RECENZE Modelový Kylián, originální Konvalinka a mistr Zuska

Nina Vangeli
28. 4. 2014 17:29
Česká baletní symfonie II uvedla mezníková díla baletu Národního divadla. Spojila tři generace choreografů - Jiřího Kyliána, Petra Zusku a Viktora Konvalinku.
Stabat Mater.
Stabat Mater. | Foto: Národní divadlo

Recenze - Balet Národního divadla uvedl pozoruhodnou premiéru, jejíž datum vstoupí do dějin tance v našem prostředí. K němu a jeho múzické identitě se také celý večer vztahuje. Jak jmény choreografů, tak i skladatelů.

Tři generace choreografů představuje Jiří Kylián, Petr Zuska a Viktor Konvalinka, hudební dramaturgie spojila dva klasiky - Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka, k nimž připojila současníka Jana Jiráska.

Jednotlivé hudební skladby jsou spřízněny svým duchovním obsahem a podílem vokální složky, která tuto spiritualitu ještě umocňuje, a také tvoří přirozený přechod od exprese tělesného hlasu k expresi pohybu. Tím spíše, že v případě skladeb Dvořáka a Jiráska jsou zpěváci zahrnuti do celkového scénického obrazu.

Modelové dílo Jiřího Kyliána

Kyliánova Polní mše je už klasikou. Vyjadřuje plasticky jak Kyliánovu emocionalitu, tak jeho styl.

Polní mše.
Polní mše. | Foto: Národní divadlo

V základu oné emocionality leží mučivá melancholie emigranta. Nejprve to byl Bohuslav Martinů, který reagoval v cizině na ohrožení vlasti v roce 1939, když Polní mši skládal, kdo nasytil hudební dílo melancholií, poté Jiří Kylián, když stvořil svůj taneční opus v roce 1980, v období totality.

Je to i melancholie muže - muže v množném čísle na válečném poli, který se připravuje na zasvěcení smrtí, muže ve vleku patriarchálního vzorce („Óótcové naši nám vyprávěli... za dnů jéÉjich... etc.etc.”), svým způsobem odevzdaně přijímajícího smrt. (Prohlašovat tato díla za protiválečná je opravdu nepřesné.)

Tyto retro nálady však už nesouzní s dnešní dobou, což může být jedním z důvodů, proč toto jedno z kultovních Kyliánových děl nezaznělo v premiéře s plnou silou.

Polní mše.
Polní mše. | Foto: Národní divadlo

Dvanáct tanečníků stejného pohlaví, zejména mužů, je vždy scénicky zajímavou, ba exkluzivní situací, se zvláštní, posílenou jangovou energií. V pražské premiéře se představila vesměs elita souboru, přesto tomu trochu scházel testosteron. Jakoby kyliánovský pravzor tanečníky spíše drtil než aby na ně působil jako droga.

Předpokládám, že se vzepětí tanečníků s odstupem od premiéry dostaví a zotaví. Nevelkou pomocí tanečníkům je i scénografie (autorská Kyliánova), sice příkladně čistá, avšak zároveň neživá, statická, neaktuální a prostorově stísňující, a v rámci scénografie to platí i pro světelný design – i zde je ještě prostor pro „dotek štětce“.

Polní mše.
Polní mše. | Foto: Národní divadlo

Pokud jde o styl, je Polní mše přímo choreografický manuál Kyliánových kompozičních postupů, jak jim odjakživa podléháme: pro jejich apollinský řád, artikulovanost, motivy rodící se a bující, a zase vyhasínající jako řízeny přírodním zákonem.

Kaskádovitý pohyb mužského chóru, který se dere vlna za vlnou, každá další dravější a dále sahající. Nebo naopak dynamický pohyb skupiny vpřed, který neustává ve svém náporu, ale ztrácí cestou v jakési sestupné kaskádě jednotlivé padlé tanečníky.

Vládne tu princip fugy obecně. Uzavřené kompoziční kruhy, oblouky a segmenty vln jsou krouženy všemi směry od jednoho těla ke druhému. Kompoziční logika je jedna z nejsilnějších Kyliánových stránek. Drobné citace vojenských pohybů jsou do tkaniva choreografie hladce vpředeny a inovují styl.

Jakkoli se s tímto klasickým dílem budeme v budoucnu jistě opakovaně setkávat, za dobu více než třiceti let se leccos změnilo. Především cítění diváků. Doba je nakloněna více závrati než harmonii, asymetrii než symetrii, spontánnímu pohybovému hnutí než pokorné kázni. I toto mohlo sehrát roli, ptáme-li se proč aktuální uvedení Polní mše nevyvolalo takovou euforii, na jakou je dílo zvyklé.

Překvapivě zralý debut Viktora Konvalinky

Mladý výrazný sólista Národního divadla Viktor Konvalinka je už choreograficky okřesaný v tak trochu rebelantské skupině DekkaDancers, a již delší dobu se od něho do budoucna hodně očekává. Nyní debutoval na velké scéně. Očekávání vysoko překročil. Bylo to obrovské překvapení.

Guru.
Guru. | Foto: Národní divadlo

Ambiciózní hudba Jana Jiráska, vytvořená z podnětu Petra Zusky, autora ideje České baletní symfonie, není zrovna vyzváním k tanci. Viktor Konvalinka musel jistě hryzat udidla, ale nakonec využil mrtvou sílu nepřítele k vytvoření skvostné, originální a generační choreografie.

Přesto ve výsledku hudba nijak neutrpěla, každá Konvalinkova choreografická část otvírala vždy další část hudební jako skřínku a nečekaně jí dávala obsah.

Guru.
Guru. | Foto: Národní divadlo

Brzy po začátku se rozevřelo i samo nebe nad hlavami tanečníků a na nebeském kůru jsme ve výši uzřeli do šíře scény vznášet zázrakem světelného designu zpěváky. Poměrně složitá scénografie Jana Duška z dřevěných segmentů se pod náporem tanečního živlu měnila v překvapivě dynamickou záležitost.

Viktor Konvalinka si pro svou choreografii Guru vytvořil originální pohybový slovník, jímž vyjadřuje své téma.

Mistrovské Stabat Mater Petra Zusky

Obrovským překvapením byla i Zuskova nová choreografie, jakkoli to jsme čekali. Zuska vskutku vstoupil do svých mistrovských let.

Stabat Mater.
Stabat Mater. | Foto: Národní divadlo

Scénograf Jan Dušek v obou mu svěřených částech - v Guruovi i ve Stabat Mater - odvedl dílo dokonalé výtvarné čistoty, v níž výtvarné gesto splývá s prostorovým řešením, a prostorové řešení se spirituální interpretací.

Ve skvělé formě je i lighting designer Daniel Tesař. Pracuje dynamicky, a zároveň detailně. Jeho detaily jsou promyšlené, jeví hlubokou znalost taneční materie, která se před ním odvíjí, a přece jsou bez exhibicionismu, bez sebezalíbení, jsou to akční zásahy, přihrávky v pravý čas, koncert. Tak je tomu v případě choreografie Guru.

Stabat Mater.
Stabat Mater. | Foto: Národní divadlo

Jiným, ale stejně detailním, filigránským způsobem pracuje v případě Stabat Mater. Zde Duškův stříbřitý kříž a jeho někde ve vesmíru končící paprsky jemně a mysticky jiskří na různých místech této scénografické klenby a hermeticky na nás pomrkávají.

Ve Stabat Mater jsou kostýmy elegantní jednoduchosti podtrhují věčně ženské - jako by na tanečnicích vyrostly; málem bych ani na kostýmní návrhářku nepomyslela. Možná ale měla zkusit do toho Kyliánovi trochu víc kecat.

P. S. Česká baletní symfonie II byla uvedena „u příležitosti Roku české hudby”. Organizování takových a podobných příležitostí pokládám za projev byzantinismu. Nechci žít s hudbou, s uměním, jen jednou za uherský rok, a už vůbec ne v rámci úředních oslav. A za vůbec nevkusný (v programu na str.9) pokládám odkaz na „českou krev, která... „svým tepem umí rozeznít i vaše (česká) srdce”. Co to je za „Blut und Boden“? Mám se urazit?

Česká baletní symfonie II
Polní mše. Choreografie: Jiří Kylián. Scéna: Jiří Kylián. Kostýmy: Jiří Kylián, Petra Lebdušková. Světelný design: Kees Tjebbes. Dirigent: David Švec, Václav Zahradník
Guru. Choreografie: Viktor Konvalinka. Scéna: Jan Dušek. Kostýmy: Petra Lebdušková
Stabat Mater. Choreografie: Petr Zuska. Scéna: Jan Dušek. Kostýmy: Petra Lebdušková. Světelný design: Petr Zuska. Dirigent: David Švec, Václav Zahradník. Asistent choreografie: Veronika Iblová, Alexej Afanassiev.
Premiéra 17. a 18. dubna v Národním divadle. Nejbližší představení 30. dubna, 11. května, 18. a 25. června.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Lyžař Švancer je třetím nejlepším mladým sportovcem Evropy

Šestnáctiletý akrobatický lyžař Matěj Švancer skončil třetí v zimní části ankety o nejlepšího mladého sportovce Evropy, kterou pořádá Evropský olympijský výbor. Cenu Piotra Nurowského získala italská biatlonistka Linda Zingerleová. Před Švancerem se umístila ještě rakouská sdruženářka Lisa-Marie Hirnerová.

"Moc si toho vážím. Beru to jako odměnu za všechno, co se mi povedlo minulou sezonu. Chtěl bych poděkovat českému i rakouskému týmu a všem, kteří se na mých výsledcích a přípravě podílejí. Zároveň je to pro mě velká motivace do budoucna. Budu se snažit ukázat, že to je zasloužené ocenění, v této sezoně k tomu bude snad dost příležitostí," uvedl Švancer v tiskové zprávě lyžařského svazu.

před 1 hodinou

Policisté na jihu Moravy zadržela dalších 12 migrantů v dodávce

Cizinecká policie v Jihomoravském kraji zadržela na dálnicích dalších 12 běženců, čtyři Syřany a osm Afghánců. Policie to v pátek uvedla na svém twitteru. Běženců zajištěných na jihu Moravy v poslední době přibývá.

Asi tři desítky policistů na akci kontrolovali nákladní vozy, dodávky i autobusy ve čtvrtek, spolu s celníky zkontrolovali přes 400 vozů. Zjistili 12 cizích státních příslušníků, kteří jsou podezřelí z toho, že na české území vstoupili neoprávněně. Na D1 u Ostrovačic kontrolovali dodávku, kterou řídil Syřan s povoleným pobytem v Německu. V dodávce ale byli další čtyři Syřané. Na D2 pak kontrolovali kamion, kdy detektor tlukotu srdce uvnitř odhalil přítomnost lidí. Šlo o osm Afghánců.

"V současnosti ve všech případech probíhá prověřování, jehož úkolem je zjistit okolnosti, za jakých se osoby do vozidel dostaly a jaká byla skutečná úloha jejich řidičů," uvedli policisté.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

OSA dostane pokutu přes 10 milionů, požadovala nesmyslné poplatky

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj potvrdil pokutu 10,67 milionu Kč pro Ochranný svaz autorský (OSA) za zneužití dominantního postavení. Pokuta je pravomocná, úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Úřad svaz potrestal za to, že v letech 2008 až 2014 požadoval po ubytovacích zařízeních platbu i za přijímač v pokoji, ve kterém nebyl nikdo ubytován.

"Provozovatelé ubytovacích zařízení tak platili účastníku řízení autorské odměny i v případě, kdy v pokoji nebyl reálně ubytován žádný host. Podle rozhodnutí úřadu nelze požadovat platbu autorské odměny i tehdy, kdy na pokoji ubytovacího zařízení prokazatelně nemohlo dojít k užití díla," uvedl úřad v tiskové zprávě.

OSA potvrdil, že mu bylo doručeno rozhodnutí o zamítnutí rozkladu proti rozhodnutí ÚOHS. "OSA se s obsahem rozhodnutí teprve seznamuje a zvažuje další kroky. Jsme přesvědčeni, že jsme zákon neporušili. Je proto pravděpodobné, že proti rozhodnutí předsedy úřadu pana Rafaje, podáme žalobou u Krajského soudu v Brně," řekl Roman Strejček, předseda představenstva OSA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy