Zaorálek chce na záchranu kultury 1,5 miliardy korun, povolí odklady v grantech

ČTK ČTK
26. 3. 2020 12:15
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD chystá balíček opatření nazvaný Záchrana kultury. Na vládě ho chce předložit zřejmě již příští týden a žádat bude o částku 1,5 miliardy korun, aby zmírnil dopady epidemie koronaviru na českou kulturu.
Lubomír Zaorálek z ČSSD ve své ministerské kanceláři.
Lubomír Zaorálek z ČSSD ve své ministerské kanceláři. | Foto: Radek Bartoníček

"Ministr by ho rád předložil na vládě zřejmě příští týden. S tím souvisí i částka, o kterou budeme vládu žádat," potvrzuje mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.

Serveru iDnes.cz ve čtvrtek Zaorálek upřesnil, že bude žádat o 1,5 miliardy korun. Zaměstnancům nehrajících divadel by stát mohl kompenzovat mzdy až z 80 procent díky programu zaměstnanosti, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD.

Další podpora bude určena nakladatelům. "Nemůžeme si dovolit, aby byl vydavatelský segment touto krizí zdecimován. To by z nás kulturně učinilo zemi druhé kategorie," řekl deníku Lubomír Zaorálek, který s nakladateli hodlá mluvit.

Podle stávajících opatření mohou vydavatelské domy, pokud prokážou třicetiprocentní propad v tržbách, získat nárok na částečné proplacení mezd svých zaměstnanců od 30 do 80 procent, doplnil ministr.

Příspěvkové organizace ministerstva už teď hlásí ztráty v desetimilionech, pro nezávislou kulturu mohou být zákazy likvidační. Kultura patří k oblastem, které vládní opatření proti šíření koronaviru postihla mezi prvními. Národní památkový ústav, který kvůli opatřením vlády odsunul zahájení sezony, uvedl, že pokud zákazy potrvají do konce dubna, předpokládá meziroční propad výnosů až 55 milionů korun.

Národnímu muzeu už se měsíční příjmy propadly zhruba o deset milionů korun, Národní divadlo by jen na vstupném do konce března mělo vracet 20 milionů korun.

Kulturní instituce spravované státem byly z rozhodnutí ministerstva kultury uzavřeny 10. března, na další divadla, kina či výstavy dopadla již dřívější vládní opatření omezující shromažďování osob.

Nezávislí umělci začali jednat s ministrem, který jim slíbil pomoc ve vypořádání dotací. Zřejmě bude možné posunovat termíny projektů, na které ministerstvo kultury poskytlo granty. Na umělce se také podle Zaorálka mohou vztahovat některé kompenzace, třeba půjčky pro osoby samostatně výdělečně činné.

Rozpočet ministerstva na rok 2020 činí 15,25 miliardy korun. Z toho pro živé umění jako hudba, divadlo nebo tanec je určeno 177,45 milionu korun, což je 1,16 procenta z rozpočtu ministerstva a 0,0109 procenta ze státního rozpočtu.

Podle Asociace nezávislých divadel, která jako jedna z prvních vystoupila na obranu nezávislých umělců, již nepracují v zaměstnaneckém poměru, je přínos kultury do HDP přitom dlouhodobě přes dvě procenta.

Z rozpočtu ministerstva kultury po odečtení přibližně tří miliard pro církve je v letošním rozpočtu počítáno s osmi miliardami korun pro 29 příspěvkových organizací, tedy největších státních kulturních institucí. Z toho pět miliard jde na jejich provoz, 1,5 miliardy na Program péče o národní kulturní poklad a 900 milionů na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny těchto institucí.

Skoro 2,5 miliardy korun je letos v rozpočtu ministerstva vyčleněno na investice. Mezi nejčastěji zmiňované plány v tomto ohledu patří oprava Veletržního paláce v Praze, od níž ale Národní galerie za současného dočasného vedení ustupuje, dále stavba nové budovy Národní knihovny a dokončení oprav Klementina, rekonstrukce Nové scény Národního divadla a stavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Přes dvě miliardy by měl stát investovat do oživení kulturních památek v Terezíně.

Ministrova mluvčí Michaela Lagronová ve čtvrtek řekla, že úřad kvůli epidemii koronaviru nehodlá plánované investiční akce rušit ani odsouvat. "Stát nesmí v době krize přestat investovat. Bylo by to proti smyslu všeho, co říká ministr Lubomír Zaorálek a co dělá vláda," doplňuje mluvčí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy