Tom Stoppard napsal novou hru. Zlínský rodák zkoumá historii židovské rodiny

Kultura ČTK Kultura, ČTK
28. 1. 2020 15:36
Dvaaosmdesátiletý slavný britský dramatik a zlínský rodák Tom Stoppard napsal divadelní hru, kterou volně inspirovaly osudy jeho předků. Jmenuje se Leopoldstadt podle stejnojmenné vídeňské čtvrti, odehrává se v letech 1900 až 1955 a vypráví o zámožné židovské rodině, která prchala před pogromy.
Tom Stoppard při zkouškách Leopoldstadtu v Londýně.
Tom Stoppard při zkouškách Leopoldstadtu v Londýně. | Foto: Marc Brenner

Psaní "intimního dramatu epické šíře", jak jej označuje, zabralo Tomu Stoppardovi zhruba rok. Nad hrou ale přemýšlel déle. "Spousta toho je pro mě osobní. Proto jsem to přesadil do Vídně, aby to nevypadalo, že je to přímo o mně," uvádí muž, který začátkem 90. let minulého století zjistil, že čtyři jeho prarodiče byli Židé a zemřeli v nacistických vyhlazovacích táborech.

Režisér londýnské inscenace Patrick Marber s Tomem Stoppardem.
Režisér londýnské inscenace Patrick Marber s Tomem Stoppardem. | Foto: Marc Brenner

Hru tento měsíc začíná uvádět londýnské divadlo Wyndham's Theatre, oficiální premiéra je stanovena na 12. února. Režíruje Patrick Marber, produkce se ujala Sonia Friedmanová. "Stoppard je bez debaty největším žijícím dramatikem a vedle dvou tří dalších také největším dramatikem 20. a 21. století," míní Friedmanová.

Podle londýnského týdeníku The Jewish Chronicle Stoppardova novinka vypráví o čtyřech generacích smíšených manželství dvou bohatých židovských rodin ve Vídni. "Nepovažuji ji ale za autobiografickou," řekl týdeníku Stoppard, který se narodil roku 1937 jako Tomáš Sträussler ve Zlíně do židovské rodiny lékaře Baťovy nemocnice. Dva roky nato s rodiči před hrozící nacistickou perzekucí utekl do Singapuru, kde otec, dobrovolník britské armády, zahynul při japonském bombardování.

Stoppard začal chodit do školy v Indii, kde se jeho matka provdala za důstojníka britské armády Kennetha Stopparda. S nimi se pak Stoppard odstěhoval do Anglie, kde žije dodnes. Dnes slavného britského dramatika tak formovaly převážně britské školy a tradice.

Být Židem

V nové hře se Tom Stoppard dotýká toho, "co znamená být Židem, vědět, že jste Žid, přiznat si, že jste Žid, chovat se jako Žid, anebo také nic z toho", jak řekl týdeníku.

O svých židovských kořenech prý dlouho nevěděl, mimo jiné proto, že se s ním matka na to téma nechtěla bavit a například mu zatajila, že její sestry zemřely v koncentračních táborech. Až začátkem 90. let minulého století se Stoppard setkal s vnučkou jedné z matčiných sester, která mu nakreslila rodokmen a vysvětlila mu, kdo byli jeho čeští předkové. "Moji prarodiče všichni zemřeli rukama Němců," napsal pak Stoppard roku 1999, když na to setkání vzpomínal.

Videopozvánka na londýnskou inscenaci Leopoldstadtu s představením herců. | Video: Wyndham's Theatre

Podle The Jewish Chronicle podobná scéna s kreslením rodokmenu figuruje také ve Stoppardově nové hře. Stejně tak v ní vystupuje chlapec, který do Anglie přijíždí jako osmiletý, stejně jako kdysi Stoppard. Další autobiografickou rovinu do londýnské inscenace vnáší fakt, že jednu z postav, matematika Ludwiga, hraje Stoppardův syn Ed.

Ten v rozhovoru pro list Guardian uvedl, že na znalce otcovy tvorby bude Leopoldstadt působit autobiograficky. "Je tam jedna postava, u které si řeknou: Aha, to je autor. Táta zarputile tvrdí, že není. Ale svým způsobem opravdu je," míní Ed Stoppard.

Jednu z postav Leopoldstadtu ztvárnil dramatikův syn Ed Stoppard.
Jednu z postav Leopoldstadtu ztvárnil dramatikův syn Ed Stoppard. | Foto: Marc Brenner

"Dlouho jsem se řídil tím, jak můj život určilo matčino druhé manželství, to, že jsem najednou získal britské občanství a jiné jméno. Ale do jisté míry jsem si také vždycky byl vědom, že pocházím odjinud a že jsem byl do anglické společnosti vpasovaný," dodává Tom Stoppard. "V jednu chvíli jsem poprvé pochopil, že moje matka měla sestry, které byly zavražděné, stejně jako její rodiče nebo otcovi rodiče."

The Jewish Chronicle píše, že Stoppard se postavám své nové hry snažil vštípit kadenci, rytmus a vnímavost středoevropských Židů.

Nápady na dvě hry

Leopoldstadt je první Stoppardovou hrou od roku 2015, kdy pro londýnské Národní divadlo napsal Obtížný problém (The Hard Problem). Tehdejší inscenaci přenášela také česká kina, rok nato hru v pražské Celetné uvedlo Divadlo NaHraně.

"Udivuje mě, že od Obtížného problému uplynulo již pět let. Budu si muset pospíšit, jinak příští hru napíšu, až mi bude táhnout na devadesátku," řekl dvaaosmdesátiletý Stoppard britskému Guardianu.

Jedna z postav v Leopoldstadtu má autobiografické rysy.
Jedna z postav v Leopoldstadtu má autobiografické rysy. | Foto: Marc Brenner

Tamnímu konzervativnímu týdeníku Spectator se svěřil, že mu ubývá fyzických sil. "Už nepracuji tak tvrdě jako dřív, fyzická hranice mých sil se posunula. Dřív jsem vesele jel na dvě šichty denně. Teď ale nejen zestárlo moje tělo a mozek, také se změnilo to, že už nežiju sám. Než jsem si vzal Sabrinu, asi 20 let jsem bydlel sám," řekl Stoppard, který se roku 2014 potřetí oženil, s televizní producentkou Sabrinou Guinnessovou, jednou z dědiček pivovarnického a finančního impéria Guinness.

Podle interview ve Spectatoru přesto Stoppard dál vydatně kouří a pravidelně si čte, často až do dvou hodin do rána, knihy i noviny. V těch hledá mimo jiné témata příštích her.

Jednu by rád napsal o novinářích, k té už si i udělal rešerše, druhou o Londýně a kapitalismu. "Často přemýšlím nad tím, že to, co považuji za zločinné chování, dnes dělají lidi, kteří se ale za zločince vůbec nepovažují. Podle mě je rolí umělce připomínat nám, co je v morální rovině správné," řekl.

Vztah k Česku

Tom Stoppard, který byl v roce 1997 povýšen do šlechtického stavu, kromě svých divadelních her proslul scénáři k oscarovému snímku Zamilovaný Shakespeare nebo filmům Brazil a Enigma.

Tom Stoppard s Václavem Havlem roku 1998.
Tom Stoppard s Václavem Havlem roku 1998. | Foto: ČTK

Má také silné vazby k Česku, za časů normalizace podporoval zdejší disidenty a přátelil se s exprezidentem Václavem Havlem, kterého poznal při návštěvě Československa v roce 1977. Záhy mu věnoval jednu ze svých her a zasazoval se o uvádění Havlových děl v Británii. Psal také protestní dopisy na československou ambasádu v Londýně.

Z roku 1979 pochází Stoppardova jednoaktovka Krhútův Macbeth, kterou věnoval dramatikovi Pavlu Kohoutovi a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové. Jeho politické hry se v repertoáru českých divadel směly objevit až po sametové revoluci, kdy pak Stoppard také získal cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Roku 2006 pražské Národní divadlo uvedlo hru Rock'n'roll, v níž autor zkoumá svět salonního marxismu v Anglii a konfrontuje jej s jeho posrpnovou normalizační realitou v Československu. V inscenaci účinkovala i kapela The Plastic People of the Universe a kromě fiktivních hrdinů tu přišla řeč na spoluzakladatele britské kapely Pink Floyd Syda Barretta či zprostředkovaně Václava Havla, básníka Ivana Martina Jirouse nebo spisovatele Milana Kunderu.

Trailer z uvedení Stoppardovy hry Rock´n´roll v Národním divadle. | Video: Národní divadlo

Mistr brilantních duelů, argumenty a komentáři pointovaného dialogu Stoppard začínal jako novinář. První úspěch zaznamenal roku 1966 s hrou Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Tragikomický portrét dvou vedlejších postav z Shakespearova Hamleta, odvíjející se na pozadí příběhu dánského prince, dodnes patří k jeho nejslavnějším dílům.

Se skutečnými osobami nebo známými literárními postavami pracoval ve hře Travestie, kde se setkávají dramatik James Joyce, básník Tristan Tzara a bolševický vůdce Vladimir Iljič Lenin. K dalším jeho úspěšným titulům patří Pravý inspektor Hound, To pravé, Arkádie nebo devítihodinová trilogie o ruských revolucionářích Na březích Utopie, která získala sedm divadelních cen Tony.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Aktualizováno před 1 hodinou

Nejméně dva mrtví po útoku blízko vládní čtvrti v Kábulu

V mešitě v afghánském hlavním městě Kábulu se odpálil sebevražedný útočník, informují zpravodajské agentury. Čin si vyžádal dva životy, dva další lidé utrpěli zranění, což podle agentury AP potvrdili místní představitelé. K útoku došlo blízko pečlivě střežené diplomatické čtvrti Vazír Akbar Chán, kde sídlí desítky mezinárodních organizací včetně českého velvyslanectví. Jedním ze dvou mrtvých je duchovní, který zemřel v nemocnici na následky zranění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy