Recenze: Karel Dobrý hraje dvanáctiletého Kafku jako veliké, „zatraceně šťastné“ dítě

Marie Reslová Marie Reslová
26. 6. 2020 13:05
Život a dílo Franze Kafky ve 40 minutách a přímo v kuchyni, kde dospíval. Inscenace Malý stvořitel s podtitulem Der kleine Fratz (Malý fracek) je neobvyklý divadelní zážitek. Obrazivý text Egona Tobiáše nás vtahuje do kafkovského světa, v němž herec Karel Dobrý ideálně ztělesnil spisovatelovu uhrančivou osobnost.
Na snímku je detail herce Karla Dobrého z plakátu k inscenaci Malý stvořitel.
Na snímku je detail herce Karla Dobrého z plakátu k inscenaci Malý stvořitel. | Foto: Zuzana Lazarová

Představení v režii Jana Nebeského uvádí divadelní spolek Jedl v domě U Minuty na Staroměstském náměstí, kde Kafka s rodiči bydlel v letech 1889 až 1896.

Hraje se v úzké místnosti, údajně bývalé kuchyni, i v temné vstupní hale. Během let se tu navrstvily bizarní stavební úpravy, někde zbyl nesmyslný výklenek, v rohu se objevilo umyvadlo. Vše evokuje zašlost a obskurní atmosféru domů připomínajících labyrinty, jak ji známe z Kafkových povídek. Kulisou k ní přispívá lidské hemžení v chodbách Skautského institutu, který v domě působí dnes, nebo turistické piano doléhající z restaurace na Staroměstském náměstí.

Od vstupu Karla Dobrého do místnosti je zřejmé, kolik upřímného úsilí jeho Franz Kafka - to veliké, "zatraceně šťastné" dítě navlečené v obtaženém bílém trikotu a bílých značkových kraťasech - vynakládá na svou existenci ve světě, kde se ocitl. Stojí před námi tenký, bezbranný, jakoby nahý. Pocit nepatřičnosti ještě zesilují brčálově zelené polobotky. Groteskní výtvarné gesto kostýmů Petry Vlachynské významně formuluje vizuální podobu inscenace.

Dvanáctiletý Kafka vyzařuje spalující charisma. Opírá se do diváků všepronikajícíma modrýma očima a překotně se vyznává: "Samou láskou bych vám kosti rozlámal."

Fascinující i směšná postava, kterou Dobrý vytvořil, odkazuje výraznou siluetou odstávajících uší, naschvál podlepených bílou páskou, ke Kafkovým portrétním fotografiím. Ty působí důstojně, ale divadelní Franz hýří energií i nápady: na zasouvacím metru přivěšeném v pase si akurátně odpočítává události svého života. Lidi označuje čísly, básní. Brání se nepřátelskému světu ironií i sebeironií.

Ve výklenku zdi nebo za závěsem pod oknem "malý fracek" píše a schovává se před vším, co ho děsí, především před rodiči. Ty stejně jako další postavy - Maxe Broda, snoubenku Felice či policejního radu Vacátka - hrají Lucie Trmíková a Martin Dohnal, skladatel a příležitostný herec.

Z inscenace Malý stvořitel neexistují fotografie, jen vizuály hlavních postav. Zleva Martin Dohnal, Lucie Trmíková a Karel Dobrý.
Z inscenace Malý stvořitel neexistují fotografie, jen vizuály hlavních postav. Zleva Martin Dohnal, Lucie Trmíková a Karel Dobrý. | Foto: Zuzana Lazarová

Rodičovský rozhovor o synovi v první části inscenace patří k nejbrutálnějším i nejzábavnějším místům. "Když se bude pořád někde schovávat jako šváb, tak se jednou jako ten šváb probudí," hlučně se svému vtipu, kterým autor textu naráží na povídku Proměna, řehtá otec. Přízračná kabaretní postava, jako by vystoupila z Kafkových Dopisů otci.

Matka si ve fialovém županu u umyvadla holí nohy. Její netečná vlídnost a chladné poznámky musí po Franzovi, schouleném v doupěti, přejíždět jako ostří žiletky. Trmíková v postavách matky a Felice ztělesňuje pro Kafku nepochopitelný ženský svět. A také nesrozumitelnou sexualitu - to když se lascivně vine k návštěvě, policejnímu radovi Vacátkovi, a žádá ho o nalezení zmizelého syna. "Bude zadržen, podroben výslechu, obviněn a nakonec odsouzen, ale to bývá obvykle dlouhý proces," výhružně hlásí komisař s odkazem na známé Kafkovo dílo.

Martin Dohnal a Lucie Trmíková.
Martin Dohnal a Lucie Trmíková. | Foto: Zuzana Lazarová

Později se objeví i Max Brod, v blyštivém sáčku působí spíš jako rozevlátý varietní hochštapler, jenž Kafku, žasnoucího nad stavební proměnou Prahy, unáší do víru kavárenského života.

Metaforicky přesný, přitom zábavný text Egona Tobiáše se obejde bez zbytečných slov a je pro inscenaci skvělým východiskem. Mimoběžnost kafkovské komunikace se anekdoticky promítá do jazyka hry. Autor pracuje s ambivalencí významu slov, ale i dobovými reáliemi nebo odkazy na Kafkovo dílo.

Režisér Jan Nebeský má na scéně silné, charismatické, ale zároveň citlivé herce, se kterými se pouští do divoké legrace, za níž spíš jen tušíme černou propast lidské existence. Divadelně problematický prostor dokáže využít na maximum.

Kafkovský duch rozhodně z Prahy nevyvanul. Malý stvořitel je toho důkazem.

Egon Tobiáš: Malý stvořitel

Režie: Jan Nebeský
Dům U Minuty, Praha, premiéra 22. června, nejbližší reprízy 26., 27. a 28. a 29. června a ještě 1. července.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Macron připustil, že chápe šokující dopad karikatur, odsuzuje ale násilí

Francouzský prezident Emmanuel Macron si podle svých slov uvědomuje, že karikatury proroka Mohammeda mohou být pro někoho šokující, ale zdůrazňuje, že odsuzuje násilí. Macron poskytl v pátek rozhovor katarské televizi Al-Džazíra, která ho má odvysílat v plném znění dnes. Francouzská média z něj už zveřejnila výňatky.

Macron se v minulých dnech vyjadřoval k islámskému extremismu, jemuž připsal násilí spáchané radikály ve Francii. Jeden z nich 16. října zabil francouzského učitele, který ve výuce použil karikatury s Mohamedem. Ve čtvrtek zabil v bazilice v Nice útočník nožem tři lidi. Podezřelý je mladý Tunisan, motiv jeho činu se vyšetřuje. V těchto dnech slavili muslimové Mohamedovy narozeniny a v pátek vyšli v mnoha muslimských státech do ulic. Předmětem jejich kritiky i velké zloby byl často Macron a Francie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Millman si v Nur-Sultanu zahraje o první titul, Rubljov je letos popáté ve finále

Australský tenista John Millman bude mít na turnaji v Nur-Sultanu šanci získat první titul na ATP Tour. V nedělním vyvrcholení turnaje se střetne s Francouzem Adrianem Mannarinem, jenž bude hrát jubilejní desáté finále v kariéře.

Čtvrtý nasazený Millman postoupil do finále po dvou obratech. Ve čtvrtfinále odvrátil dva mečboly Tommymu Paulovi a dnes s jiným Američanem Francesem Tiafoem prohrál opět první set, ale zvítězil 3:6, 6:4, 6:4. O titul jednatřicetiletý Millman neúspěšně bojoval v roce 2018 v Budapešti a loni v Tokiu.

Naopak suverénní je zatím v kazašské metropoli třetí nasazený Mannarino, jenž na Astana Open ještě neztratil set. Dvaatřicetiletý Francouz v semifinále zdolal finského kvalifikanta Emila Ruusuvuoriho a zajistil si první finále v sezoně. Z devíti dosavadních zápasů o titul vyhrál Mannarino jediný loni na trávě v Hertogenboschi.

Rubljov už je v pátém finále

Ruský tenista Andrej Rubljov potvrdil výbornou formu z posledních týdnů postupem do finále halového turnaje ve Vídni. Pátý nasazený hráč v dnešním semifinále porazil vítěze z roku 2018 Kevina Andersona z JAR, který zápas za stavu 4:6, 1:4 vzdal kvůli zranění pravé nohy.

Třiadvacetiletý Rubljov bude hrát páté finále v sezoně, a pokud zvítězí, stane se nejúspěšnějším tenistou v počtu titulů na letošní ATP Tour. Jeho nedělním soupeřem ve vídeňské Stadthalle bude buď senzační čtvrtfinálový přemožitel Novaka Djokoviče Lorenzo Sonego z Itálie, nebo Brit Daniel Evans.

Moskevský rodák Rubljov z posledních 19 zápasů prohrál pouze jediný ve čtvrtfinále Roland Garros se Stefanosem Tsitsipasem. Během této úspěšné série vyhrál turnaje v Hamburku a Petrohradu, v lednu před koronavirovou pauzou triumfoval v Dauhá a Adelaide. Tento týden ve Vídni Rubljov nejenže ještě neprohrál set, ale ani jeden z 28 gamů na podání. Ve čtvrtfinále vyřadil obhájce titulu a domácího favorita Dominica Thiema.

Tenisový turnaj mužů v Nur-Sultanu (tvrdý povrch, dotace 337.000 dolarů):

Dvouhra - semifinále: Mannarino (3-Fr.) - Ruusuvuori (Fin.) 7:5, 6:2, Millman (4-Austr.) - Tiafoe (USA) 3:6, 6:4, 6:4.

Tenisový turnaj mužů ve Vídni (tvrdý povrch, dotace 1.550.950 eur):

Dvouhra - semifinále: Rubljov (5-Rus.) - Anderson (JAR) 6:4, 4:1 skreč.

Další zprávy