Sprejer hledá lásku a tátu. S hudbou Olympicu se to v muzikálu moc nepotkává

Muzikál Okno mé lásky v prvních dnech navštívilo přes 7000 diváků.
Vojtěch Drahokoupil a raperka Sharlota.
Úplně vlevo je Michaela Pecháčková.
Vlevo je Jan Toužimský z kapely Arakain.
Michaela Pecháčková a Vojtěch Drahokoupil.
Foto: Divadlo Broadway
Marie Reslová Marie Reslová
10. 11. 2022 12:00
Muzikál Okno mé lásky s hity rockové kapely Olympic bilancuje tvorbu jejího frontmana Petra Jandy, který letos oslavil osmdesátiny. Příběh je ale současný, vypráví o talentovaném sprejerovi, mladíkovi s komplikovaným dospíváním. Scénář pro pražské divadlo Broadway napsal a zrežíroval Radek Balaš.

Děj nás nejdřív obšírně provede peripetiemi hrdinova dětství: David vyrůstá jen s mámou, zapadne do pouliční party, prožije první lásku, zkusí si výpravy za sprejováním i přepadení benzinky. O mámu nešťastně přijde, zato objeví svůj výtvarný talent a najde tu pravou - půvabnou tanečnici z lepší rodiny. Nakonec hledá i tátu, rockera, kterého nikdy neviděl. Dramatické finále na poslední chvíli uhne před tragickým koncem a spíš než emoce vyvolá rozpaky.

Na halfplayback, to znamená naživo zpívané s předtočenou hudbou, zazní více než dvě desítky vesměs notoricky známých písní Olympicu, jako jsou Jasná zpráva, Agáta, Nějak se vytrácíš, má lásko nebo Slzy tvý mámy. Všechny nově zaranžoval a některé ve scénickou hudbu proměnil Marcus Tran. Na premiéře mu Petr Janda poděkoval, že to udělal důkladně. Některé svoje skladby skoro nepoznal, pravil napůl v žertu. Muzikálově "zorchestrovaný" sound z nahrávky může fanoušky Olympicu svou umělostí zaskočit.

Na třech obřích obrazovkách se střídají obrazy a animace, jako když rychle listujeme obrázkovou knížkou: Davidova streetartová díla, ale také zákoutí Prahy a Paříže, abstraktní struktury, komiksový útok spermií na vajíčko. Z podlahy vyjíždějí různě vysoké praktikábly s mobiliářem i bez něj, jednou jako byt nebo tovární budovy, pak zas coby vlak či chata na Sázavě. Herci po nich také šplhají a občas mizí v propadlu. Až z toho jde hlava kolem. Scénografem byl Šimon Caban.

Okno mé lásky zřejmě nemělo snadnou cestu na svět, což na premiéře zmínil i jeden z producentů Oldřich Lichtenberg starší, čerstvě oceněný prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy. Čtyři měsíce zkoušení je nápadně mnoho i na produkci s trojím obsazením. Během nich také ze soupisky účinkujících zmizela některá známá jména avizovaná v květnu jako Adam Mišík nebo Bára Basiková.

Vysmívaný, ale životaschopný

Okno mé lásky se ničím výrazně nevymyká ze žánru takzvaného hitmuzikálu, který se úspěšně zabydlel v českém hudebním divadle posledních dvaceti let. Ze špiček zdejší pop music, jež dospěly do staršího středního věku, se skoro každý může pochlubit produkcí, v níž jsou na více či méně krkolomný příběh navěšeny jeho známé songy: Karel Gott, Waldemar Matuška, Helena Vondráčková, Hana Zagorová, Václav Neckář, Michal David, ale také rockové skupiny jako Lucie nebo slovenský Elán.

Dokonce i Marta Kubišová se dala přesvědčit a kývla pražskému Museu Kampa na "divadelní recitál" Marta, což nakonec není nic jiného než hitmuzikál pro intelektuálně založené publikum, které by se na tituly jako Čas růží, Mýdlový princ, Biograf láska či Děti ráje třeba stydělo zajít do divadel Broadway, Kalich nebo k producentovi Františkovi Janečkovi do Goja Music Hall na Výstaviště, ale zároveň se rádo odevzdá nostalgii a jistému druhu sentimentu.

Navzdory stereotypním - a většinou oprávněným - úsměškům recenzentů nad slabým scénářem či laciným humorem jde o žánr, který prokázal životaschopnost. Neštítí se ho ani zkušení autoři a divadelníci, k nimž patří také šestapadesátiletý Radek Balaš, širšímu publiku známý jako porotce několika ročníků taneční show Stardance. Všichni by asi potvrdili, že vymyslet dojemný a zábavný příběh, který alespoň trochu dává smysl a do něhož se dají hladce implantovat už hotové písně, není žádná legrace.

Balaš měl úkol o to komplikovanější, že jedna hudební inscenace se songy Olympicu už vznikla. Před dvaceti lety měla v Divadle Ta Fantastika premiéru pod názvem Olympic aneb Jak se lítá vzhůru. Scenáristicky ji s Petrem Jandou připravila spisovatelka či dramatička Iva Hercíková a retrospektivně se ohlížela za čtyřicetiletým působením kapely.

Další retro prý Balaš vymýšlet nechtěl, ostatně už si ho jednou v Divadle Broadway vyzkoušel v muzikálu Mýdlový princ se songy Václava Neckáře, jehož příběh se vrací do 60. let minulého století. Problém ale je, že v Oknu mé lásky autor zvolil hrdiny svázané s estetikou sprejerství, současného streetartu nebo tance, s kterými už se hudba Olympicu přirozeně moc nepotkává.

Míjení

Uvědomíme si to, když raperka Sharlota v roli Davidovy první lásky Denisy zpívá Někam se vytrácíš, má lásko. Její image s výrazným tetováním naprosto souzní s příběhem, interpretačně je dobrá, přesto pocitově něco nesedí - ta píseň je z jiného světa.

Vojtěch Drahokoupil v roli Davida bez výhrad obstojí herecky, pěvecky i vizáží, Peter Pecha jako jeho sprejerský kamarád Rosomák suverénně hraje uvěřitelně vtipného mimoně i slušně zpívá a teprve osmnáctiletá Michaela Pecháčková je půvabná, po všech stránkách přesvědčivá Sofie. Když ale společně blbnou na Dej mi víc své lásky, nelze se zbavit pocitu, že by si při tom měli zpívat něco jiného.

Tohle míjení a skutečná síla songů Petra Jandy se nejzřetelněji ukáže až po přestávce, kdy se ocitáme v chatové osadě na Sázavě a ke slovu, nebo spíš ke zpěvu, se dostane frontman Arakainu Jan Toužimský. O herectví se v jeho případě mluvit nedá, spíš tak mile existuje na scéně a občas se k pobavení všech odbourá, ale generačně i interpretačně to najednou sedí. Balada Slzy tvý mámy je do příběhu skvěle zasazená, interpretačně i choreograficky jde jednoznačně o vrchol večera.

Nemá smysl podrobně rozebírat různé scenáristické, režijní a scénografické nešikovnosti. Ve tří a půl hodinovém představení by se ale dalo určitě škrtat. Není asi třeba začínat od Adama, tedy od spermie, co oplodnila vajíčko. Bez příhody se spolužačkou, co propadla kouzlu želv Ninja a tím pádem i songu Jak se vlastně želva hledá, bychom se nejspíš také obešli. I ty Davidovy mudrující komentáře vlastního života by se daly oželet, stejně se jim moc věřit nedá.

Ještě je ale třeba zmínit jednu herečku. Pavlína Ďuriačová je na scéně nepřehlédnutelná už kvůli korpulentní postavě. Hraje Agátu a ano - zazpívá song Naše teta Agáta. Skvěle. Má všechno, co má muzikálová herečka mít: strhující energii, přirozenost i výjimečný hlas, umí se odvázat i balancovat na samé hraně vkusu, aniž by přes ni upadla.

Muzikál

Okno mé lásky
Režie: Radek Balaš
Divadlo Broadway, Praha, premiéra 3. listopadu, nejbližší reprízy 10., 11., 12. a 13. listopadu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Intelu klesly ve čtvrtletí tržby i zisk, výhled zaostává za očekáváním analytiků

Americkému výrobci čipů Intel klesly ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 32 procent na 14 miliard dolarů (zhruba 307 miliard korun). Firma navíc zveřejnila výhled pro aktuální čtvrtletí, který zaostal za očekáváním analytiků. Její akcie proto na výsledky a výhled zareagovaly oslabením téměř o deset procent.

Firmu tvrdě zasáhl pokles trhu s osobními počítači, oslabuje ale také podnikání v oblasti datových center. Ve čtvrtém čtvrtletí podnik vykázal ztrátu 664 milionů dolarů po zisku více než 4,6 miliardy dolarů o rok dříve.

V byznysu s čipy pro osobní počítače klesly tržby téměř o 36 procent na 6,6 miliardy dolarů. Provozní zisk divize klesl na 699 milionů dolarů přibližně ze 3,8 miliardy dolarů o rok dříve. V případě technologií s datovými centry tržby klesly zhruba o třetinu na 4,3 milionu dolarů. I zde nastal propad zisku na 371 milionů dolarů z 2,3 miliardy USD před rokem.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

V uplynulém týdnu stoupl počet nově nakažených koronavirem

Počet nově zaznamenaných případů nákazy koronavirem stoupl v posledních sedmi dnech v Česku oproti předchozímu týdnu o 15 procent na 1971. Nakažených přibylo i navzdory poklesu množství testů. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Počty hospitalizovaných a zemřelých s nemocí covid-19 se však v uplynulém týdnu snížily.

V uplynulých sedmi dnech přibylo více než 1 900 nakažených, zatímco v předešlém týdnu bylo nových případů nákazy asi 1 700. Testováno bylo přitom v posledním týdnu zhruba 3 300 lidí, což bylo v mezi týdenním srovnání o osm procent méně.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Na některých místech v Česku se tvoří ledovka, silnice jsou sjízdné s opatrností

Dopravu na jihu Čech by dnes mohla na mnoha místech komplikovat ledovka. Namrzají především úseky vozovek, kde není možné používat sůl. ČTK to řekla dispečerka Správy a údržby silnic Jihočeského kraje Miriam Matějková.

Se zvýšenou opatrností musejí stále počítat řidiči při cestách na severu Olomouckého kraje, na Šumpersku i Jesenicku platí především pro vyšší polohy. Ujetý, místy zledovatělý sníh krytý posypem leží na vozovkách, které silničáři ošetřují inertním materiálem, opatrnost je však nutná i na hlavních tazích kvůli mrznoucímu mrholení. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Také mokré nebo vlhké vozovky na Uherskohradišťsku a Vsetínsku mohou dnes ráno namrzat. Ve Zlínském kraji bylo dnes ráno většinou zataženo nebo skoro zataženo bez srážek. Na Vsetínsku se místy vyskytovaly sněhové přeháňky a tvořily mlhy. Teploty se v regionu pohybovaly od minus čtyř do plus jednoho stupně Celsia, foukal slabý vítr.

Silnice na Vysočině jsou dnes sjízdné s opatrností. K ránu začalo mrholit a teploty jsou pod nulou, vozovky mohou namrzat. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy