Olmerka se vrací do Violy, na místo, které šansoniérka milovala. Inscenace podle scénáře Kristýny Nebeské a Maxima Bitto vypráví příběh mimořádně talentované zpěvačky. Ta i v nepříznivé době zůstala vnitřně svobodná a nikdy se nesklonila před tlakem režimu. Skrze hudbu, vzpomínky a odlehčený kabaretní rámec se tak Eva Olmerová znovu objeví tam, kde kdysi zpívala a kde hereckou šatnu stále zdobí její černobílý plakát.
Premiéry proběhnou ve Viole 14. a 15. listopadu 2025, reprízy jsou naplánované na 21. 11., 28. 11., 19. 12 a poté až do konce sezony v červnu 2026.
Barbora Hrzánová posílá Evě pusu po větru
"Eva Olmerová byla kamarádkou mých rodičů a zvlášť s mou maminkou toho hodně prožily. I já měla to štěstí být součástí její přízně. Brala mě jako sobě rovnou, jako parťačku. Vrátit Evu do Violy, kam bytostně patří, je pro mě alespoň malé, upřímné ‚děkuju‘. Bez fanfár, bez okázalosti. Hluboká poklona a pusa po větru. To vše Evě dlužíme," říká Barbora Hrzánová.
"Bára je ideální představitelkou Evy Omerové," dodává režisérka Natália Deáková. "Znaly se osobně, obdivuje ji, miluje její hudbu a sama výborně zpívá. Navíc je výsostnou tragikomickou herečkou - dokáže s lehkostí balancovat mezi smíchem a smutkem, což tahle inscenace přesně potřebuje," prozrazuje Deáková.
Zpověď zpěvačky s nejednoznačným osudem
Inscenace Olmerka je hudební koláží postavenou na známých i méně známých skladbách napříč žánry - od blues a jazzu přes šansony až po trampské balady. V nápaditých hudebních aranžích Zdeňka Dočekala se tak publikum může těšit třeba na Paralely, Černou káru, Blues samotářky, Čajovou růži a další slavné songy. Každá píseň zde není jen hudebním číslem, ale i komentářem k zásadním momentům Evina života.
"Na začátku Evu zastihneme starou, unavenou. Ví, že se od ní čeká zpověď. Nechce se jí, ale postupně vzpomínkám propadne. Scény nejsou řazené chronologicky, ale podle logiky paměti - někdy skáčeme, jindy se zdržujeme, jak to při rekapitulaci vlastního života bývá," přibližuje režisérka Deáková a doplňuje: "Evě Olmerové se režim snažil zlomit páteř - zažila estébácké výslechy, kriminály, zákazy vystupovat… Ona s ním ale "smlouvu" nikdy nepodepsala. Byla výjimečná nejen jako umělkyně, ale i jako člověk. Svobodná, morálně pevná, fascinující svou nejednoznačností i temným osudem," líčí Deáková.
Mužská kapela nejen jako doprovod
Mužská kapela v Olmerce není jen hudebním doprovodem - herci se stávají součástí příběhu a ztělesňují v něm různé postavy z Evina života. Skupinu tvoří Viktor Limr (baskytara), Jan Meduna (kytara), Antonín Holub (housle), Tomáš Čapek (bicí) a u klavíru se budou střídat Zdeněk Dočekal s Pavlem Čeňkem Vaculíkem.
"Jsme kapela, která Evu provází - v dobrých časech i v těch těžkých. A každý z nás zároveň hraje někoho, kdo pro ni byl důležitý," říká jeden z členů mužského orchestru Antonín Holub.
A Barbora Hrzánová s nadsázkou doplňuje: "Své chlapce muzikanty si hýčkám, neb jsou nejen krásní, ale též talentovaní. Ale bacha, nepůjčím!"
Vznik inscenace Olmerka iniciovala ve Viole její bývalá ředitelka Klára Cibulková. K nápadu uvést zde titul věnovaný Evě Olmerové inspiroval plakát zpěvačky v prostorách divadla. Olmerová je na něm zachycena ještě jako mladá žena s uhrančivým pohledem a slibně rozjetou hudební kariérou. "Dohodli jsme se, že na Olmerce budeme spolupracovat, abychom titul dotáhli do zdárného konce a v této sezoně mohli nasadit jeho další reprízy," společně prohlašují prozatímně pověřený ředitel Pavel Vaněk spolu s Klárou Cibulkovou. Ta nyní inscenaci zajišťuje produkci.
Ella Fitzgeraldová ji pozvala na turné
Poslední veřejné vystoupení Evy Olmerové se odehrálo v roce 1993 právě ve Viole spolu s pianistou Emilem Viklickým. V publiku tehdy seděl i slavný herec Franco Nero, velký obdivovatel jejího hlasu.
Eva Olmerová byla označována za nejlepší českou jazzovou zpěvačku, ačkoliv se nikdy neomezovala na jeden žánr. Milovala blues, šansony i trampské písně. Jazzová ikona Ella Fitzgeraldová ji dokonce pozvala na turné - komunistický režim ale Olmerovou za hranice nepustil. Zpěvačka měla komplikovaný vztah se svým otcem. Ten byl patrně i hlavní příčinou její trémy, kterou po celou profesní dráhu trpěla. Tréma ji také dovedla k různým závislostem, s nimiž pak bojovala celý život.