojit píle s talentem a snažit se do každé role vžít natolik, aby divák uvěřil. Já osobně jsem si prošel mnoha muzikály, od těch klasických zpracování až k původním českým muzikálům. Vždy je potřeba roli pořádně nastudovat, a když se jedná o nějaké historické téma, tak si o tom přečíst třeba knihu, teprve pak mohu roli pochopit a ztvárnit ji i na jevišti.
Václav Noid Bárta: Je to pro mě veliká výzva. Mě osobně velice pomáhá sledování filmů daného žánru.
Jan Kříž: Myslím, že tahle rozmanitost není komplikace, ale zajímavost téhle práce. Muzikál je pro mě divadlo jako každé jiné, se svými řemeslnými nároky, ale pořád je to herectví. Mě osobně baví hrát různé charaktery v různých dobách a situacích. Studováním těch témat člověk i poznává historii úplně jiným úhlem pohledu. Hraní historických témat je úžasné i v tom poznávání sám sebe, když si sebe představím v té či oné situaci. Nebo se vciťujete v současném tématu do pozice člověka z úplně jiného konce světa, který vyrůstal v jiných třeba sociálních podmínkách, jeho cesta vedla jinudy. To je jedna z věcí, která mě na té práci bez přehánění obohacuje. Patří to k ní a baví mě to.
MHF Český Krumlov: Je pro vás přirozenější nastudovat originální český muzikál, kde jde de facto o světovou premiéru, či slavný mezinárodně známý muzikál, kdy je třeba i původní verze notorická známá? Mají diváci tendenci srovnávat české nastudování s originálem?
Leona Machálková: Domnívám se, že obojí je svým způsobem zavazující, a interpret by měl ke své práci přistupovat zodpovědně. V případě prezentace originálního českého muzikálu nastavujete laťku vy, pomáháte budovat pověst muzikálu jako takového a v tom druhém případě byste tu již nastavenou laťku neměl podlézat. Co se týče srovnávání českého nastudování s originálem, tomu se rozhodně nemůžeme vyhnout a jsme znovu u té zodpovědnosti. Zároveň si myslím, že se vše musí brát s trochou nadsázky a humoru, člověk by si měl věřit a doufat, že může přinést i něco objevného nebo přinejmenším osvěžujícího i do prověřeného tématu.
Pavel Vítek: Nerozlišoval bych to, vždycky do té role dáváte kus sebe, vytváříte originál. Mě spíš zajímá dramatický oblouk role a pak samozřejmě hudba. Není větší požitek pro muzikálového zpěváka, než si užít a odzpívat nádhernou nosnou árii. Krásná hudba se i krásně zpívá. Proto jsem měl tak rád svou asi nejoblíbenější roli - studenta Máriuse v Bídnících, to bylo a je opravdu vynikající hudební dílo. Rád vzpomínám i na našeho českého Draculu, ten byl také výjimečný.
Petr Kolář: Já osobě jsem kromě muzikálu Vlasy za posledních dvacet let hrál pouze v původních českých muzikálech. Tudíž má zkušenost s mezinárodně známými muzikály je velmi malá. Proto se už moc těším na muzikál Mamma Mia, který je po celém světě notoricky známý. Bude to pro mě další nová výzva a pevně doufám i příjemná zkušenost. V České republice, podle mého názoru, diváci moc nemají tendence srovnávat české nastudování s originálem, hlavně z toho důvodu, že originály neznají. Málokdo jezdí na muzikály do londýnského West Endu nebo newyorské Broadwayie, aby následně mohl muzikály porovnávat s naším zpracováním. Navíc u nás převládají původní české muzikály, staly se velmi oblíbenými.
Václav Noid Bárta: Nijak to nerozlišuji. Obojí se musí tak jako tak nastudovat na sto procent.
Jan Kříž: My máme obrovskou tradici v hudebním divadle, ale trend je teď spíše v americkém typu muzikálu. V tom bych řekl, že se tady pořád učíme chodit, takže porovnávat se s americkými originály, když je chceme hrát, musíme. Dělat původní český muzikál je vzrušující v tom procesu vznikání, člověk je z části i u toho autorského zrodu, protože často když jste do muzikálu obsazeni, ještě není zcela kompletní, takže to dílo poznáváte, jak se rodí. To u staršího díla není, tam už na konkurzu znáte všechny postavy a part. Ale moc rád dělám starší klasická díla, protože jsou, jak se říká prověřena časem. Jsou z doby, kdy vznikala jako dnes celá řada muzikálů, ale zachovaly se do dneška jen ty nejlepší. A k těm se právě vracíme. Takže když děláte klasický muzikál, zpravidla děláte senzační dílo, se skvělým námětem, texty i hudbou. Dá se na nich skvěle učit, vedou vás, dá se o ně opřít. Obojí má něco do sebe.
MHF Český Krumlov: Znáte Mezinárodní hudební festival Český Krumlov? Navštívil/a jste jej někdy před tím? Budete mít v Krumlově čas zajít i na jiné koncerty? Jaké si nenecháte ujít?
Leona Machálková: Známe ho asi každý, vždyť jde o jednu z nejvýznamnějších hudebních událostí léta, má věhlas a také jeho multižánrovost přitáhne spoustu milovníků hudby. Osobně na koncerty chodím ráda, ale do Českého Krumlova jsem ještě nedorazila, polepším se...
Pavel Vítek: Na krumlovský festival jezdím pravidelně a rád, jeho atmosféra je úžasná a repertoár vždy velmi kvalitní. Zažil jsem zde několik neopakovatelných koncertů: José Cury, Placida Dominga, muzikálovou show z New Yorku - Broadway Night a spoustu dalších.
Petr Kolář: Určitě znám, prozatím jsem však neměl tu čest jej navštívit, jelikož se koná v létě a to jsem poměrně dost časově vytížen. Těším se, že se tam letos podívám.
Václav Noid Bárta: V Krumlově budu letos poprvé a moc se těším.
Jan Kříž: U mě asi platí "kovářova kobyla”. Když už mám volno, málokdy se vydám do divadla nebo na koncert. Krumlovský festival samozřejmě znám. V jižních Čechách jsem vyrostl. Když mi to čas dovolí, rád bych na nějaký koncert zašel, hostuji letos i v muzikálu na Otáčivém hledišti v Krumlově, ale popravdě nevím, jak to časově zvládnu, protože do toho bude probíhat zkoušení nově připravovaného muzikálu Horečka sobotní noci, kde mě čeká role Tony Manera.
Vstupenky na MHF Český Krumlov 2014
- Exkluzivním prodejcem vstupenek na 23. ročník MHF Český Krumlov je společnost Ticketstream. Vstupenky jsou k dostání on-line v rezervačním systému na www.ticketstream.cz nebo www.ts1.cz, vstup do rezervačního systému je možný také přes stránky festivalu www.festivalkrumlov.cz.
- Dále je rovněž možné nakoupit vstupenky osobně na jakékoli pobočce společnosti Ticketstream, jejichž seznam je uveden na webových stránkách společnosti.
- Jeden z koncertů je tradičně věnován členům Klubu přátel MHF Český Krumlov – tentokrát to bude koncert houslového virtuosa Ivana Ženatého. Členové klubu mají na tento koncert vstup zdarma či s výraznou slevou, podle druhu členské karty.
MHF Český Krumlov: U jaké hudby relaxujete? Jaké koncerty jste naposledy navštívili?
Leona Machálková: Vzhledem k tomu, že tíhnu k jazzu, blues i etnické hudbě, tak nejčastěji u této. I když i “vážnou” hudbu poslouchám velmi ráda. Záleží na rozpoložení, a zda se chce člověk uklidnit či “probudit”. Někdy je to Diana Krall, jindy Amy Winehouse, Tony Bennett či Yo-Yo Ma. Miluji hudbu, sbírám ji - tedy často kupuji.
Pavel Vítek: Kupodivu nejraději poslouchám hudbu v autě, hlavně když jedu sám a někam dál. Rád si pustím černý soul, například produkci Motownu, ale mám rád i současné směry, od popu až po menšinové žánry, rád vstřebávám nové podněty. Nakonec ale stejně většinou skončím u vážné hudby, ta mě opravdu uklidňuje nejvíc. A pokud jde o koncerty, asi nejhezčím zážitkem v poslední době byl pro mě pražský koncert Natalie Cole s Českým národním symfonickým orchestrem, opravdu skvostný koncert.
Petr Kolář: Rád relaxuju u staré dobré hudby sedmdesátých a osmdesátých let. Samozřejmě si někdy rád poslechnu i novější pecky, ale mému srdci jsou pořád bližší ty starší věci.
Václav Noid Bárta: Mám rád veškerou hudbu. Poslední dobou mě uchvátil koncert pro Anglický roh napsaný Kryštofem Markem.
Jan Kříž: U každé dobré!
