La Scala uvedla první balet po covidové pauze, část v Bubeníčkově choreografii

ČTK ČTK
9. 6. 2021 22:14
Operní dům La Scala v italském Miláně tuto středu poprvé po dlouhé odmlce způsobené pandemií koronaviru uvedl baletní představení. V rámci pásma nazvaného Večer čtyř choreografů se na mezinárodně proslulé scéně jako choreograf poprvé představil i český tanečník Jiří Bubeníček.

Ve spolupráci s bratrem Ottou Bubeníčkem vytvořil choreografii pro mužské baletní trio na známou skladbu Johanna Pachelbela Kánon D dur.

"Bylo to super, jsem strašně spokojený. Soubor byl výborný po všech stránkách, všem se to povedlo," řekl po představení telefonicky z Milána Bubeníček.

Podle něj si koronavirová omezení vyžádala nejen snížení počtu míst pro diváky, ale také netradiční umístění orchestru v přízemí hlediště. Diváci byli jen v lóžích. "Tanečníci obličeje zakryté neměli, ti musí hodně dýchat. Hudebníci hráli v rouškách a seděli s rozestupy. Ale nevadilo to. Bylo to zajímavé a nové," shrnuje český umělec.

Na představení, které La Scala opakuje ve čtvrtek a pátek, se podíleli Francouz Manuel Legris, dále umělecký ředitel zdejšího baletu, Maďar András Lukács, a rodák z ruského Petrohradu Alexej Ratmanskij.

Publikum v La Scale, do níž kvůli koronavirovým opatřením zatím smí jen 500 diváků, tedy čtvrtina kapacity, bylo v lóžích usazeno tak, aby mezi lidmi byla metrová vzdálenost. Výjimku měly osoby žijící v jedné domácnosti.

Před vstupem do budovy byla všem změřena teplota, dovnitř nesměl nikdo, kdo by měl přes 37,5 stupně Celsia. Všichni diváci museli mít uvnitř roušky po celou dobu představení. Divadelní bar ani šatna nebyly v provozu.

"Je to pro mne bezpochyby velká čest, že mne milánská La Scala oslovila, vnímám to jako ocenění nejenom své práce, ale také české baletní školy," řekl Bubeníček už před premiérou. "Zdejší balet patří k naprosté světové špičce a musím říci, že spolupráce s ním byla výtečná," dodal.

Bratři Bubeníčkové jako tanečníci dobyli mnoho světových scén a získali četná ocenění. Oba byli v 90. letech minulého století sólisty hamburského baletu. Otto se posléze stal jeho prvním sólistou, Jiří odešel do drážďanské opery.

Jako jednovaječná dvojčata také často alternovali. Narodili se v říjnu 1974 v polském Lubinu, kde jejich rodiče byli právě na turné s cirkusem Humberto. Profesionální baletní kariéru ukončili bratři Bubeníčkové v září 2016, nyní se Jiří věnuje choreografii a Otto vytváří hudbu, scénu nebo kostýmy.

Během pandemie covidu-19 loni na jaře spustili platformu Danzoom, na níž prostřednictvím služby Zoom dodnes nabízejí kurzy baletu či jógy s různými lektory.

La Scala se po téměř sedmi měsících divákům otevřela 10. května koncertem pod taktovkou šéfdirigenta Riccarda Chaillyho. Obecenstvo sedělo pouze v lóžích na balkonech a galeriích, hudebníci i tehdy hráli na místě hlediště, usazeni v bezpečné vzdálenosti a stejně jako diváci museli mít roušky.

Na jevišti stáli s rozestupy také sboristé a sboristky, kteří zpívali árie italského hudebního velikána Giuseppa Verdiho. Tento koncert se odehrál v předvečer 75. výročí obnovení provozu operního domu po druhé světové válce, 11. května 1946 byl při koncertu pod taktovkou dirigenta Artura Toscaniniho sál zcela zaplněn.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
Další zprávy