Vláda schválila balíček na pomoc kultuře, Zaorálek dostal 1,07 miliardy

ČTK Kultura ČTK, Kultura
9. 4. 2020 14:50
Na pomoc kultuře zasažené opatřeními proti epidemii nového typu koronaviru vláda uvolní přes miliardu korun. Nezávislému umění půjde 440 milionů korun, na podporu regionální kultury 300 milionů. Pro příspěvkové organizace, kterých je 29 včetně Národního divadla, Národního muzea či Národního památkového ústavu, balíček zatím vyčlení 300 milionů korun.
Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek.
Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. | Foto: Jakub Plíhal

Dalších 30 milionů korun je určeno na program pro zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií.

Celkem vládla ve čtvrtek odpoledne schválila na mimořádná opatření v kultuře 1,07 miliardy korun. Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek uplynulé týdny sliboval pomoc ve výši 1,5 miliardy korun, ještě ve středu se snažil prosadit 1,16 miliardy. Nakonec dostal zhruba o 100 milionů korun méně.

Dotační programy, skrze něž bude úřad podporu poskytovat, mají být vyhlášeny v řádu týdnů.

Cílem navržených opatření je podle ministra zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková, a nemá tedy žádné finanční rezervy. "Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady," uvádí Zaorálkova mluvčí Michaela Lagronová.

"Důvod, proč se tyto balíčky schvalují, je dán tím, že kulturní zařízení mají jiný charakter než další podniky. Jsou nezisková, takže nemohou využívat různých půjček a prostředků, které my tady připravujeme pro byznys," vysvětlil Zaorálek na čtvrtečním odpoledním briefingu po jednání vlády. "Oni žijí z dotaci, grantů, sponzoringu, a často jsou pro ně významným zdrojem příjmů návštěvníci. O to nyní masivně přicházejí," doplnil Zaorálek, podle nějž je tak kultura spolu s cestovním ruchem a gastronomií v současnosti nejpostiženější oblastí.

Největší podíl ze sumy, 440 milionů korun, je určeno na podporu živého umění. Mělo by se o ni navýšit letošní grantové řízení v programu Kulturní aktivity pro projekty těch pořadatelů, které nemají vlastního zřizovatele a jejichž projekt se nebude moci uskutečnit minimálně do 30. června. Opatření se týká tance, divadla, hudby, výtvarného umění, včetně malých nakladatelů. O podporu nyní budou moci žádat organizace, které byly alespoň jednou za poslední tři roky úspěšné v dotačním řízení ministerstva.

Příspěvkové organizace ministerstva kultury jako Národní divadlo, Národní galerie či Národní muzeum hlásí výpadky z výnosů v průměru téměř 42 milionů korun týdně. "Z toho důvodu 300 milionů, které ministerstvo kultury obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací o dalších 300 milionů korun, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací," vysvětluje Zaorálkova mluvčí.

Poslední část balíčku je určena kulturním institucím, které nezřizuje stát, ministerstvo je ale také každoročně v grantech podporuje. Stát jim nyní rovněž přidá, pokud se na podpoře budou podílet právě také zřizovatelé, tedy kraje či města, doplnil ve čtvrtek Zaorálek.

O podporu budou moci žádat divadla či orchestry, které jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. O podporu mohou požádat i regionální muzea a galerie, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou zpřístupněny veřejnosti. Celkově na tuto podporu ministerstvo kultury získalo 300 milionů korun.

Lubomír Zaorálek na čtvrtečním briefingu vlády ještě připomněl, že kromě záchranného balíčku ve výši 1,07 miliardy korun jeho úřad stále pracuje s dalšími 750 miliony korun, které na letošek dostal pro dotace kulturních zařízení. "Ten nám samozřejmě zůstává a my i přesto, že ty organizace nebudou schopny úplně dostát tomu, co plánovaly, budeme se snažit z těchto prostředků jim pomoci hradit náklady na přípravu nebo náhradní programy, které vytvoří. Aby z těchto peněz mohly fungovat a toto období přečkaly," doplnil ministr kultury.

O další pomoci například pro velké nakladatele nebo pořadatele letních festivalů bude jednat se zbytkem vlády. "To jsou už věci, které se dotýkají byznysu," vysvětlil Zaorálek z ČSSD, proč to chce probrat s kolegou Karlem Havlíčkem, ministrem průmyslu a obchodu z hnutí ANO. "Nezapomínám na ně, ale tento balík se týká jen kulturních zařízení, které nerealizují zisk," říká Zaorálek o svém záchranném balíčku.

Zároveň upozorňuje, že také pro jeho ministerstvo je to nová zkušenost. "Tady se bude udělovat něco způsobem a s jinými podmínkami než dřív, takže to vyrábíme za pochodu. Hlavní úkol je, aby tato epidemiologická krize nevedla k tomu, že kulturní infrastruktura by byla zdevastována," doplnil ministr kultury.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy