Inscenace hry třiačtyřicetiletého britského dramatika Duncana Macmillana má premiéru 26. a 27. ledna, nejbližší reprízy následují 30. a 31. ledna a znovu 20. února. Pro velký zájem lze nejbližší vstupenky zakoupit až na červnovou letní scénu.
Zakladatel divadla Milan Hein říká, že k další spolupráci chtěl Krajča s manželkou přizvat dlouho. Hodně času ale zabralo hledání správné hry. Herec a zpěvák v Ungeltu od roku 2012 účinkuje s Davidem Švehlíkem v inscenaci amerického dramatu Deštivé dny, za roli Dennyho v něm dostal cenu Thálie. Deset let je tento příběh dvou parťáků u chicagské policie vyprodaný. Krajčo si spočítal, že ho za tu dobu vidělo 150 tisíc diváků.
"Herectví, i když jsem ho vystudoval, je pro mě pořád koníček, tíhnu víc ke kapele. Hodně jsem si toho odehrál a splnil, ale řekl jsem si, že jediné, co mi chybí, je monodrama," vysvětluje pětačtyřicetiletý Krajčo. Všechny báječný věci poprvé zaznamenal, když na internetu hledal nejlepší hry pro jednoho herce.
"Manželé Krajčovi chtěli oslavit konec pandemie když ne humorem, tak alespoň optimismem. Všechny báječný věci mají k bujarému smíchu daleko, v optimismu ale vynikají," doplňuje dramaturg Pavel Ondruch.
Hra vypráví nejprve o chlapci a posléze mladém muži, jehož maniodepresivní matka se pokusí o sebevraždu. On se proto rozhodne sepsat jí seznam všech báječných věcí, pro něž stojí za to žít. Průběžně se sám vyrovnává se strastmi dospívání, první láskou a dalšími matčinými pokusy vzít si život. Seznam se rozrůstá až k číslovce jeden milion i díky obecenstvu, s jehož aktivní přítomností projekt počítá.
"Text, který Duncan Macmillan stvořil s britským komikem a hercem Jonnym Donahoem, umožňuje kromě nenásilného a dobrovolného zapojení diváků i improvizaci a autorský herecký vklad. I proto okamžitě po premiéře na divadelním festivalu v Edinburghu dobyl svět," objasňuje dramaturg.
Původní inscenaci s Donahoem natočila HBO, příběh s povznášejícím náhledem na život následně zinscenovalo mnoho divadel. Z logiky textu, hodně pracujícího s improvizací, je každá verze jiná. Hlavní postavu může hrát muž i žena. "Vyberu si pár lidí, kteří pak něco na pódiu ztvární, pokaždé to bude jiný táta, jiná paní profesorka, jiná budoucí žena. A protože každý jinak komunikuje, pro herce to je zajímavé, nutí ho to reagovat, improvizovat," avizuje Krajčo.
Seznam věcí je ve hře důležitý, v jejím textu však není rozepsán po položkách. Krajčovi proto takový seznam sami začali psát při zkouškách. "Jedna divačka nám po zkoušce poslala dopis, že si také začala psát seznam věcí, pro které stojí za to žít. A dodala, že jí hra velmi pomohla, že přijde ještě jednou. Pomohla jí z těžké životní situace. Napsala nám, že chtěla odejít z tohoto světa," popisuje režisérka Karin Krajčo Babinská.
Autor hry Macmillan se narodil roku 1980. Jeho hry byly uvedeny v mnoha zemích včetně Česka, kde už Všechny báječný věci nastudovaly tři scény. Jako první to roku 2017 bylo Západočeské divadlo v Chebu, kde hlavní roli ztvárnil Pavel Richta. Rok nato se přidal soubor Oldstars s hercem Danielem Krejčíkem, roku 2019 ještě Městské divadlo Kladno, kde účinkovala Kristina Sitková. "Celé Macmillanovo dílo zastřešuje myšlenka, že divadlo léčí, že má poslání, že dokáže být společnou terapií pro všechny, kdo do něj přijdou," doplňuje dramaturg Pavel Ondruch.
Ungelt dosud zařadil do programu jen dvě inscenace s jediným aktérem. Roku 1997 účinkovala Jitka Asterová ve hře Jean a já, roku 1999 pak Ondřej Vetchý nazkoušel životopisný monolog Vincent.
