Vláda schválila balíček na pomoc kultuře, Zaorálek dostal 1,07 miliardy

ČTK Kultura ČTK, Kultura
9. 4. 2020 14:50
Na pomoc kultuře zasažené opatřeními proti epidemii nového typu koronaviru vláda uvolní přes miliardu korun. Nezávislému umění půjde 440 milionů korun, na podporu regionální kultury 300 milionů. Pro příspěvkové organizace, kterých je 29 včetně Národního divadla, Národního muzea či Národního památkového ústavu, balíček zatím vyčlení 300 milionů korun.
Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek.
Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. | Foto: Jakub Plíhal

Dalších 30 milionů korun je určeno na program pro zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií.

Celkem vládla ve čtvrtek odpoledne schválila na mimořádná opatření v kultuře 1,07 miliardy korun. Ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek uplynulé týdny sliboval pomoc ve výši 1,5 miliardy korun, ještě ve středu se snažil prosadit 1,16 miliardy. Nakonec dostal zhruba o 100 milionů korun méně.

Dotační programy, skrze něž bude úřad podporu poskytovat, mají být vyhlášeny v řádu týdnů.

Cílem navržených opatření je podle ministra zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková, a nemá tedy žádné finanční rezervy. "Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů, a potřebují tak pomoci s provozními náklady," uvádí Zaorálkova mluvčí Michaela Lagronová.

"Důvod, proč se tyto balíčky schvalují, je dán tím, že kulturní zařízení mají jiný charakter než další podniky. Jsou nezisková, takže nemohou využívat různých půjček a prostředků, které my tady připravujeme pro byznys," vysvětlil Zaorálek na čtvrtečním odpoledním briefingu po jednání vlády. "Oni žijí z dotaci, grantů, sponzoringu, a často jsou pro ně významným zdrojem příjmů návštěvníci. O to nyní masivně přicházejí," doplnil Zaorálek, podle nějž je tak kultura spolu s cestovním ruchem a gastronomií v současnosti nejpostiženější oblastí.

Největší podíl ze sumy, 440 milionů korun, je určeno na podporu živého umění. Mělo by se o ni navýšit letošní grantové řízení v programu Kulturní aktivity pro projekty těch pořadatelů, které nemají vlastního zřizovatele a jejichž projekt se nebude moci uskutečnit minimálně do 30. června. Opatření se týká tance, divadla, hudby, výtvarného umění, včetně malých nakladatelů. O podporu nyní budou moci žádat organizace, které byly alespoň jednou za poslední tři roky úspěšné v dotačním řízení ministerstva.

Příspěvkové organizace ministerstva kultury jako Národní divadlo, Národní galerie či Národní muzeum hlásí výpadky z výnosů v průměru téměř 42 milionů korun týdně. "Z toho důvodu 300 milionů, které ministerstvo kultury obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací o dalších 300 milionů korun, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací," vysvětluje Zaorálkova mluvčí.

Poslední část balíčku je určena kulturním institucím, které nezřizuje stát, ministerstvo je ale také každoročně v grantech podporuje. Stát jim nyní rovněž přidá, pokud se na podpoře budou podílet právě také zřizovatelé, tedy kraje či města, doplnil ve čtvrtek Zaorálek.

O podporu budou moci žádat divadla či orchestry, které jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. O podporu mohou požádat i regionální muzea a galerie, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou zpřístupněny veřejnosti. Celkově na tuto podporu ministerstvo kultury získalo 300 milionů korun.

Lubomír Zaorálek na čtvrtečním briefingu vlády ještě připomněl, že kromě záchranného balíčku ve výši 1,07 miliardy korun jeho úřad stále pracuje s dalšími 750 miliony korun, které na letošek dostal pro dotace kulturních zařízení. "Ten nám samozřejmě zůstává a my i přesto, že ty organizace nebudou schopny úplně dostát tomu, co plánovaly, budeme se snažit z těchto prostředků jim pomoci hradit náklady na přípravu nebo náhradní programy, které vytvoří. Aby z těchto peněz mohly fungovat a toto období přečkaly," doplnil ministr kultury.

O další pomoci například pro velké nakladatele nebo pořadatele letních festivalů bude jednat se zbytkem vlády. "To jsou už věci, které se dotýkají byznysu," vysvětlil Zaorálek z ČSSD, proč to chce probrat s kolegou Karlem Havlíčkem, ministrem průmyslu a obchodu z hnutí ANO. "Nezapomínám na ně, ale tento balík se týká jen kulturních zařízení, které nerealizují zisk," říká Zaorálek o svém záchranném balíčku.

Zároveň upozorňuje, že také pro jeho ministerstvo je to nová zkušenost. "Tady se bude udělovat něco způsobem a s jinými podmínkami než dřív, takže to vyrábíme za pochodu. Hlavní úkol je, aby tato epidemiologická krize nevedla k tomu, že kulturní infrastruktura by byla zdevastována," doplnil ministr kultury.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy