Dívka z vlaku Emily Bluntová hraje komplikovanou postavu, jaká se v hollywoodských filmech nevidí

Tomáš Seidl
6. 10. 2016 17:36
Román britské autorky Pauly Hawkinsové Dívka ve vlaku loni po mnoho týdnů opanoval žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku. Jelikož tématem disfunkčních partnerských vztahů, fragmentární strukturou, měnícími se vypravěči i nepříliš lichotivým vykreslením ženských postav připomíná mimořádně úspěšný thriller Zmizelá americké spisovatelky Gillian Flynnové, byla i Dívka ve vlaku předurčena k filmové adaptaci. Ta dnes vstupuje do tuzemských kin.
Rozvodem s nevěrným manželem zdecimovaná alkoholička Rachel (Emily Bluntová) spatří z okénka vlaku něco, co v základech otřese jejím falešně vysněným světem.
Rozvodem s nevěrným manželem zdecimovaná alkoholička Rachel (Emily Bluntová) spatří z okénka vlaku něco, co v základech otřese jejím falešně vysněným světem. | Foto: Universal Pictures

Onou titulní „dívkou ve vlaku“ je rozvedená alkoholička Rachel, která den co den cestuje vlakem na Manhattan. Během jízdy letmo, ale s posedlou umanutostí pravidelně nahlíží na několik okamžiků do soukromí jednoho „páru snů“, obývajícího útulný maloměstský dům u trati. V něm žijící plavovláska Megan, na niž se osamělá Rachel fixuje, působí jako žena, která má úplně všechno. Rachel naopak všechno ztratila. 

Nedaleko Meganina domnělého hnízdečka lásky stojí další krásný dům, v němž se svou novou partnerkou Annou a jejich dítětem žije Rachelin exmanžel Tom. Iluzorní svět, k němuž se Rachel upíná, se ale rozpadne ve chvíli, kdy během jízdy vlakem spatří „svoji“ Megan na verandě v objetí s cizím mužem. Krátce nato se navíc krásná nevěrnice začne pohřešovat… 

Podobně jako v případě předloni zfilmovaného bestselleru Zmizelá, ve kterém se skutečná podoba zdánlivě šťastného manželství rozkrývá z kontrastně odlišných perspektiv obou partnerů, nemá ani Dívka ve vlaku jednoho vypravěče. Paula Hawkinsová napsala svůj román v ich-formě jako deník tří různých žen. Tentýž, ale střídavě vyprávěný příběh se tak skládá dohromady kousek po kousku jako puzzle. 

Dramatický potenciál příběhu umocňuje fakt, že výpadky paměti trpící notorička Rachel i labilní lhářka Megan jsou „nespolehlivými vypravěči“. A právě toho k budování napětí využívá i adaptace režiséra Tatea Taylora. 

V duchu teorie „nespolehlivého vyprávění“, kterou poprvé pojmenoval roku 1961 americký literární kritik Wayne C. Booth, je divákovi záměrně omezen přísun důležitých informací nebo je dostává ve zkreslené, případně neúplné podobě. V důsledku spletité vyprávěcí struktury s řadou opakujících se flashbacků je thriller Dívka ve vlaku plný falešných stop a matoucích náznaků. Těmi se ale mnohdy spíš maskuje, že příběh není příliš originální. 

V dílčích motivech lze zaznamenat ozvěny voyeuristických filmů Alfreda Hitchcocka či thrilleru Plynové lampy, který byl natočen v roce 1944 podle hry Patricka Hamiltona. Ústřední motiv si spisovatelka Hawkinsová „vypůjčila“ z detektivky Agathy Christie Vlak z Paddingtonu, zfilmované v roce 1961 pod názvem To je vražda, řekla. Také v ní jedna z postav během jízdy vlakem zpozoruje znepokojivý výjev, byť v tomto případě zahlédne v kupé soupravy jedoucí po vedlejší koleji vraždu. 

Rafinovanosti snímku Zmizelá, který natočil David Fincher, film Dívka ve vlaku nedosahuje. Spíš než detektivní zápletkou, která má logické trhliny a jejíž pointu lze předvídat už zhruba v polovině filmu, zaujme Taylorův snímek až naturalisticky vykreslenými charaktery ženských postav. Ono soapoperově úhledné předměstské prostředí je zabydleno trochu jinými „zoufalými manželkami“, jimiž zmítají nezvladatelné pudy, vztek i zloba a jež svá traumata řeší pitím, stalkingem či promiskuitou. 

Především Rachel, kterou přesvědčivě ztvárnila Emily Bluntová, je nečekaně komplikovanou postavou budící empatii, lítost, ale také averzi. A to se dnes v hollywoodských filmech často nevidí. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy