Upozornil na korupci, způsobil rozruch. Divadlo bude streamovat politickou hru

ČTK ČTK
23. 4. 2021 14:48
Ostravské divadlo Komorní scéna Aréna uvede v české premiéře slovenské dokumentární drama Karpatský thriller. Děj inscenace, kterou režíruje Roman Polák ze Slovenska, vychází ze skutečné korupční kauzy 90. let minulého století.

Divadelníci pořídili záznam inscenace, který na omezený čas zpřístupní na YouTube příští pátek 30. dubna.

Pro Komorní scénu Aréna to bude první inscenace uvedená tímto způsobem. Dosud soubor streamoval výhradně pravidelná čtení, regulérní představení na webu nenabízel. Podle dramaturga Tomáše Vůjtka je ke změně přimělo i uvědomění, že "za poslední rok se naše vlastní poměry nečekaně přiblížily těm, o kterých slovenské drama vypráví", uvedl.

Dokumentární drama Karpatský thriller vychází ze skutečné kauzy. Hlavní hrdince se do rukou dostane materiál odhalující korupci na nejvyšších místech státu. Když se informace pokusí zveřejnit, narazí na špinavé praktiky nadnárodní firmy, která ji chce nejprve společensky zdiskreditovat a později i vydírat a zastrašovat.

Částečně autobiografickou hru novináře Eugena Gindla poprvé uvedlo Slovenské národní divadlo v roce 2013, už tam ji režíroval tehdejší šéf činohry Roman Polák. "Po premiéře se ozvali i zástupci finančních skupin, kteří byli pobouřeni tím, že inscenace vyzývá k agresivitě vůči bohatým. Z jejich kruhů se ozývaly hlasy, že moc v našem státě nemají finanční skupiny, ale právě divadelníci, když si něco takového mohou dovolit," popisuje Roman Polák.

Podle webu divadla žalobou slovenské první scéně vyhrožovala skupina J&T, protože hra v závěru obžalovává finanční skupiny z rozkrádání státu.

"Vy, finančné skupiny, ktoré rozkrádate tento štát, kradnite s mierou, lebo inak vstaneme z kolien, vezmeme kamene, železné tyče a nože, zbúrame vaše múry, zabijeme vaše ženy a deti, ich krvou postriekame vaše mercedesy, rozbijeme sklá vašich úradov a všade nastolíme chaos, krutosť a strach," stojí v závěru textu.

"Den po premiéře mi volal i ministr kultury, že o přestávce musel odejít z rodinných důvodů. Určitě ne proto, že by byl inscenací znechucen. I přesto poznamenal, že má raději mé inscenace ruské klasiky, než když se pokouším o politické divadlo," doplňuje režisér.

Ten nyní připravil Karpatský thriller také pro ostravské divadlo. Scénu navrhl Andrej Ďurík, kostýmy Katarína Hollá. Hudbu složil Vladimír Šarišský. "Jde o hořce zábavné politické divadlo, v němž je místo pro satiru i pro grotesku," slibuje mluvčí Sylvie Vůjtková.

Karpatský thriller uvede divadlo na webu příští pátek 30. dubna. | Video: Komorní scéna Aréna

Podle informací na webu Arény autor hry Eugen Gindl vycházel ze zážitku, kdy roku 1998 dostal kompromitující materiály od zaměstnance firmy Siemens. Jednalo se o dokumenty a faktury "prokazující několik případů korupčního jednání" této společnosti ve slovenském zdravotnictví, uvedl v roce 2015 český Deník Referendum.

Podle něj o kauze, která se v tehdejších korunách týkala zhruba miliardy korun, televize Markíza natočila patnáctiminutovou reportáž. Ta se ale nikdy nedostala k divákům. "Před vysíláním ji promítla firmě Siemens. Její zástupci zaplatili televizi inzerci a z reportáže nebylo nic," tvrdí Deník Referendum.

Podobně dopadl Gindlův pokusit otisknout materiály v časopisu Týždeň, který se bál možnosti, že by ovlivnil volby, neboť Siemens sponzoroval slovenskou opozici.

"Mnohé další peripetie, které jen dokazovaly, jak silný vliv firma na Slovensku má a jak bezzubá dokážou být média, Eugen vyřešil tím, že o své zkušenosti napsal divadelní hru," shrnul český web.

V inscenaci Komorní scény Aréna se role neohrožené investigativní novinářky Zuny chopí Zuzana Truplová, další postavy ztvární Milan Cimerák, Tereza Cisovská nebo Michal Čapka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy