Recenze: Fitzgerald a Hemingway se v Řeznické ocitají v kulometné palbě slov

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
1. 6. 2019 10:35
Divadlo v Řeznické tuto sezonu drží vysokou laťku. Neuplynuly ani dva měsíce od premiéry Lombardovy okouzlující komedie Ve smyčce a známá pražská scéna přichází s dalším zajímavým titulem: hrou současného amerického autora Marka St. Germaina nazvanou Scott a Hem, která pojednává o ambivalentním vztahu spisovatelů Fitzgeralda a Hemingwaye.
Hra Scott a Hem je nevšední podívanou s přidanou poznávací hodnotou.
Hra Scott a Hem je nevšední podívanou s přidanou poznávací hodnotou. | Foto: Alena Hrbková, Divadlo v Řeznické

Autor děj situuje do jediného dne roku 1937. Francis Scott Fitzgerald, uzavřený v hollywoodské vile, dokončuje filmový scénář pod dozorem asistentky studia Metro-Goldwyn-Mayer, která dohlíží na to, aby nepil. Nečekaně jej navštěvuje dlouholetý přítel a rival Ernest Hemingway.

Inscenace Scott a Hem.
Inscenace Scott a Hem. | Foto: Alena Hrbková, Divadlo v Řeznické

Oba spisovatelé jsou ve věku okolo čtyřicítky, oba už zažili vzestup, slávu i kotrmelce v soukromém životě. Pojí je vzpomínky na bohémská dvacátá léta, alkoholické večírky v Paříži, opojení vlastní výjimečností.

Zatímco Hemingwayova šňůra úspěchů pokračuje, Fitzgerald bojuje s úpadkem popularity a živí se psaním scénářů dle cizích předloh. Hemingwayův příchod není náhodný. Existuje příliš mnoho věcí, které oba muže spojují. Ke slovu se dostává nejen jejich posedlost psaním, ale také závislost na alkoholu, deprese, traumata z dětství, manželské a partnerské karamboly, obavy o osud dětí nebo náznaky potlačované homosexuality.

Řeznická má na repertoáru už tři hry Marka St. Germaina. Všechny patří do té cennější linie jeho tvorby, která inscenuje fiktivní setkání reálných postav. Také ve Scottovi a Hemovi autor vychází z dobře nastudované biografické matérie ikon americké literatury. Fakta do textu včleňuje organicky, čímž se vyhýbá didaktičnosti.

Jeho hlavní předností je brilantní zacházení se slovem. Dialogy píše tak duchaplné a sršaté, že divák ani nepostřehne absenci rozvinutější zápletky či pointy. Zásluhu na plynulosti hry má i český překlad Jitky Sloupové, jenž v ústech herců působí nenuceně a spontánně.

Inscenace v nenápadné, ale přesné režii Lukáše Pečenky věrně zachovává retro rámec. Výtečně pracuje s nasvícením, zvlášť v přechodech od excentrické rozevlátosti a jízlivosti k introspektivnímu ztišení, kdy oba muži odkládají masku samolibosti.

Foto: Alena Hrbková, Divadlo v Řeznické

Tíha představení však leží na bedrech herců. Michal Slaný v roli Hemingwaye, Jaromír Nosek coby Fitzgerald i Jitka Ježková jako fiktivní postava chladnokrevné asistentky Eve prokazují výborné předpoklady pro žánr konverzačního dramatu. Gejzíry vět, bonmotů a jízlivostí chrlí bez zaváhání a bez prodlev, s přesnými akcenty a v rychlosti kulometné palby.

Michal Slaný a Jaromír Nosek na sebe navzájem slyší - je potěšením sledovat jejich souhru i evidentní radost z práce nad chytrým textem. Škoda jen, že závěr jejich inspirativního jevištního souboje působí trochu uspěchaně a matně.

Michala Slaného ke ztělesnění Hemingwaye v mladším věku předurčuje už nesporná fyzická podoba. Respektovaného literáta načrtává ostrými konturami, zprvu sice s náznakem vnějškovosti, ale postupně se postavě dostává pod kůži.

Jeho Hem vyzařuje energii, nepříjemnou sebejistotu, skoro až nabubřelost, která se projevuje ve zpochybňování konkurenčních literátů i sexistickém postoji vůči ženám, zde konkrétně k odměřené asistentce Eve. Teprve s rostoucím množstvím vypitých panáků Hemingway počíná odkrývat úzkost a psychickou labilitu, poryvy depresí.

Foto: Alena Hrbková, Divadlo v Řeznické

Jaromír Nosek dokazuje, že je jednou z nejvýraznějších a dosud ne zcela doceněných hereckých osobností své generace. Fitzgeralda představuje s maximální autenticitou jako ctižádostivého spisovatele, jenž ztratil inspiraci, jako oběť honby za slávou i zklamaného manžela, který byl nucen zavřít do ústavu svou psychicky narušenou ženu.

Jeho vztah k úspěšnějšímu příteli i literárnímu konkurentovi překypuje rozpory, pohybuje se na škále od nenávisti a nedůvěry až po hlubokou spřízněnost se sexuálním podtextem. Ačkoliv v konfrontaci s robustním Hemingwayem se Noskův Fitzgerald jeví jako ten křehčí a zranitelnější, nakonec je to on, kdo projeví větší vnitřní integritu.

Mark St. Germain: Scott a Hem

Režie: Lukáš Pečenka
Divadlo v Řeznické, Praha, premiéra 29. května, nejbližší reprízy 4. a 25. června

Ústřední mužskou dvojici dobře doplňuje Jitka Ježková jako věcná a odtažitá Eve, cílevědomá žena, dokonalá profesionálka, která si od dobyvačných mužů udržuje distanc.

Novinka Scott a Hem v Řeznické potvrzuje, že do škatulky konverzačních her se vedle bohapustých taškařic vejde i nevšední divadelní podívaná, s přidanou poznávací hodnotou. Opírá-li se navíc o tak kvalitní herecké ztvárnění, neměla by zůstat bez divácké odezvy.

 

Právě se děje

Další zprávy