Uprostřed scény obehnané plotem z vlnitého plechu stojí bílá zeď. Na ní se odráží stín žárovky, visící v prostoru jako oprátka nad odsouzencem. Stěna je pomyslným projekčním plátnem, na něž si zhroucený Willy promítá svůj život. Po šestatřiceti letech u firmy ho jako "vymačkaný citron" propustili z práce.
Je na konci sil, ale na zdi stále přibývají lístečky se splátkami, na které celý život vydělával - pojistka, hypotéka, lednička, která se porouchala dřív, než ji splatil. Účty tam dává jeho žena Linda, která se obětavě snaží udržet pohromadě domácnost i rodinu. Hraje ji Zuzana Kronerová.
Obrazy z minulosti vstupují Willymu do těch přítomných. Objevuje se v nich jeho úspěšný bratr, který zbohatl na Aljašce, ale hlavně synové Biff a Happy. To oni přece měli naplnit jeho sen o úspěchu. Teď selhávají, podobně jako jejich otec, který jim vštěpoval své ideály a iluze.
Probuzení ze snu
Hra Smrt obchodního cestujícího z roku 1949 je klíčovým dílem moderní dramatiky. Čtyřiatřicetiletý Arthur Miller se v ní zastal osudů těch, kteří pracovali do úmoru a snili svůj americký sen, aby na prahu stáří zjistili, že nemají co sklízet, protože - slovy Willyho Lomana - nic "nezaseli".
Bylo to poprvé, co někdo v divadle takto razantně účtoval s kapitalismem, s hodnotami a principy, na nichž byl založen americký ekonomický zázrak. Iluze, že bude trvat navěky, se rozplynuly při velké hospodářské krizi ve 30. letech, kdy autor dospíval.
Výborně napsaná hra, inspirovaná strukturou dramat Henrika Ibsena, se brzy dočkala uvedení po celém světě. V Čechách ji deset let po americké premiéře nastudovalo Národní divadlo. Režíroval ji Jaromír Pleskot a svědectví se shodují, že to byla inscenace přelomová a emocionálně naléhavá. Titulní roli fenomenálně ztvárnil Karel Höger.
I dnes, po šedesáti letech, nacházíme v Millerově textu aktuální momenty, které nejspíš rozhodly o jeho zařazení do repertoáru Městských divadel pražských. Nezanedbatelná část české společnosti se ocitla v podobné situaci jako Willy a nad hypotečními splátkami či exekučními příkazy vystřízlivěla z polistopadového opojení tržní ekonomikou a konzumem.
Amerikou posedlý
Režisér Michal Dočekal zkoumá americký model, respektive kapitalismus, v relativně nejčistší podobě, skoro obsedantně. Jednou z jeho posledních prací před odchodem z čela činohry Národního divadla v roce 2012 byla hra Lucy Prebbleové o pádu gigantické americké energetické firmy Enron, jenž předznamenal zatím poslední celosvětovou recesi.
V brněnském Divadle Husa na provázku se režisér k tématu vrátil o pět let později v inscenaci Dynastie. Ta mapovala rodinné podnikání firmy Lehman Brothers až ke krachu banky v roce 2008, po století a půl úspěšné existence. Hned poté na stejné scéně uvedl Kafkovu Ameriku, vizionářský existenciální pohled na systém očima člověka, který se ocitne v jeho odlidštěném soukolí.
Do USA v období reaganovské vlády se režisér podíval na začátku roku už jako umělecký šéf Městských divadel pražských prostřednictvím olbřímího díla Tonyho Kushnera Andělé v Americe. Dramatik v něm ironicky rekapituluje moderní americké dějiny skrze příběhy homosexuálů a jejich blízkých. V metaforických obrazech hraje zásadní roli tehdy propuknuvší epidemie AIDS.
Repertoárový kus
Smrt obchodního cestujícího je ze všech vyjmenovaných inscenací divácky nejvstřícnější - sevřeným příběhem, formátem i hvězdným obsazením. Text Millerovy hry Dočekal výrazně zkrátil a zhustil do dvouhodinové inscenace, která se hraje bez přestávky a spoléhá na silný příběh a herce.
Vystačí s minimální výpravou. Život Willyho a Lindy se směstná do několika bednovitých kufrů a vestavěné ledničky. Velké sny kontrastují s motivy laciných barvotiskových ručníků. "Nikdy se nevzdej" - motivační heslo na zdi, kterému Loman kdysi uvěřil, postupně opadává.
Nejsilněji působí hrozivé momenty, kdy se Willy propadá v čase a zdá se, jako by už byl jednou nohou na onom světě, kam od začátku míří. V těchto scénách také vidíme Miroslava Donutila, jak jsme ho dosud neznali - jeho Willy je doslova ochrnutý bezmocí, schoulený do sebe, vytřeštěný, že zahlédl holou skutečnost a už nemá sílu ani něco předstírat.
Pamětníci popisují, že na konci inscenace Jaromíra Pleskota v Národním divadle mělo publikum slzy v očích. Takové dojetí nad osudem Donutilova hrdiny teď nehrozí. Když je Loman jen trochu ve formě, stojí před námi jako velkohubý, arogantní mluvka a domácí uzurpátor, komediant, který má rád sám sebe a publikum.
Nejdojemnější figuru stvořila Zuzana Kronerová ve Willyho ženě Lindě. Silné, trpělivé, věcné a empatické k sebezničení. Jen jednou se rozčílí, když synové zapřou a opustí dezorientovaného otce v restauraci, kam ho pozvali na večeři. Kronerová má velký dar vzbuzovat emoce, i když sama jimi na jevišti šetří.
Mezi Dočekalovými "americkými" inscenacemi se zdá být Smrt obchodního cestujícího nejméně ambiciózní. Chce se napsat: standardní, dobře odvedený repertoárový kus.
Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího
Režie: Michal Dočekal
Divadlo ABC, Praha, premiéra 14. prosince, nejbližší reprízy 16. a 27. prosince a dále 14. ledna 2020.
