Moskva / Praha - Patřil k největším osobnostem evropského divadla minulého století a svými inscenacemi neustále provokoval vládnoucí sovětskou moc.
Ruský herec a divadelní režisér a zakladatel legendárního divadla Na Tagance Jurij Ljubimov si získal popularitu jako geniální divadelní novátor i jako statečný občan, jehož postoje vyústily až v jeho propuštění z divadla a vyhoštění ze Sovětského svazu.
V čele Taganky stál Ljubimov od jejího založení v roce 1964 až do roku 2011. Důvodem odchodu Ljubimova ze "svého" divadla byly spory s herci, které vyvrcholily během hostování Taganky v Praze. V neděli 5. října Ljubimov zemřel. Na konci září oslavil 97. narozeniny.
Rodiče ve stalinských žalářích
Jurij Petrovič Ljubimov se narodil 30. září 1917 v Jaroslavli. Jako pětiletý se s rodiči přestěhoval do Moskvy, matka i otec později skončili v stalinských žalářích. K divadlu se dostal v 30. letech, když studoval na akademiích, jež zřizovaly známá avantgardní scéna MCHAT-II nebo Vachtangovo divadlo. Na těchto dvou scénách také ztvárnil své první role. Poté sloužil v armádě, nejprve se zúčastnil rusko-finské války, během druhé světové války byl členem armádního uměleckého souboru.
Po válce se vrátil do Vachtangova divadla, kde v roce 1959 debutoval jako režisér. Do třetice se do tohoto souboru vrátil loni po bolestivém rozchodu s Tagankou, která vznikla v roce 1964 v době sovětské "oblevy" za režimu Nikity Chruščova ze školního ročníku Vachtangova divadla. Studenti absolvovali inscenací Brechtova Dobrého člověka ze Sečuanu a pod Ljubimovovým vedením navázali na tvůrčí tradice divadelních legend jako byli Konstantin Stanislavskij, Jevgenij Vachtangov, Vsevolod Mejerchold a Bertold Brecht.
Až do své předčasné smrti v roce 1980 byl členem souboru i básník, zpěvák, skladatel a herec Vladimír Vysockij. Představení Hamleta, v němž ztvárnil hlavní roli, patřilo k tvůrčím vrcholům této scény.
Soudruhům nepohodlní museli pryč
Provokace avantgardní Taganky a statečné občanské postoje Ljubimova vyústily až v jeho propuštění z divadla a vyhoštění ze Sovětského svazu. V roce 1984 byl jako "režimu nepohodlný" zbaven sovětského občanství a ocitl se na čtyři roky v nucené emigraci. Osudným se mu stal rozhovor pro deník The Times, ve kterém kritizoval sovětskou kulturní politiku. Ljubimov žil v Izraeli, Rakousku, Británii a dalších zemích.
Do Ruska se mohl vrátit až v roce 1988 díky politice Michaila Gorbačova a poté se opět postavil do čela Taganky. I v pokročilém věku se stále snažil objevovat nové postupy a již jako více než osmdesátiletý se také nebál postavit na divadelní prkna - jako Josif Stalin v představení "Šaraška" (vědecké pracoviště ve stalinském vězení) podle Alexandra Solženicyna, který byl jeho velkým přítelem.
K nejproslavenějším inscenacím Ljubimova a Taganky patřilo kromě Hamleta s Vysockým Puškinovo drama Boris Godunov. Ljubimov inscenoval po světě také řadu operních titulů, režíroval kupříkladu světovou premiéru opery Luigiho Nona Když byl úsvit láskou ztěžklý v milánské La Scale. V počátcích své kariéry se objevil i v několika filmech.
Divadelní disciplína
Z Taganky Ljubimov odešel v roce 2011 po 47 letech po jedné z jeho návštěv Prahy. Tehdy herci odmítli hrát, pokud nedostanou údajně zadržované honoráře. Ljubimov jim je vyplatil a hned oznámil, že v divadle končí. Přitom herce označil za lenochy, kterým jde jen o peníze.
Herci zase tvrdili, že příčinou neshod byl sám Ljubimov, který si prý počínal jako despota, herce často ponižoval a zesměšňoval je. "Nepovažuji se za tyrana, spíš si myslím, že jsem dost měkký. Ale věřím v disciplínu, a to nejen v divadle," říkal o sobě.
O rok později prodělal infarkt, dokonce podle médií upadl do kómatu, ze kterého ho lékaři dlouho nemohli probrat. Loni v červnu moskevské Velké divadlo uvedlo premiéru opery Kníže Igor v Ljubimovově nastudování.
Mnozí z herců v minulosti tvrdili, že ještě více než Ljubimov je svou arogancí popuzovala jeho manželka, Maďarka Katalin, která prý divadlo v posledních letech fakticky řídila. Divadelní kritičku Katalinu si Ljubimov vzal v roce 1978 a o pět let později se jim narodil syn Petr.
Ljubimov získal řadu prestižních mezinárodních cen. Po roce 1989 několikrát navštívil se svým divadlem Českou republiku a vždy se jednalo o nevšední zážitek. "Mám rád vaši zemi. Vážím si a cením českého prezidenta (Václava Havla). Sympatizuji s vašimi lidmi, s tím, jak ubránili svou nezávislost," řekl.
