Recenze: Do diváků pálí laserové paprsky. Národní divadlo uvádí hru o životě po smrti

Matyáš Řezníček.
Jindřiška Dudziaková.
Magdaléna Borová.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Foto: Patrik Borecký/ND
Marie Reslová Marie Reslová
2. 3. 2020 17:21
Formou apokalyptické show s lasery a projekcemi vypráví o smrti nová inscenace Činohry Národního divadla v Praze, kterou podle scénáře Jana Tošovského a kolektivu připravil Jan Frič. Vizuálně i zvukově útočná kompozice nazvaná Koncové světlo ukazuje na souvislosti umírání člověka, společnosti a přírody. Inspiruje se texty o smrti i životě po ní, mýty nebo filozofickými vizemi.

Je zřejmé, že Tošovský toho hodně přečetl: nejen Život po životě od psychiatra Raymonda Moodyho, Tibetskou knihu mrtvých či Danteho Peklo, ale také spoustu textů, o jejichž autorech možná divák nikdy neslyšel.

Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček. | Foto: Patrik Borecký/ND

Ex post se v programu může dočíst o náboženských představách indiánů z kmene Lakotů, "otci akceleracionismu" a "moderním šamanovi" Nicku Landovi a jeho chemicky dopovaných myšlenkách nebo o "spekulativním realismu" Landova žáka Rezy Negarestaniho, který uvažuje o ropě jako o živé a vnímající bytosti zrozené ze smrti. Jenže v průběhu představení nás bizarní obraznost pramenů a tvůrců inscenace zastihne nepřipravené - a slabší povahy uvrhne do panické apatie.

Od Černého jelena k tlustému červu

Na začátku se mladá žena vyrovnává s blížící se smrtí. Během jejího monologu Magdaléna Borová demonstruje pět fází umírání dle popisu americké psycholožky Elisabeth Kübler-Rossové - od popírání až ke smíření. Načež se žena v doprovodu tří "duchů", holohlavých bílých bytostí, vydává na cestu.

Co následuje, by se snad dalo nazvat fantazijní variací na přechodové rituály. Borová a její kolegové - Jindřiška Dudziaková, Saša Rašilov a Matyáš Řezníček - se ocitají ve světě reinterpretovaných indiánských mýtů a s lahvemi Coca-Coly v ruce vyrážejí "po hrozivé černé stezce" za Modrým mužem a za svobodou.

Následuje cesta přes čtyři symbolické kopce a s ní vize rozpadající se společnosti. Uprostřed Vesmíru, jímž "vanou rozzuřené větry", se každý řídí vlastními pravidly. Situaci ilustruje absurdní bezdomovecký dialog na téma ztracených klíčů, snad jako obraz babylonského zmatení, nelásky a bloudění.

Následuje pád do hlubin, let do technofuturistické dimenze či cesta na Blízký východ. Odskočíme si k řecké mytologii za vládci podsvětí a už jsme na ropných polích, kde byla čistá panna obětována tlustému červu a splynula s ním v "obří všudypřítomnou kapku, která prostupuje zemí".

Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček.
Magdaléna Borová a Matyáš Řezníček. | Foto: Patrik Borecký/ND

Obřad ropy se zvrhne v jakési lamentum nad stavem životního prostředí, ironický hymnus na civilizační a technologický pokrok, totální odlidštění ohlašující se mimo jiné rozpadem jazyka. Vypadá to, že se vracíme na začátek…

Ze surfování po fragmentech mytologických nebo filozofických představ o smrti se v Koncovém světle brzy stává noční můra, v níž se marně pokoušíme sledovat asociativní logiku textu, natož abychom racionálně uchopili smysl obrazů, jež na nás útočí.

Božské disco

Podívaná je to ale místy velkolepá a v českém divadle dosud nevídaná. Do hlediště vystřelují laserové paprsky a tančí nad ním. Scéna v jedovaté popartové barevnosti se plní projekcemi a kouřovými efekty. Z podzemí vyrůstá obří kamenný "totem". Plane oheň všudypřítomné ropy.

Jindřiška Dudziaková.
Jindřiška Dudziaková. | Foto: Patrik Borecký/ND

Celé to připomíná nějaký šílený rituál, zaříkávání smrti nad troskami civilizace, v němž místo tanečníků kolem ohně přebírají iracionálně se projevující technologie a mezi nimi se scénou potácejí zmatené groteskní bytosti.

Pozadí vytváří hudba, kterou naživo produkuje dýdžej Mojmír Měchura oblečený v kněžské sutaně. Dunivé "vesmírné" ticho, ambientní intermezza, ale hlavně neúprosně tepající rytmus techna dovršují dvouhodinovou zkoušku divácké obětavosti. Řada nešťastníků usazených v křeslech Nové scény Národního divadla evidentně tiše vzdává snahu porozumět a uzavírá se do vlastních světů.

Divácký sukces to asi nebude, přesto lze Koncové světlo přijmout jako legitimní pokus uchopit hraniční téma extrémními prostředky. Je to velmi profesionální představení a herci uprostřed pulzujících efektů obdivuhodně hájí své místo. Smysl slov je pro nás sice z větší části nedostupný, ale jejich bytostná přítomnost na scéně nepřehlédnutelná.

Pokud šlo tvůrcům o excitaci publika, povedl se spíš opak. Pokud jde o to, do důsledku vytěžit téma umírání, mohl by to být i úspěch, neboť přihlížíme smrti divadla.

Jan Tošovský a kolektiv: Koncové světlo

Režie: Jan Frič
Nová scéna Národního divadla, Praha, premiéry 27. a 28. února, nejbližší reprízy 11. a 26. března a dále 20. dubna.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brankář Šeda prodloužil s Mladou Boleslaví smlouvu do roku 2021

Fotbalový brankář Jan Šeda prodloužil v Mladé Boleslavi smlouvu do června 2021. Čtyřiatřicetiletý gólman už za Středočechy odchytal přes stovku zápasů, o pokračování spolupráce se zkušenou oporou klub informoval na svém webu.

"Je to zkušený brankář, který v Mladé Boleslavi opakovaně pomohl klubu v těžkých situacích a dnes by už měl být tím správným mentorem pro naše mladé brankáře v áčku i béčku a svými zkušenostmi by jim měl pomáhat ve sportovním růstu na prvoligovou úroveň," uvedl prezident klubu Josef Dufek. "Nová smlouva je pro mě samozřejmě pocta a nad jejím podepsáním jsem se nemusel dvakrát rozmýšlet. Věřím, že předvedu ještě spoustu dobrých výkonů," prohlásil Šeda.

V nejvyšší české soutěži odchytal za středočeský celek 118 ligových zápasů. V aktuálním ročníku zasáhl do 15 utkání, ve zbylých deseti dostal přednost třiadvacetiletý Jan Stejskal. "Je pravda, že patřím k nejstarším hráčům dnešního týmu, a věřím, že stále mám a budu mít mančaftu co předávat ze svých zkušeností," konstatoval Šeda, který v minulosti hrál za nizozemský Waalwijk a indický tým Goa. Krátce působil i v Teplicích, za něž si ale ligový start nepřipsal.

Šeda je druhým hráčem Mladé Boleslavi, který v nedávné době prodloužil s klubem kontrakt. V polovině května učinil stejný krok kapitán Marek Matějovský. Osmatřicetiletý záložník se momentálně zotavuje z opakované operace achilovky a není jasné, kdy se znovu vrátí do hry.

Další zprávy