Český Krumlov - Hudba je pro něho koníčkem a nevadí mu věnovat se jí i patnáct hodin denně. Adam Plachetka, perfektní basbarytonista, se představí na Mezinárodním filmovém festivalu v Českém Krumlově. „Vůbec poprvé předvedu árie Gioachcina Rossiniho," láká na srpnový koncert.
Aktuálně.cz: Co jste si připravil pro publikum v Českém Krumlově? Na co se můžou těšit a proč právě tyto skladby?
Diváci uslyší výběr z děl Händela, Mozarta a Rossiniho. Repertoár jsme volili s ohledem na orchestr, kterému jako komorní filharmonii vyhovuje barokní, klasicistní a raně romantické obsazení.
A.cz: Bude koncert v Krumlově něčím výjimečný?
Pro české posluchače to bude první příležitost slyšet v mém podání árie Gioacchina Rossiniho. Tomuto repertoáru se začínám věnovat a poprvé ho zařazuji na koncertní program.
A.cz: Byl a jste představitelem mnoha hlavním rolí - Dina Giovanniho, Figara, Gulielma, Dona Basilia… koho hrajete nejraději a proč? Je vám nějaká z postav skutečně blízká?
V současné době jsem asi nejčastěji obsazován jako Figaro. S každou novou inscenací a představením v roli objevuji nové detaily. Nejblíže mám tím pádem k postavám, které zpívám nejvíc. Asi primárně Figaro a Don Giovanni. Z komického repertoáru mě baví Mustafá z Rossiniho Italky v Alžíru. Tuhle roli mám na repertoáru velmi čerstvě, ale přesto je to možná nejzábavnější postava, kterou jsem zatím ztvárnil.
A.cz: Nestane se vám někdy, že si práci „nosíte domů", že se s postavou natolik sžijete, že je těžké na její charakter zapomenout?
Upřímně řečeno se mi naopak málokdy stane, že bych si práci domů nepřinesl. Ale v trochu jiném slova smyslu. Se sžitím se s postavou problém nemám. Věřím, že na jevišti se má hrát tak, aby divák viděl co nejkomplexnější představení. Ne tak, abych si já roli prožil vnitřně. Snažím se proto hrát spíše technicky, než metodicky, tedy vím, co a jak mám dělat pro nejpřesvědčivější výraz, ale postavou nežiju.
V repertoárovém provozu to ani není dost dobře možné, neboť pracuji po většinu času na více rolích zároveň. Nošení práce domů spočívá spíš v neustálém se zabývání, co udělat lépe, případně studiu materiálů. V žádném případě si ale nemůžu stěžovat. Raději se budu patnáct hodin denně zabývat svým "koníčkem", než chodit na osm hodin někam, kam se mi nechce.
A.cz: Doprovodí vás Talichova komorní filharmonie, jak často s nimi spolupracujete? Těšíte se na vystoupení s nimi?
S Talichovou komorní filharmonií se setkám poprvé. Na spolupráci se těším. Je milé potkávat se s novými lidmi a ansámbly.
A.cz: Dirigovat bude Tomáš Brauner, jaké s ním máte zkušenosti?
S Tomášem se známe jednak dlouho osobně, jednak z divadelního jeviště. Na koncertním pódiu to ale bude také premiéra.
A.cz: Vážné hudbě se obecně nevěnuje tolik pozornosti jako jiným žánrům, nemrzí vás to někdy?
Ano i ne. Mrzí mě, že v dnešní uspěchané a komerční době si lidé nehledají cestu k tradičním hodnotám, ať už se jedná o literaturu, hudbu nebo výtvarné umění. Mrzí mě, že se na kulturu všeobecně nahlíží jako na něco nadbytečného, co není třeba podporovat. Kulturní člověk je člověk celejší a vyrovnanější.
A.cz: Budete mít v Krumlově čas zajít si na nějaké jiné koncerty? Co byste si nechtěl nechat ujít? Konkrétně na váš koncert by se rád vydal například Karel Dohnal…
Bohužel nemám času v Česku na rozdávání, takže mám program už na den rozplánován. Samozřejmě bych se rád na pár koncertů podívat zašel. Představení a koncerty navštěvuji, když to jde, protože je to příležitost rozšířit si obzory. Asi bych si nenechal ujít především vokální programy Elinu Garanču nebo Collegium Marianum. Že by se na můj koncert rád vydal pan Dohnal, mě pochopitelně těší.
