Odvážný a důležitý Dekameron 2020: Nákaza se šíří z mamuta, vir má premiérova žena

Marie Reslová Marie Reslová
22. 5. 2020 9:46
Mezi množstvím streamů z jeviště, plenéru i hereckých domácností, které v době karantény nahrazovaly divadelníkům živou komunikaci s publikem, vyčnívá projekt Dekameron 2020. Odvážný „dramatický brainstorming“ na téma pandemie koronaviru měl premiéru ve středu, do páteční půlnoci je zpětně k vidění on-line.
Ljuba Krbová ve hře Pozůstatky něhy od Barbory Hančilové.
Ljuba Krbová ve hře Pozůstatky něhy od Barbory Hančilové. | Foto: ČTK

Dekameron 2020 vymyslel režisér a umělecký šéf Divadla na Fidlovačce Tomáš Svoboda, který jej přivedl k životu s dramaturgyní této scény Kateřinou Jonášovou nebo hercem Danielem Krejčíkem.

Ambicí bylo představit v původních krátkých hrách inspirovaných okolnostmi nouzového stavu, ale také "provizorní" formou streamovaného divadla deset současných autorů. Počínaje těmi už populárními a oceňovanými, jako jsou Jiří Havelka nebo Tomáš Dianiška, přes filmařku Alici Nellis až po nejmladší generaci dramatiků, k níž patří dramaturgyně Divadla na Vinohradech Barbora Hančilová nebo David Košťák, dramaturg Švandova divadla a spolupracovník pražského Divadla Letí.

Možnost sledovat v průběhu necelých dvou a půl hodiny deset čerstvých, formálně různorodých dramatických i režijních pokusů o divadelní aktovku, skeč nebo minihru na téma pandemie přirozeně vzbuzuje zvědavost. Uviděli tvůrci něco, co jsme přehlédli uprostřed nekonečných tiskových konferencí, informací o hygienických opatřeních či zpráv o nakažených a mrtvých? A lze vůbec zachytit dramatickou podstatu situace, jež se mění každým dnem?

Míra rizika, že text zestárne dřív, než herci vysloví jeho poslední větu, je za podobných okolností vysoká. S tímto vědomím je také dobré se na Dekameron 2020 dívat: jako na divadlo v procesu i úctyhodnou frajeřinu.

Karanténní vztahy

Nutnost trávit dny společně v uzavřeném prostoru přirozeně vyostří vztahy. Že "peklo jsou ti druzí", věděli autoři takzvaného absurdního divadla už dávno před koronavirem. Scény z manželského a rodinného života zarámované reáliemi prvních dnů karantény, jako bylo nakupování zásob a šití roušek, mají zastoupení v textech brněnského komediografa Luboše Baláka Příručka na zkvalitnění sexu a Do vlastních rukou od Alice Nellis.

V první z nich herci Jitka Schneiderová a Martin Písařík ztělesňují typický vyhořelý "panelákový" pár ve středním věku a jeho strategii na přežití: "Celý sídliště souloží, jenom my nic!" Ve druhé hře sledujeme napětí a úzkostné dezinfekční rituály v bytě mladého páru, kde babička šije roušky a rodiče selhávají při domácí výuce. Obě hry se pokoušejí o nadsázku, která se ovšem i díky formě zpracování víc blíží krátkodeché komunální satiře než nadčasovějšímu humoru, objevujícímu absurditu lidské existence.

Příručka na zkvalitnění sexu: Martin Písařík a Jitka Schneiderová.
Příručka na zkvalitnění sexu: Martin Písařík a Jitka Schneiderová. | Foto: Divadlo Na Fidlovačce

Barbora Hančilová se v Pozůstatcích něhy, které vyprávějí o ovdovělé lékařce, pokusila o čechovovsky laděnou momentku. V ní jde o blízké vztahy na dálku v období nedobrovolné izolace, a to nejen při dialogu dcery s matkou po Skypu, ale také v rozhovoru s manželem, jenž je na onom světě.

Neokázalým citem naplněné dialogy v podání Ljuby Krbové a Pavla Rímského mají silnou atmosféru a vtip, černobílá obrazová stylizace je elegantní, jen ten otevřený konec působí spíš jako bezradnost než záměr. Na citlivé režii se autorka podílela s Ondřejem Štefaňákem, který spolupracuje s Rubínem, Divadlem X10 nebo MeetFactory.

Digitální osamělost je tématem dramatické etudy Kateřiny Jonášové Dýchej. I tady jde o vzdálené připojení typické pro karanténní období. Na internetu se hluboko po půlnoci scházejí tři mladí lidé. Zubní hygienistka, která chtěla s lahvemi vína a přáteli na dálku oslavit své narozeniny, zůstala sama. Při marném čekání na spoj domů z pařížského letiště se připojí až její spolužák a dávný ctitel, kterým protagonistka trochu pohrdá, a meditující kamarádka, naladěná na kosmickou energii a nadšená, že "planeta zase dýchá".

Jejich konverzační míjení vrcholí bizarní nabídkou internetové gratulace, kterou může přednést oblíbený herec. Dramatická konstrukce sice vyslovuje nějaký generační pocit, ale poměrně předvídatelně. Autorka si text sama režírovala.

Dýchej: Kateřina Kaira Hrachovcová, Elizaveta Maximová a Daniel Krejčík.
Dýchej: Kateřina Kaira Hrachovcová, Elizaveta Maximová a Daniel Krejčík. | Foto: Divadlo Na Fidlovačce

Na půl cesty

Skeč dramaturgyně Kristýny Čepkové Nákazou spoutaní se odehrává v divadle. Herci odmítají zkoušet stejnojmennou "postapokalyptickou" hru. Prý je "odtržená od reality" a diváci jí nikdy nemohou uvěřit. Přece kdo by mohl nařídit takovou pitomost, aby lidé nosili roušky a byli od sebe dva metry, argumentují režisérovi. Vtipný nápad poukazující na vykloubenou realitu karantény, ale zůstalo jen u něj.

Nedokončeně působí i miniatura Holoubci Davida Košťáka. Vystupuje v ní pár polidštěných vrkajících a škorpících se holubů, který sleduje a komentuje dění za oknem bytu, kde si dva gayové vyměňují roušku a něžnosti. Režisér Jakub Čermák ze souboru Depresivní děti touží po penězích obsadil do rolí holubů ploškové loutky a trochu si pohrál s divadelností a žánrem.

Hříčka Tomáše Dianišky Big Brother je vtipná moralita, která využívá stereotypů reality show a odkazuje k vědeckofantastickým hrám Karla Čapka. Ve vile jsou tři nesnesitelné bytosti, které se vřele nenávidí. Jsou však nadějí lidstva na nový život: díky izolaci zůstali jediní nenakažení infekcí, která se po světě rozšířila z rozmrzlého pravěkého mamuta. Dvě ženy připomínají všechno možné, jen ne ideální matky, a jediný muž je gay. Jeden z nejlepších textů koronavirové desítky režírovala Adéla Laštovková Stodolová, jejíž doménou je ovšem choreografie. Nezbývá než si představovat, jak vtipně by své hlášky pointoval autor.

Big Brother: Hana Vagnerová a Jan Meduna.
Big Brother: Hana Vagnerová a Jan Meduna. | Foto: Divadlo Na Fidlovačce

Divadlo přesahující k filmu

Pointa textu Jakuba Čermáka nazvaného Finis Coronat Opus při čtení připomíná řízné verše Karla Havlíčka Borovského: "Konečně bitva, krutá, skvící, co vyhrajem sezením na zadnici!" Veršované dílko je ironickou ódou na obligátní koronavirová témata jako šití roušek, ale také neobvyklým pohledem na karanténu skrze strádající byznys prostitutek. Nechybí ani půvabná Modlitba k Alence Schillerové.

Finis Coronat Opus: Jiří Ratajík, Pavel Neškudla, Andrea Berecková a Vanda Hybnerová.
Finis Coronat Opus: Jiří Ratajík, Pavel Neškudla, Andrea Berecková a Vanda Hybnerová. | Foto: Divadlo Na Fidlovačce

Efektní výtvarná střídmost autorovy režie si dobře si rozumí s kamerou a záběry na detaily úst, voicebandová recitace i hudba působí současně monumentálně a zábavně. Čtveřice herců Vanda Hybnerová, Andrea Berecková, Jiří Ratajík a Pavel Neškudla je vyrovnaná a noblesní.

Tomáš Svoboda svoji minihru Coro, Coro, Coro na záznamu dost nepochopitelně zařadil až za závěrečné titulky, což vypadá, jako by se od kolegů distancoval. Ve skutečnosti jeho text mozaiku Dekameronu 2020 hezky završuje.

Vystupuje v něm samotný vir v podání Štěpánky Fingerhutové, který se usídlil v krásné manželce předsedy vlády. Ta se v luxusním srubu schází s operním pěvcem, jehož hraje Vasil Fridrich, a nechybí ani premiér v interpretaci Zdeňka Maryšky. Praštěná surreálná fabulace chrání aktovku před podezřením z prvoplánové politické satiry.

Monologickou hru, v níž každá postava líčí situaci ze své perspektivy, Svoboda inscenoval jako koncertní kvartet na bílém pozadí. Záběry na jednotlivé protagonisty jsou v záznamu zmnoženy nebo konfrontovány v "oknech" a občas opatřeny lapidárními popisky, což sluší jak nekontrolovanému množení viru, tak snovým momentům, v nichž je nevěrná paní premiérová kamenována v Jeruzalémě nebo kde obsedantně souloží ruce operního pěvce.

Jiří Havelka ve své Digitální karanténě splnil fúzi divadla a filmového záznamu nejsuverénněji a vyhnul se i omezené aktuálnosti tématu. Konkrétní odkazy na mediálně známé situace související s pandemií se objevují jen na obrazovce notebooku jeho hrdiny. Toho hraje Stanislav Majer a má jediný cíl: zrušit u svého mobilního operátora možnost internetového připojení, neboť se chce zbavit závislosti na sledování zpráv a informacích. Jeho "normální" komunikace s call centrem, jehož pracovníky sledujeme v oknech záznamu, je nejen absurdní, ale také psychicky devastující.

Havelkovi se povedlo ukázat potenciální vražednost spojení mediálního a digitálního byznysu - stručně, lehce a s mrazivým humorem.

Digitální karanténa: Andrej Polák a Jiří Havelka.
Digitální karanténa: Andrej Polák a Jiří Havelka. | Foto: Divadlo Na Fidlovačce

Projekt s podobně reprezentativní účastí by se za normálních okolností připravoval rok. Dramatici by měli pár měsíců na psaní, dramaturgové čas na konzultace textu, herci a režiséři na zkoušení a spolupracující studenti FAMU třeba na střih. Dekameron 2020 však vznikl za bojových podmínek za necelé dva měsíce. Není dokonalý, provázejí ho i technické problémy, ale je odvážný a důležitý.

Prověřil schopnost a chuť českých divadelníků poprat se se zadáním, které je samo o sobě na hraně. Nakonec hrdinové Boccacciova Dekameronu, který byl pro tento projekt inspirací, si při útěku před morovou epidemií možná z dobrých důvodů vyprávějí lechtivé příběhy o lásce, nikoliv o karanténě.

Dekameron 2020 má i další rozměr: chce získat prostředky pro program SOS Česko organizace Člověk v tísni. Sbírku lze podpořit na portálu Donio.cz do září, kdy Fidlovačka uvede filmovou premiéru Dekameronu 2020. Stream středeční jevištní premiéry je jako celek k vidění na YouTube jen do páteční půlnoci, pak bude divadlo postupně nabízet jeho jednotlivé části, od 27. května vždy každou středu večer.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Sluková s Hermannovou potvrdily v Litoměřicích roli favoritek

Plážové volejbalistky Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová potvrdily roli favoritek a vyhrály v Litoměřicích úvodní turnaj Beach Series, nového domácího seriálu tříhvězdičkových akcí. Elitní světová dvojice otočila finálový duel proti Michaele Kubíčkové a Michale Kvapilové a zvítězila 22:24, 21:12, 15:10.

Vítězky slavily úspěšný návrat po mnohaměsíční zápasové pauze a teprve po týdenní společné přípravě. Dohromady začaly trénovat teprve v pondělí po návratu Nausch Slukové s trenérem Simonem Nauschem z USA.

"Vlastně nějakých osm devět měsíců jsme vůbec nehrály. Naposledy jsme hrály koncem září 2019 a ten herní rytmus je prostě úplně jiný. A to je něco, co se nedá natrénovat. V tomhle to bylo náročné se zase chytnout, zažít si zápasový styl a rutinu," uvedla Nausch Sluková v nahrávce pro média.

Sluková s Hermannovou zvládly třísetový duel i v semifinále proti Martině Williamsové (za svobodna Bonnerové) a Sáře Olivové. Ty potom prohrály utkání o třetí místo s dvojicí Marie-Sara Štochlová, Martina Maixnerová.

"Jsem ráda, že zápasy jsou náročné, že nepřijedeme a nevyhrajeme všechno na osm. To by pro nás ztrácelo význam a jsem vděčná za každý dobrý zápas a za každý tie-break, protože to poslouží z dlouhodobého hlediska pro náš trénink," konstatovala Nausch Sluková. "To 'semíčko' a finále bylo náročné a myslím, že nás dost procvičily, takže ideální," zhodnotila turnaj.

Pětidílný seriál bude pokračovat v týdenních intervalech na Strahově, v Nymburce, Chodově u Karlových Varů a opět na pražském Strahově.

Další zprávy