Reakce z kultury: V Národním se nebude zpívat, muzikálová divadla opatření kritizují

ČTK Kultura ČTK, Kultura
30. 9. 2020 20:26
Muzikálová divadla jsou zaskočena středečním rozhodnutím vlády zakázat inscenace, při kterých se ve velké míře zpívá. Například ředitel pražského Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek opatření vnímá jako totální chaos, protože ještě před pár dny vláda naznačovala, že divadel se omezení týkat nebudou.
Na ilustračním snímku je Malá scéna Těšínského divadla na Karvinsku.
Na ilustračním snímku je Malá scéna Těšínského divadla na Karvinsku. | Foto: ČTK

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (ANO) tuto středu oznámil, že od pondělí 5. října budou zakázána představení se zpěvem, jako opera nebo muzikály. "Jsou to produkce, kde je převážně zpěv. Neznamená to, když je představení, kde někdo na dvě minuty zazpívá," uvedl Prymula. "Zpěv je velmi rizikovou aktivitou. Máme o tom důkazy ze světa i z tuzemska," dodal.

Divadla a kina mohou dál hrát pro maximálně 500 lidí, musí však oželet přestávky na občerstvení. Dále lze chodit do galerií, muzeí či na hrady, povoleny jsou také instrumentální koncerty.

Asociace profesionálních divadel vládou formulovaná omezení vnímá jako nejednoznačná a z praktického hlediska obtížně realizovatelná, říká její předseda a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. Opatření vnímá tak, že vláda zakazuje například koncert jedné zpěvačky nebo tří operních sólistů, avšak zároveň umožňuje účinkování pěveckého kolektivu v činoherní nebo taneční inscenaci, kde zpěv nepřevažuje.

"Chybí zřejmě těsnější spolupráce s ministerstvem kultury, které, pokud je nám známo, navrhovalo z praktického hlediska podobné opatření v realizovatelnější podobě. Doufáme, že další kroky budou provedeny uvážlivěji a po konzultaci s praxí," říká Stanislav Moša.

Také podle ředitele pražského Národního divadla Jana Buriana je regulace ne zcela jasně formulována. Přesto se na první české scéně, kterou zřizuje ministerstvo kultury vedené Lubomírem Zaorálkem z ČSSD, od pondělí dalších 14 dní zpívat nebude.

"Souhlasíme se snahou dočasně omezit zpívání v kolektivech. Na základě informací, které máme v této chvíli, se však zdá, že regulace je formulována podle divadelních žánrů. A zdaleka ne jasně," říká Burian. "Budeme se samozřejmě řídit zdravým rozumem a zpěv v divadle prostě na 14 dní zakážeme. Doufám, že si doma lidé zpívat nepřestanou," doplňuje.

Dle majitele soukromého pražského Divadla Kalich Michala Kocourka není pravda, že by restrikce nepoškodily ekonomiku, jak řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula za ANO. Nemožnost prodávat občerstvení a hrát muzikály prohloubí ztrátu Kocourkovy scény.

"Jako nedotované divadlo jsme životně závislí na každé koruně od diváků, zvlášť po bezmála půlročním zákazu činnosti. A nemožnost provozovat občerstvení i zákaz uvádění muzikálů, které tvoří polovinu našeho hracího týdne a jsou ekonomickou oporou našeho fungování, se nás pochopitelně velmi bolestně dotknou, přijdeme o podstatnou část finančních prostředků," varuje ředitel Kalichu.

Podobně mluví šéf pražského Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek. "Totální chaos a zmar! Včera večer čtete ve všech médiích, že divadel se opatření týkat nebudou, protože tam k přenosům zatím nedošlo, a tudíž jsou bezpečná. Takže se radujete. Ráno se ústy ministra zdravotnictví dozvíte, že je to jinak a že muzikálů a oper se to týká. Zítra se třeba dozvíme, že se to týká i činoher, kde se zpívá, nebo dokonce komedií, protože se diváci smějí?" ptá se Kulhánek.

"To už je Kocourkov, nechápu to," uvedl pro server iDnes.cz Oldřich Lichtenberg z pražské Broadwaye. "Rozumím tomu, že se koronaviru musíme postavit, to má logiku, dělají to tak všude ve světě. Ale nevím, jak dospěli k tomu, že zrovna při muzikálu se víc prská než v činohře. A co třeba balet, třicet udýchaných tanečníků na scéně nevadí?" ptá se Lichtenberg.

Ten podle článku napsal ministrovi zdravotnictví, "ať se pochlapí a zavře všechna divadla", ale nezkoumá, který žánr či obor je bezpečnější. "Beztak hrajeme pro poloprázdné sály, lidé moc nechodí. Právě teď vynahrazujeme zrušená jarní představení, v pátek máme obnovenou premiéru Kata Mydláře, zahrajeme tři reprízy a zase diváky pošleme domů," shrnul Lichtenberg.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro server Seznam Zprávy již odpoledne řekl, že pro organizátory festivalů, hudební kluby, velké arény či malá divadla vyčlení přibližně 750 milionů korun, aby jim pomohl pokrýt ztráty. Půjde o pokračování končícího vládního programu Covid kultura s volnějšími podmínkami na čerpání pomoci.

Do programu Covid kultura stát původně vyčlenil 900 milionů korun, stihlo se však vyčerpat jen zhruba 150 milionů. Nová výzva by tak měla vzít zbývající peníze a umožnit jejich jednodušší čerpání. "Nově budou moci firmy žádat také o náhradu režijních nákladů, jako jsou nájemné, vodné, stočné či telefony. Včetně provozních nákladů na ostrahu a úklid," řekl Seznam Zprávám Pavel Vinkler, šéf odboru podnikatelského prostředí na ministerstvu průmyslu a obchodu.

"Divadla sice zůstanou otevřená, ale my potřebujeme diváky. My potřebujeme, aby lidé neměli strach. Aby byli informováni srozumitelně a včas," apeluje na Facebooku Rosťa Novák mladší, šéf Cirku La Putyka. "Nelikvidujte hudební průmysl, živou hudbu, výkonné umělce a technicko-produkční složky. Určitě se to může vymyslet elegantněji," žádá.

Opatření vlády proti šíření koronaviru výrazně omezí program právě zahájené mezinárodní přehlídky Janáček Brno. Program se kvůli tomu výrazně změní, říká ředitel pořádajícího Národního divadla Brno Martin Glaser.

"Konkrétní kroky podnikneme, až budeme mít nařízení vlády černé na bílém. Ale pokud pan ministr zakáže operu, nebudeme hrát operu. Festival tím víceméně skončí a budeme moci uvést pouze orchestrální věci, ale ne klíčové produkce, které jsou založené na operních představeních a velkých sborových dílech," dodává Glaser. Opera přitom tvoří páteř festivalové dramaturgie.

Program akce, která do Brna každý druhý rok přiváží evropskou i světovou operní špičku, se nechystá pouze rok předem, ale přibližně tři až čtyři roky dopředu. "V současné době vedeme jednání o ročníku 2024, což je nutné, pokud sem chceme dostat evropské i světové špičkové umělce. Je potřeba s nimi uzavírat závazky několik let dopředu," ilustruje Glaser, podle nějž festival kvůli středečnímu rozhodnutí vlády bude mít letos ztrátu v řádech milionů, možná desítek milionů korun.

Program festivalu Janáček Brno se musel měnit už na jaře, když pandemie koronaviru začala ovlivňovat možnosti cestování. Pořadatelé připravili alternativní verzi programu, který se odehrává na třech scénách.

Festival toto pondělí zahájila nová inscenace opery Osud Leoše Janáčka. Jedno vystoupení už bylo nutné zrušit například kvůli karanténě části souboru, jiné se pak má přesunout do náhradního termínu kvůli indispozici části souboru.

"Zatím je nálada bojovná a pozitivní, všichni chtějí hrát a chtějí to i naši diváci. Ale dva měsíce po zahájení sezony, kterou jsme mimořádně zahájili už v srpnu, se cítíme jako na konci náročné sezony. Bohužel divadlo můžete zastavit ze dne na den, ale jeho opětovné rozběhnutí po tak brutálním zastavení trvá týdny, ne-li měsíce. To jsme se od jara snažili vysvětlovat našim představitelům, ale bohužel se nám to nepodařilo," dodává Martin Glaser.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy