Zaorálek chce na záchranu kultury 1,5 miliardy korun, povolí odklady v grantech

ČTK ČTK
26. 3. 2020 12:15
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD chystá balíček opatření nazvaný Záchrana kultury. Na vládě ho chce předložit zřejmě již příští týden a žádat bude o částku 1,5 miliardy korun, aby zmírnil dopady epidemie koronaviru na českou kulturu.
Lubomír Zaorálek z ČSSD ve své ministerské kanceláři.
Lubomír Zaorálek z ČSSD ve své ministerské kanceláři. | Foto: Radek Bartoníček

"Ministr by ho rád předložil na vládě zřejmě příští týden. S tím souvisí i částka, o kterou budeme vládu žádat," potvrzuje mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.

Serveru iDnes.cz ve čtvrtek Zaorálek upřesnil, že bude žádat o 1,5 miliardy korun. Zaměstnancům nehrajících divadel by stát mohl kompenzovat mzdy až z 80 procent díky programu zaměstnanosti, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD.

Další podpora bude určena nakladatelům. "Nemůžeme si dovolit, aby byl vydavatelský segment touto krizí zdecimován. To by z nás kulturně učinilo zemi druhé kategorie," řekl deníku Lubomír Zaorálek, který s nakladateli hodlá mluvit.

Podle stávajících opatření mohou vydavatelské domy, pokud prokážou třicetiprocentní propad v tržbách, získat nárok na částečné proplacení mezd svých zaměstnanců od 30 do 80 procent, doplnil ministr.

Příspěvkové organizace ministerstva už teď hlásí ztráty v desetimilionech, pro nezávislou kulturu mohou být zákazy likvidační. Kultura patří k oblastem, které vládní opatření proti šíření koronaviru postihla mezi prvními. Národní památkový ústav, který kvůli opatřením vlády odsunul zahájení sezony, uvedl, že pokud zákazy potrvají do konce dubna, předpokládá meziroční propad výnosů až 55 milionů korun.

Národnímu muzeu už se měsíční příjmy propadly zhruba o deset milionů korun, Národní divadlo by jen na vstupném do konce března mělo vracet 20 milionů korun.

Kulturní instituce spravované státem byly z rozhodnutí ministerstva kultury uzavřeny 10. března, na další divadla, kina či výstavy dopadla již dřívější vládní opatření omezující shromažďování osob.

Nezávislí umělci začali jednat s ministrem, který jim slíbil pomoc ve vypořádání dotací. Zřejmě bude možné posunovat termíny projektů, na které ministerstvo kultury poskytlo granty. Na umělce se také podle Zaorálka mohou vztahovat některé kompenzace, třeba půjčky pro osoby samostatně výdělečně činné.

Rozpočet ministerstva na rok 2020 činí 15,25 miliardy korun. Z toho pro živé umění jako hudba, divadlo nebo tanec je určeno 177,45 milionu korun, což je 1,16 procenta z rozpočtu ministerstva a 0,0109 procenta ze státního rozpočtu.

Podle Asociace nezávislých divadel, která jako jedna z prvních vystoupila na obranu nezávislých umělců, již nepracují v zaměstnaneckém poměru, je přínos kultury do HDP přitom dlouhodobě přes dvě procenta.

Z rozpočtu ministerstva kultury po odečtení přibližně tří miliard pro církve je v letošním rozpočtu počítáno s osmi miliardami korun pro 29 příspěvkových organizací, tedy největších státních kulturních institucí. Z toho pět miliard jde na jejich provoz, 1,5 miliardy na Program péče o národní kulturní poklad a 900 milionů na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny těchto institucí.

Skoro 2,5 miliardy korun je letos v rozpočtu ministerstva vyčleněno na investice. Mezi nejčastěji zmiňované plány v tomto ohledu patří oprava Veletržního paláce v Praze, od níž ale Národní galerie za současného dočasného vedení ustupuje, dále stavba nové budovy Národní knihovny a dokončení oprav Klementina, rekonstrukce Nové scény Národního divadla a stavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni. Přes dvě miliardy by měl stát investovat do oživení kulturních památek v Terezíně.

Ministrova mluvčí Michaela Lagronová ve čtvrtek řekla, že úřad kvůli epidemii koronaviru nehodlá plánované investiční akce rušit ani odsouvat. "Stát nesmí v době krize přestat investovat. Bylo by to proti smyslu všeho, co říká ministr Lubomír Zaorálek a co dělá vláda," doplňuje mluvčí.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy