Komentář: Raději na to zapomeňte. Převod dvou Národních divadel na stát nic nevyřeší

Marie Reslová Marie Reslová
17. 11. 2020 12:00
V Brně a Ostravě by chtěli, aby stát převzal odpovědnost za financování jejich prestižních scén: Národního divadla Brno a Národního divadla moravskoslezského. Nápad brněnské primátorky Markéty Vaňkové z ODS, jak ulehčit městským rozpočtům o stovky milionů, vzbuzuje otázku: chceme centrálně řízená divadla, nebo moderní kulturní instituce?
Lidé na piazzettě Janáčkova divadla v Brně při loňském zahajovacím koncertu sezony Národního divadla Brno.
Lidé na piazzettě Janáčkova divadla v Brně při loňském zahajovacím koncertu sezony Národního divadla Brno. | Foto: ČTK

V jihomoravské metropoli pod tlakem krizových úspor zase jednou oprášili nápad převést na ministerstvo kultury doposud městskou příspěvkovou organizaci Národní divadlo Brno, a zbavit se tak povinnosti jejího financování. Záměr vzala za svůj primátorka Markéta Vaňková a minulý týden si o jeho podporu řekla jihomoravským zastupitelům. Ve snaze domluvit se na společném postupu při jednání se státem se Vaňková obrátila také na kolegy z ostravského magistrátu, který zřizuje Národní divadlo moravskoslezské.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS. | Foto: ČTK

Kdyby to klaplo, města by mohla ušetřit. Národní divadlo Brno se svými třemi soubory - činohrou, operou a baletem - letos od svého zřizovatele očekává 479 milionů korun. Národnímu divadlu moravskoslezskému, které má navíc ještě soubor operety a muzikálu, pošle ostravský magistrát něco přes 290 milionů. 

Obě města v poslední době do kultury investovala: ostravský magistrát vydal 150 milionů korun za obnovu Divadla Jiřího Myrona, rekonstrukce brněnského Janáčkova divadla stála 636 milionů a budovy divadla Reduta 370 milionů.

Ostravský primátor Tomáš Macura z hnutí ANO potvrzuje, že o převodu divadelních institucí na ministerstvo kultury s brněnskou primátorkou mluvil a že na magistrátu mají informace "o iniciativním návrhu zákona ze strany jihomoravských poslanců". Ten by nejprve musela přijmout sněmovna, aby k převodu na stát mohlo dojít.

Za vzor si brněnští, dle informací tiskového mluvčího tamního magistrátu, berou zákon, jakým před časem naopak stát převedl svou příspěvkovou organizaci Úrazová nemocnice Brno na jihomoravskou metropoli. Na konci procesu by divadla měla mít stejný status jako pražské Národní divadlo.

Diskusi se nevyhýbáme

Myšlenka, že by národní divadla v Brně a Ostravě měla být spravována a financována státem, není podle Tomáše Macury nová. "Jde o špičkové vícesouborové instituce, jejichž kvalita a význam jsou výrazně nadregionální, čemuž odpovídá i jejich rozpočet," říká. 

Ke změně zřizovatele se ale vyjadřuje obezřetně. "Obecně myšlenku významnější odpovědnosti státu za financování Národního divadla moravskoslezského podporujeme, ale za stejně potřebné považujeme garance udržení umělecké kvality divadla a nezužování záběru jeho činnosti," přibližuje ostravský primátor, který chce o záměru ještě diskutovat s vedením města, brněnskými kolegy i kulturní obcí.

Potenciální třičtvrtěmiliardový závazek, který by měl stát sejmout z beder statutárních měst, překvapil ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD.

Na otázku Aktuálně.cz, jak se k záměru postaví, skrze mluvčí odpověděl, že brněnská primátorka s ním své představy nekonzultovala. "Určitě se diskusi s ní nevyhýbáme. Nicméně my chceme řešit podporu regionálních divadel jako celek, nikoliv z toho vybírat jedno či dvě divadla. Proto představu, kterou zatím paní primátorka prezentuje do médií, nevidíme jako úplně reálnou," vzkazuje Zaorálek.

Rezervovaně nápad přijímají i ředitelé obou scén. Martin Glaser z Národního divadla Brno by přivítal jiné řešení. "Nejkladněji se stavím k prosazení zákona o veřejnoprávní kulturní instituci a následnému sdílení zřizovatelských povinností, na dalším místě mých preferencí je razantní navýšení ministerského programu na podporu profesionálních divadel, který ten průšvih může vyřešit hned a ve všech městech," říká.

Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser.
Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. | Foto: Josef Kubíček

Jiří Nekvasil, jenž stojí v čele Národního divadla moravskoslezského, si umí představit hlavně větší finanční podporu ze strany státu. "Stát prostřednictvím ministerstva kultury může být pochopitelně jediným zřizovatelem Národního divadla moravskoslezského, anebo může vzniknout nová instituce, postavená na vícezdrojovém, zákonem přesně stanoveném procentuálním financování ze strany státu a města," nastiňuje. Možností vidí několik, každá ale podle něho vyžaduje pečlivou přípravu.

Dobře míněná blamáž 

Brněnská primátorka Vaňková by na svůj ukvapený, ambiciózní plán možná měla rychle zapomenout. Nejen proto, že myšlence o převodu obou národních divadel na stát zjevně není - a tentokrát z dobrých důvodů - nakloněn ministr kultury. Ale hlavně proto, že směřuje k centrálnímu řízení tří největších českých divadel. Zcela opačně, než kam se po mnohaletých zkušenostech ubírají úvahy kulturní veřejnosti o nejvhodnější právní subjektivitě, financování a řízení velkých kulturních institucí.

Ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil.
Ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil. | Foto: ČTK

Převod městské příspěvkové organizace na tutéž právní formu, jen v gesci ministerstva kultury, neřeší nic jiného, než že by finance divadlům plynuly z jiné než městské kasy. Nápad je to nedomyšlený, nesystémový a konkrétním scénám ani divadelnímu životu v Čechách ani na Moravě nic pozitivního nepřinese. Nejspíš by nezbylo ani více peněz pro brněnskou kulturu, jak primátorka slibuje v případě, že by se Brno svého Národního divadla zbavilo.

Naopak by narostlo riziko, že z pražských ministerských kanceláří se bude politicky rozhodovat o financích a provozu stovky kilometrů vzdálených scén bez jejich skutečné znalosti, povědomí o místních souvislostech nebo zájmu města.

Komunikace mezi zřizovatelem a vedením divadla by se ještě víc zkomplikovala. Nehledě na to, že ministerská příspěvková organizace se vzhledem ke střídání a nepoučenosti některých ministrů kultury příliš neosvědčila ani v případě pražského Národního divadla - jeho ředitele Jana Buriana naposledy vloni v létě bez jasných argumentů málem odvolal tehdejší ministr Antonín Staněk z ČSSD.

Pro záměr, který prosazuje primátorka Vaňková, zkrátka nejsou žádné dobré důvody. A nic na tom nemění fakt, že obě scény mají v názvu slovo "národní": bylo součástí jejich historických názvů, a tak se k nim na počátku 90. let minulého století vrátily.

Janáčkovo divadlo.
Janáčkovo divadlo. | Foto: www.janacek-brno.cz

Pomoci je třeba všem

Stejně jako Brno a Ostrava s rozpočty bojují další města. Plzeň, České Budějovice, Olomouc, Opava nebo Liberec a mnohá další úměrně své velikosti vydávají na své činohry, opery a balety úctyhodné částky. Také jejich divadla hrají pro publikum z širokého okolí, hostí festivaly, ovlivňují kulturní úroveň celého kraje. Všude se s poklesem příjmů kvůli pandemii koronaviru ocitli v úzkých a čekají pomoc od státu.

V tomto směru má ministr Zaorálek pravdu, když říká, že musí myslet na všechny. Jeho úřad k tomu navíc od roku 2003 disponuje osvědčeným nástrojem: jmenuje se Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Obě mimopražská národní divadla z něho letos čerpají nemalé částky - Ostrava 23 milionů korun, Brno dokonce 30 milionů.

Koronavirové ztráty zase oběma scénám pomáhá nahradit ministerský záchranný balíček určený regionálním divadlům, například v Ostravě z něho mají slíbených 11,6 milionu korun.

Ztráty rozhodně nejsou malé. Šéf Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil je do konce roku vyčíslil na 36 milionů, Národní divadlo Brno přijde podle svého ředitele jen na tržbách o 43 milionů. "Na druhou stranu ovšem tím, že nehrajeme, výrazně šetříme," doplňuje Martin Glaser, podle kterého se tím ale problém přenáší mimo divadlo. Umělci na volné noze přicházejí o honoráře za nastudovaná, ale neodehraná představení.

Díky záchrannému balíčku ministerstva kultury pro regionální divadla by nicméně v Brně měli skončit na nule a nezatížit ještě víc rozpočet tamního magistrátu.

Čekání na zákon

Českou kulturní politikou se už desítky let vleče nenaplněná vize nové právní formy, která by mimo jiné vyřešila financování vícesouborových divadel tím, že se o ně podělí stát, město a kraje. Odvahu k předložení zákona o takzvané veřejnoprávní kulturní instituci však bohužel nenašel ani současný ministr Zaorálek, přestože jej v programu měly obě poslední vlády, na nichž se ČSSD podílela.

Přitom první zmínky o potřebě takového zákona se objevily už roku 1991, jak vyplývá z Návrhu na demokratizaci správy Národního divadla v Praze, jenž byl nedávno publikován v knize Aleny Zemančíkové nazvané Zpětné zakreslení cesty. V návrhu stálo: "Doporučujeme posoudit, případně provést konverzi Národního divadla ze státní příspěvkové organizace v přímé řídící působnosti Ministerstva kultury České republiky na veřejně prospěšnou instituci se samostatnou právní subjektivitou, kmenovým jměním a vlastní nezávislou správou."

Zákon o veřejnoprávní kulturní instituci by současné brněnské a ostravské rozpočtové dilema vyřešil. Nová právní norma by mohla určit procentuální podíl spoluzakladatelů - tedy státu, města a také kraje - na financování konkrétní instituce. Hospodaření by si ohlídali jmenováním členů správní rady.

V tuto chvíli za rozpočet vícesouborových divadel přímo odpovídá pouze zřizovatel, většinou město, a to také nevyváženě nese největší náklady na provoz. Kraje ani stát ze zákona nemají povinnost přispívat do rozpočtu, ani když je přesah působení instituce do regionu evidentní. Vždy záleží jen na konkrétních politicích a na tom, jak si cení kultury.

Záruka kontinuity chybí, příspěvky se liší kraj od kraje i v různých volebních obdobích. Dobrým příkladem jsou obě národní divadla: to ostravské letos od Moravskoslezského kraje získalo příspěvek 1,29 milionu korun, brněnské vloni od Jihomoravského kraje bezmála 30 milionů, ale letos jen 18 milionů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Havlíček: Vláda chce přispět na zvýšené ceny energií 800 000 domácností

Vláda chce pomocí takzvaných energetických šeků přispět na výdaje za zdražující se elektřinu zhruba 800 000 nízkopříjmových rodin. Zaplatit jim plánuje kolem poloviny částky za zvýšené náklady. Vyplácet by mohla začít již v listopadu, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). S nějakou formou podpory souhlasí i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek či předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Proti se naopak postavil předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala.

Krátkodobý plán na pomoc domácnostem potenciálně ohroženým energetickou chudobou bude podle Havlíčka hotový do několika týdnů. V říjnu by ho mohla schválit vláda, v listopadu by již stát mohl doručovat peníze lidem. Na počátku října se však v Česku uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, po kterých se může složení kabinetu změnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy