Anna Pammrová žila v letech 1860 až 1945 a její jméno, na rozdíl od Březiny, není zapsané v povědomí širší veřejnosti. Žila v lesích u Žďárce na Brněnsku, v souladu s přírodou, studovala a psala.
Před více než 100 lety promýšlela témata, jimiž se lidé intenzivně zabývají také dnes, jako jsou ekologie, feminismus, nezvratnost technologického pokroku či dopady lidské činnosti na planetu.
"Byla to mimořádná žena, velmi samostatná ve svém úsudku a předvídavá v otázkách společenského vývoje. Chtěla nám všem, především ženám, ukázat cestu či spíše návrat ke skutečných hodnotám, k pravému lidství. Žila v dobrovolné skromnosti a v souladu s přírodou," říká Helena Pernicová, předsedkyně Společnosti Anny Pammrové.
Korespondence s oceňovaným básníkem Otokarem Březinou, jenž žil v letech 1868 až 1929, trvala téměř čtyři desetiletí. Na dálku rozmlouvali o přírodě, ženském údělu i pošetilosti lidstva.
"Dopisy Anny Pammrové Otokaru Březinovi nás zasáhly jako blesk z čistého nebe: aktuálností společenské kritiky, myšlenkovou podnětností i sžíravou ironií, s níž pisatelka přistupuje nejen k přetechnizovanému a přírodě odcizenému světu, ale i k sobě a vlastnímu životu, který se s ní rozhodně nemazlil," doplňuje Martin Sládeček, dramaturg inscenace a umělecký šéf Husy na provázku.
Inscenace v režii Jan Friče měla premiéru tento pátek, nejbližší reprízy následují v pondělí 6. a úterý 7. prosince. Příští sobotu 11. prosince ji Husa na provázku uvede na hostování v pražském Divadle Archa.
