"Hodně mě to překvapilo. Popravdě jsem tomu nechtěl věřit, dokud letadlo s Kirillem v sobotu skutečně nepřistálo v Hamburku," řekl německému serveru Deutsche Welle umělecký šéf divadla Joachim Lux.
Podle ruské divadelní kritičky Mariny Davydovové režisér musel být propuštěn "na příkaz úplně shora", tedy z vládních kruhů.
Serebrennikovovo propuštění v minulosti žádala mimo jiné bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. Na svobodu se teď umělec dostal v době, kdy Rusko a USA jednaly v Ženevě o budoucnosti Ukrajiny. Ve středu se představitelé kremelského režimu setkali se Severoatlantickou aliancí, ve čtvrtek je čeká vídeňské zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
V Hamburku Serebrennikov režíruje komorní adaptaci povídky Černý mnich, kterou roku 1893 napsal Anton Pavlovič Čechov. Bude se jednat o její zřejmě vůbec první jevištní uvedení, premiéra je naplánovaná na 22. ledna.
Na základě zkušeností z minulých let divadlo dopředu počítalo s tím, že Serebrennikov bude zkoušky sledovat jedině přes aplikaci Zoom na dálku z Moskvy. Před třemi roky Rus obdobně inscenoval Verdiho operu Nabucco tak, že tým v Hamburské státní opeře natáčel své zkoušky, Serebrennikov je z domova okomentoval na kameru a přes právníky následně zaslal paměťovou kartu USB se záznamem.
Již z domácího vězení Serebrennikov dokončil také hraný film Léto o průkopníkovi ruského rocku Viktoru Cojovi, který měl světovou premiéru na festivalu v Cannes. I ovace v sále režisér slyšel pouze ze záznamu na mobilním telefonu.
Známý divadelní, filmový a baletní režisér byl od léta 2017 v domácím vězení za údajnou zpronevěru státních peněz ve výši až 133 milionů rublů, v tehdejším přepočtu 46 milionů korun. Nařčení, že peníze poskytnuté ruským státem na popularizaci moderního umění zneužil ve prospěch údajné zločinecké skupiny, Serebrennikov u soudu odmítl. Peníze byly řádně vynaloženy i vyúčtovány, opakoval.
Podle umělce a jeho stoupenců na Západě byl proces vykonstruovaný s cílem umlčet nepohodlného autora, jehož představení pobuřují konzervativní ruskou společnost i mocenské kruhy, a varovat všechny, kdo by měli podobné úmysly.
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že Serebrennikovův případ nemá nic společného s politickým tlakem ani cenzurou. Fakt, že režisér mohl dostávat dotace, potvrzuje, že ho nikdo neomezoval, argumentoval Putin.
Serebrennikov nakonec dostal tříletou podmínku, která vyprší v létě 2023, pokutu a zákaz opustit Rusko. Z domácího vězení směl vycházet výjimečně, povolení dostával například na návštěvu tělocvičny.
V roce 2019 mu sice moskevský soud domácí vězení zrušil, doteď se ale mohl pohybovat jen na území ruské metropole a nesměl odcestovat do ciziny. Za jeho propuštění se kromě německé kancléřky Merkelové přimlouvali světoví umělci včetně hollywoodské herečky Cate Blanchettové nebo polské režisérky Agnieszky Hollandové.
"Možná mu dovolili odcestovat proto, že už zaplatil pokutu, kterou mu vyměřili za ty údajně zpronevěřené peníze," uvažuje teď pro Deutsche Welle umělecký šéf hamburského divadla. Ani sám Serebrennikov nechápe, proč náhle směl odletět. "Jsem hrozně, hrozně šťastný a vděčný, že zrovna Hamburk je první evropské město, kde mohu znovu pracovat," říká.
Serebrennikov sdělil agentuře DPA, že hned po premiéře v Hamburku 22. ledna hodlá odletět zpět do Ruska, kde chce natočit mezinárodně obsazený film.
Dvaapadesátiletý Serebrennikov, jenž byl od roku 2002 uměleckým ředitelem avantgardního Gogolova centra v Moskvě, se ve svých dílech zabývá byrokracií, korupcí nebo srůstáním státu s pravoslavnou církví. Někteří jej kritizují za to, že například v moderních adaptacích ruské klasiky využívá nahoty či vulgarit.
Do problémů se dostal, když připravil představení o tanečníkovi Rudolfu Nurejevovi. Premiéra se konala s několikaměsíčním zpožděním a Serebrennikov byl v mezičase zatčen. Inscenace se nevyhýbala tématu homosexuality, jejíž takzvaná propagace je v Rusku zakázaná od roku 2013. Na scéně se kromě jiného objevil čelní snímek nahého Nurejeva.
Serebrennikov se v minulosti kriticky vyjádřil k rostoucí cenzuře v Rusku a prohlásil, že "se vše vrací k nejžalostnější sovětské praxi".
V posledních letech režíroval inscenaci Baroko v moskevském Gogolově centru, kterou ruští kritici vyhlásili divadlem roku 2019, nebo operu Nos od Dmitrije Šostakoviče. Tou uplynulý říjen zahájila sezonu Bavorská státní opera v Mnichově.
Čeští diváci mohli naposledy vloni na podzim vidět Serebrennikovův snímek U Petrovových řádí chřipka, jenž vznikl adaptací románu Alexeje Salnikova. "Vznikl horečnatý film o společnosti, která je kvůli strachu ze změny odsouzena opakovat minulé chyby. Snímek vrství mnoho časových i prostorových rovin a působí jako hlavolam pro mírně pokročilé," napsalo o něm Aktuálně.cz.
