Evropská muzea se bojí ztrát. V Paříži či Amsterdamu opět otevřela, lidé ale nechodí

ČTK ČTK
26. 10. 2020 8:40
V rozlehlých sálech s klenutými stropy, které hostí sbírky starých holandských mistrů v amsterodamském Rijksmuseu, návštěvníkům v těchto dnech musí připadat, že mají celé toto místo jen pro sebe. Před propuknutím pandemie se tu denně tísnilo asi 10 tisíc lidí. Nyní jich chodí jen asi 800, píše zpravodajský server The New York Times.
Pařížské muzeum Louvre
Pařížské muzeum Louvre | Foto: ČTK/DPA

I při nynějších přísných pravidlech, kdy se zájemci musí objednávat předem, nosit roušku, držet se stanovené trasy a dodržovat alespoň dvoumetrový odstup od ostatních, by Rijksmuseum mohlo denně uvítat až 2500 lidí. Veřejnost se o omezený počet vstupenek nijak nedere.

Na druhé straně města muzeum Hermitage Amsterdam prodloužilo expozici carských klenotů z ruské státní sbírky, která vloni přitahovala 1100 návštěvníků denně. Nyní muzeum omezilo prodej vstupenek na 600 denně - ale prodá jen zhruba polovinu.

Ve Spojených státech se znovuotevírají kulturní instituce s novými koronavirovými pravidly a poohlížejí se po zkušenostech z Evropy, kde byla některá muzea otevřená od května. Američany zajímá hlavně to, jak může veřejnost reagovat na pozvání k návratu. Zatím mají jen málo důvodů k optimismu.

Prakticky všechna evropská muzea trpí úbytkem návštěvníků a jejich schopnost vyrovnat se s touto situací závisí prakticky výhradně na tom, jak jsou financována. Instituce podporované vládou jsou schopné bouři ustát a utáhnout opasky. Avšak muzea závislá na prodeji vstupenek čelí těžšímu rozhodování - mnoho propouští zaměstnance a mění strukturu svého obchodního modelu.

Informace o návštěvnosti napříč Evropou vyprávějí dost konzistentní příběh: muzea, která znovu otevřela, mají zhruba třetinu návštěvníků, než kolik měla ve stejném období loňského roku.

Pařížský Louvre hlásí asi 4500 až 5000 lidí denně v porovnání se zhruba 15 tisíci před rokem. Berlínská státní muzea, pod která spadá 18 institucí v německém hlavním městě, mají asi 30 procent obvyklé návštěvnosti.

Jiná muzea jsou na tom ještě hůř. Van Goghovo muzeum v Amsterodamu denně navštíví jen asi 400 lidí, zatímco bývalo zvyklé na 6500 denních návštěvníků. "V muzeu je teď opravdu, opravdu velké ticho," říká ředitelka Emilie Gordenkerová.

Cestovní omezení a uzávěry hranic dramaticky snížily počet zahraničních turistů v evropských metropolích. Během léta instituce v Nizozemsku hlásily nárůst turistiky ze sousední Belgie a Německa; ta ale opět opadla se zářijovým začátkem školního roku a nárůstem nových případů covidu-19, kvůli nimž byl v několika nizozemských městech včetně Amsterodamu vyhlášen "červený stupeň".

Evropské vlády podporují mnoho národních kulturních institucí, ale napříč kontinentem existuje celá škála podnikatelských modelů od soukromě zřízených muzeí, která nedostávají prakticky žádné vládní peníze, až po ta, která plně subvencují daňoví poplatníci.

V posledních letech vlády v mnoha zemích včetně Nizozemska začaly krátit podporu pro muzea úměrně tomu, jak politici tlačili na více "americký model" financování, který více spoléhá na získané příjmy.

Několik evropských zemí - včetně Británie, Francie, Německa a Nizozemska - už oznámilo vládní balíčky pomoci pro umělecké instituce. Ale mnoho místních muzeí se stejně obává značné ztráty.

"Pro několik následujících let předpovídáme ohromné ztráty a hodně pomalý návrat k normálu," řekla Lidewij de Koekkoeková, ředitelka Rembrandtova domu - muzea v bývalém domě a ateliéru Rembrandta van Rijna. Před pandemií bylo 80 procent návštěvníků muzea ze zahraničí.

"Očekáváme, že v roce 2024 bychom se mohli vrátit na běžné počty návštěvníků," dodala. "Finančně je to dost katastrofa."

Video: Omezení kultury? Noční život není jen Techtle Mechtle, kultura musí přežít, říká Zaorálek

Noční život není jen Techtle Mechtle, je to důležitá část toho, co bychom měli podpořit. Věřím, že na vypnutí ekonomiky se připravovat nemusíme. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy